Bible
neznámý - neuveden
Český ekumenický překlad knihy knih - Bible. Tradice českého překladu biblického textu je velmi stará a v tomto ohledu se můžeme srovnávat s velkými kulturně vyspělými zeměmi. V době, kdy byla celá Bible přeložena do češtiny, mělo svůj překlad do mateřského jazyka jen pět zemí. První české překlady biblického textu vznikaly v klášterech a obsahovaly bohoslužebné texty – především žalmy a evangelia. K nejvýznamnějším českým překladům nepochybně patří Bible kralická (1579-1594) z protestantského prostředí a Bible svatováclavská (1677-1715) z prostředí katolického. Oba překlady byly velmi oblíbené a dlouho používané. Jejich jazyk však byl již pro čtenáře 20. století stále vzdálenější. Byly sice snahy o revizi kralického překladu, ale brzy se ukázalo, že tato cesta není možná. Počátky ekumenického překladu: V roce 1961 se shromáždila skupina 8 kazatelů ČCE kolem prof. M. Biče a začala s překladem Starého zákona. K této skupině brzy přistoupili zástupci dalších církví a tento tým byl pak opravdu ekumenický – 27 členů z šesti církví. Vedle této skupiny se kolem prof. J. B. Souška shromáždila ekumenická skupina překladatelů Nového zákona. Po jeho úmrtí (r. 1972) skupinu vedl prof. J. Mánek. Práci na překladu biblického textu předcházela práce na konkordanci, která vycházela tiskem v letech 1954-1967 a práce na slovníku. Práce překladatelských týmů: Obě skupiny překládaly z původních jazyků, ale překladatelé nepochybně přihlíželi i ke starým překladům, zvláště k Septuagintě a Vulgátě. Na začátku bylo nezbytné stanovit si pracovní zásady a zajistit potřebnou literaturu. Překladatelé se pravidelně scházeli a na tyto schůzky si připravovali překlad i výklad textu. Každý dostal na starost určitou kapitolu nebo část biblického textu. Tu pak přeložili, přepsali na stroji (pro každého) a ve společném zasedání se probíralo slovo za slovem a věta za větou. O sporných místech nehlasovali, ale s textem pracovali tak dlouho, až dosáhli jednomyslnosti. Starozákonní komise pracovala více konkordantněji, novozákonní komise převzala způsob překladu dynamické ekvivalence. Tzn. překládat podle smyslu, nikoliv slovo za slovem. Lze tedy do jistí míry říci, že sz komise vypracovala studijní překlad a nz komise překlad misijní. Určitým nedostatkem obou překladů je nejednotnost v překladu vlastních jmen. Pomoc překladatelům: Překladatelé se setkávali nejdříve jednou měsíčně v Praze, ale ukázalo se výhodnější setkávat se v některém sboru. V tomto ohledu byly sbory ČCE velmi vstřícné a překladatelé se tak mohli setkávat v Opatově, Libici, Lysé nad Labem, Poličce, Brně aj. Sbory poskytly prostředí i klid na práci. Potřebné výlohy si překladatelé nejdříve zajišťovali sami a dělili se rovným dílem. Později překladatele podporovala Synodní rada a Ekumenická rada církví. Velkou pomocí byla i podpora zahraničních církví. Zejména Porýnské evangelické církve a Skotské presbyterní církve. Pomocí byly i zkušenosti překladatelských poradců Spojených biblických společností. Vydávání jednotlivých svazků překladu: Prvním vydaným textem byla Genese, která vyšla v roce 1968. Ve stejném roce vyšel 14. svazek – dvanáct proroků. Postupně pak vycházely další svazky. Jednotlivé svazky s obsáhlým komentáře ke starozákonním knihám a poznámkami k novozákonním knihám vycházely v nakladatelství Kalich. Vycházely tak, jak byl překlad připravený k tisku, ne podle řazení v Bibli. Jako polední vyšel svazek 13. Ezechiel – Daniel v roce 1984. V roce 1985 byl pak ještě vydán svazek s deuterokanonickými knihami (Apokryfy). Tento svazek má úvody k jednotlivým knihám a poznámky. Komentář prof. M. Biče k těmto knihám vyšel v r. 1996. Samostatně byly znovu vydány výklady k překladu starozákonních knih. I. svazek (Genesis-Deuteronomium) vydal v r. 1991 Kalich; ostatní svazky postupně vydalo Karmelitánské nakladatelství: II. (Jozue-Ester) 1996; III. (Jób-Píseň písní) 1998; IV. (Izajáš-Malachiáš) 1998; V. (knihy deuterokanonické) 1996. Nový zákon s výkladovými poznámkami vydala ČBS v roce 1991. Vydání celého překladu v jednom svazku: V jednom svazku vyšel celý překlad bez komentářů (bez deuterokanonických knih) k 400. výročí vydání prvního svazku Bible kralické v roce 1979 (vydalo Biblické dílo Ekumenické rady církví v ČSR). Vydání s deuterokanonickými knihami vydala v roce 1987 Charita (s vročením 1985). Tomuto vydání předcházela velká revize překladu. Druhou revizi překladu připravili překladatelé v letech 1998-2000. Této úpravě předcházela výzva ČBS k připomínkám textu překladu. Na tuto výzvu přišla celá řada připomínek, a každé z nich překladatelé věnovali pozornost. V této úpravě vychází text od r. 2001. Nakonec slova prof. M. Biče: Stáli jsme pod ochranou Nejvyššího. Jemu budiž čest a chvála, že nepřestával chránit naše ekumenické společenství a žehnal mu. Bez jeho ochrany a požehnání bychom své dílo nebyli zdárně dokončili.... celý text
Přidat komentář
Starý zákon nemám rád, ale je určitě potřeba jej taky znát. Nový zákon je v mnohém inspirativní a i když se to někomu nelíbí, měla by to být povinná četba - protože bez toho nelze pochopit dva tisíce let naší kultury. Když neznáte základy, mnohým věcem prostě neporozumíte a ani si je naplno nevychutnáte. Měla by být povinná četba, ať už se to někomu líbí nebo ne.
