Biblické příběhy

Knihu jsem dostal jako dárek k narozeninám 1973. I když jsem mnohému nerozuměl stala se mou oblíbenou, takže jsem se k ní často vracel. Ted po 50 letech chápu, že právě ona byla zdrojem mé lásky k velkým příběhům jako katastrofické zničení Sodomy pro jeho zkaženost nebo obdobně světa a záchrana spravedlivého Noeho či příběhu Samsona, který se bouří proti tragickému osudu a ničí chrám Filištinskýh. Biblické příběhy jsou prostě skvělá dobrodružná literatura.

Synova (ne)povinná četba. Na další inspiraci o představách národů o vzniku světa kniha ušla. Syn přečetl jen šest pověstí, já dočetla zbytek. Z příběhů autor vynechal náboženské pasáže, bohoslužebné poučky a didakticko-náboženské části, což bylo ku prospěchu věci - zůstaly jen zajímavé historické příběhy. Jen ten zastaralý jazyk (první vydání knihy 1939) už pro dnešní děti není. Na zápis do čtenářského deníku jsme využili místní e-knihu zdarma, ale doufám, že časem objevím nějaké moderní převyprávění bez přehnaných náboženských pouček, aby mladší syn už četl lepší zpracování. Kniha je doplněna starými černobílými ilustracemi (třeba ošklivě uříznutá Goliášova hlava v ruce Davida).

Do Bible jsem se nikdy hlouběji neponořil a je to škoda, protože nás příměry, poselství a příběhy Starého zákona provázejí vlastně od školní docházky. Olbracht napsal dílo v době okupace, paralela trpícího starozákonního židovského národa a nesvobodných národů Evropy v době války je zřejmá. Mojžíš a 10 ran egyptských, Desatero božích přikázání, Jákob a Ezau, Davidova komplikovaná rodina, moudrost Šalamounova, Judita a Holofernes - mezi těmi nejzajímavějšími příběhy... Psáno hodně čtivě.

Krásně převyprávěné příběhy. Olbracht nebyl teolog, ale nádherně přepsal příběhy z Bible do pro tehdejší dobu srozumitelného jazyka.
Kniha je navíc doplněna o působivé obrazy a je třeba nezapomínat i na vysvětlivky pojmů.
Krásná kniha do sbírky.

Díky vynechání sáhodlouhých citací z bible,těžkopádného jazyka a různých nudných pouček,které nedávají moc smyslu menším čtenářům,pro které je kniha napsaná,se četla dobře. Je to skutečně výňatek "masa" z "omáčky". Některé příběhy přirozeně zaujmou více než jiné,ale tak to bývá...

Četla jsem s dcerou ,povinna kniha v 6 třídě.Za mě ...katastrofa..Když už tak bych doporučila zralejším dětem.Moji dceru... u které pěstují lásku ke knihám ,tato kniha vše zazdila.Četla se těžko a špatně...musela jsem dceři kolikrát i znova předčítát, aby to pochopila.Nepsáno nudně ,těžkou češtinou...Ani mě nebavila..

Nejsem schopna přečíst si bibli (špatně se mi čte), proto jsem zvolila vhodnou alternativu.
Některé příběhy jsem v povědomí měla, jiné nikoliv. Každopádně to vyvolalo spoustu otázek, na které budu muset najít odpovědi a témat k přemýšlení.
Knihu hodnotím celkem kladně.

Biblické příběhy jsem kdysi musela číst na základní škole. Do teď jsem si z nich pamatovala pár příběhů, ale notnou část jsem zapomněla. Jelikož jsem četla Kaina od Josého Saramaga, chtěla jsem si porovnat informace z jeho knihy (vycházející z bible), které kritizoval jako potulný Kain, s původním textem. Samozřejmě bibli jsem opravdu nebyla sto přečíst (alespoň Starý Zákon), a tak jsem hledala jinou alternativu.

Potěšilo mě, jak se Biblické příběhy příjemně čtou i člověku, který je nevěřící. Ivan Olbracht dost očistil samotný příběh od zbytečného pánbíčkaření, takže jsou příběhy stravitelné a dokonce si je člověk i začne užívat.

Možná jsem z celé knížky měla ještě větší prožitek, hlavně díky Kainovi. Díky Biblickým příběhům jsem dokázala teprve pořádně docenit Kainův příběh a kritiku boha, což mi mnohokrát vytvořilo při čtení Biblických příběhů úsměv na rtech. Zároveň mě to motivovalo o každém z příběhů smýšlet kriticky, což byla osvěžující zkušenost.

Přečetla jsem si to jen z jediného důvodu, a to protože se často setkávám ve škole nebo v knihách na narážky, které odkazují právě na biblické příběhy. Já jsem je nechápala, tak jsem si to přečetla. Bylo to utrpení, jak jsem předpokládala, ale jsem ráda, že jsem to přečetla a hlavně, že je to už konečně za mnou.

Biblické příběhy jsem četla díky povinné četbě asi v 6. třídě. Moc se mi líbilo zpracování jednotlivých příběhů. Naštěstí to nebylo moc zkrácené a ochuzené o detaily a za to jsem ráda. Je to dobré zopakování příběhů ze Starého zákona a dozvěděla jsem se i spoustu nových detailů a souvislostí, které jsem nevěděla nebo jsem si jich nevšimla.

Bibliké příběhy pro mladší čtenáře (nejen) obsahují přesně to, co slibují. Jednoduší formou podané příběhy z Bible, které pomohou ve znalosti podstatných částí a v orientaci v příbězích, postavách, prostředí ale i v ustálených frazémech souvisejících s toutou tematikou.
Velmi příjemné čtení, které může být buď milým připomenutím nebo studnicí nových znalostí.

Olbrachtovy Biblické příběhy se mi poprvé do rukou dostaly tuším na střední škole. A nyní jsem se rozhodla si to zopakovat ve formě audioknihy, kterou načetli J. Somr a T. Medvecká - oba jako interpreti naprosto úžasní. Audiokniha sama o sobě je oproti knižní předloze zkrácená, ale vůbec nevadí. I tak to byl zajímavý poslech.
Myslím si, že příběhy z Bible (nebo aspoň některé z nich) by v nějaké formě měl znát každý - nebo o nich aspoň mít nějaké povědomí. Člověk ani nemusí být věřící - jsou to příběhy pro všechny. Ať už se nám to líbí nebo ne, křesťanství je součástí naší kultury a historie a promítlo se to i do naší mluvy. Spousta z nás říká výrazy či věty typu "nevěřící Tomáš", "myju si ruce", "ježišmarjá / Panenkomarjá / ... ", "je to tu jak v Babylonu (=nesrozumitelnost jako při zmatení jazyků)", spousta z nás slyšela o Kainově znamení, o bratrovraždě také... a těch převzatých motivů z Bible, které se v naší kultuře a v našem jazyce objevují, by se dalo najít mraky. A tak podle mne není od věci, aby aspoň kvůli jazykovým prostředkům, které spousta z nás běžně v komunikaci používá, člověk věděl, odkud se to v té řeči vzalo, co to vlastně znamená a jaký je ten původ.
A zrovna podobná díla, převedená do beletrie, by tomu mohla pomoci, pokud člověk nutně nechce číst celou Bibli jako takovou. Možná se mnou nebudete souhlasit a třeba budete tento druh literatury považovat za přežitek, ale to je v pořádku. :) Nevím, možná jsem já jako milovník jazyků jen trochu postižená tím zjišťovat si, proč říkáme věci tak, jak je říkáme. V tomhle vidím pro sebe přesah této knihy, který si z toho odnáším. Za sebe mohu doporučit.

Tato kniha obsahuje mnoho různě dlouhých starozákonních příběhů (extrémy jsou Stavění věže a zmatení jazyků a Prvotozenství za misku čočky prodané). 80%

Bible ovlivňuje myšlení a kulturu už dlouhá staletí a příběhy z ní patří k všeobecné vzdělanosti. Ne každý se však zvládne biblí prokousat, spousta dospělých s tím má problém, co teprve děti! Olbracht podal biblické příběhy jednoduše a srozumitelně a vynechal náboženské pasáže, za což jsme mu my ateisté poměrně vděční. Příběhy jsou doplněny krásnými ilustracemi.

Klasické pojetí Starého zákona perem Ivana Olbrachta. Přečetl jsem jedním dechem.

Čtivou formou zpracovány příběhy ze Starého zákona. Knihu doplňují i nádherné ilustrace.

Především krásná obrázková knížka. Biblické příběhy ve zjednodušené a tím pádem čtivé formě. A opravdu zajímavý kontrast mezi vylíčením osudů Saula a Davida v podání Josepha Hellera (Bůh ví) a v Olbrachtovo Biblických příbězích pro děti:)

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy jako ilustrovanou knihu. Obrázky jsou to nádherné o obsahu to říci nemohu. Shrnuto do jednoho slova- - KRUTOST a to ve všech příbězích. Čtyři hvězdičky jsem dala za krásnou češtinu. Ano připomněla jsem si jednotlivé biblické příběhy a postavy, ale to je vše.

Jakoze, je to fakt blbost. Jestli to delate jako ctenarak tak mi napiste na ig a ja vam to poslu lol. @vjt_skp