Zajímavé jsou i různé varianty - srovnání češtiny kralické Bible, ekumenického překladu i toho pro 21. století. Pořád váhám, který překlad je vlastně nejlepší číst.
Moc se mi líbil starozákonní příběh o Lotově ženě, tuším, že to byla Lotova žena. Jak utíkala z hořící Sodomy, utíkala, ale ohlédla se a proměnila se v solný sloup. Tak si myslím, že by člověk měl jít stále životem kupředu s praporem To je jedno, nebo Nech to plavat. Není to tak těžký, jen člověk je naučený se furt nimrat v nějakých problémech, vině, studu atp. Ne! Jedu dál! To je blbý. No a co? Máš nějakej problém? To není moje věc. Zkrátka jedu. Neřešim, jedu.
Je to jeden z mnoha příběhů, napsat krátký komentář k Bibli je nadlidský výkon, tenhle příběh mi byl útěchou právě dnes.))
No, někde jsem četla, že je dobré si vzpomenout na nejoblíbenější příběh či pohádku z dětství. Nejraději jsem měla pohádku o Adamovi a Evě, chtěla jsem ji vyprávět od své tety vždy, když nás navštívila. Ale dost o mně. Chci říct, že se nedomnívám, jako mnozí učení filozofové a možná i teologové, že zakázané ovoce je vstupem do bran vědění či vědomí apod. Myslím, že Adam a Eva pouze dospěli. A stali se možnými rodiči, stejně jako Bůh. A tuto možnost uskutečnili. Bůh jako dobrý otec je vyhnal.
Pamatuji si, že ve škole (husitské škole) se pan Blahoslav Hruška zamyslel a řekl: Snad jednou někdo rozluští symboliku Mariina panenství. No, ano, také nás učili, že Ježíš měl staršího bratra! Jak z toho? Myslím, že to má znamenat jediné: Ježíš se nenarodil z vůle lidské, ale boží. Chápete? Mně to přijde jasný.
Nový zákon je příběh člověka: proměnit vodu ve víno: jak žít život? Jak pro měnit vodu ve víno, stejně tak chůze po vodě: co jiného je život, o kterém víte že se skončí smrtí, než chůze po vodě a kříž, smrt sama, čeká nás to všechny.
A nakonec demokracie: Slovo se stalo tělem.
Není to moc čtivé... Hodně postav a nesouvislý děj. Chybí zařazení do sekce sci-fi, fantasy, pohádky. Za mě palec dolu - znova bych to nečetl.
Bible a výuka náboženství by měla být povinná pro všechny občany ČR Tak jako matematika. Kdo pak podle toho nechce žít ať žije podle sebe. Rozpad morálky a odklon od Boha znamená konec ČR. To se děje průběžně každý den. Úspěchy degenerace morálky občanů a úpadku společnosti jsou evidentní. Bibli hodnotím podle vlivu na fungování společnosti. Ateisté si se státem neporadí. Zničí ho a rozpadne se jim pod rukama. Mladším generacím nebude co předat. Všeobecně se knihám přikládá význam pro kultivaci čtenáře. Bible patří mezi ty nejlepší.
klasické beletrie už mám dost, české pohádky mám už ohrané, tak proč nekoupit bibli? Rád si přečtu ti manipulace a dobře se u toho i pobavím.
Promiňte,ale Bible jee těžko hodnotit.
To není kniha o příběhu nebo o stylu psaní, zkrátka někdo věří někdo ne.
Kniha knih. Člověk ji čte celý život a stále přináší nové věci, poučení, povzbuzení i usvědčení. Díky za ni!
Deset let jsem se tím prokousával! Od starého zákona až po zjevení. Než jsem to dočetl, už jsem zapoměl o čem to místy bylo. Bible je svazek spousty knih, některých poměrně vzájemně nezávislých. Čte se to o dost hůře než první Nassim Taleb :).
Ze starého zákona rozhodně doporučuju Genesis, Mojžíšovu, Šalamouna a Daniela.
Z nového zákona pak všechno a pak hned skočit na Waltera Veitha a jeho Total Onslaught!
Bez zásahů Vatikánu by šlo možná o pětihvězdičkové čtení, ale takhle je to spíš detektivka na hodně dlouho s přesahem do našeho každodenního života (viz. nedávné restituce).
"Po ovoci poznáte je!"
Přečíst každý den kousek Bible patří k nezbytné duševní hygieně, Jen se večer osprchovat nestačí.
"Nyní jsem poznal,
že větší jest Hospodin
NADE VŠECHNY BOHY;
nebo touž věcí, kterou se vyvyšovali,
on je převýšil." (Exodus kap.18 verš. 11)
Mám "Biblí svatou aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona", podle posledního vydání Kralického z roku 1613 vydaného v Praze nákladem biblické společnosti Britické a zahraniční, vydané roku 1929. Bibli jsem četl hlavně pro její nekonečný obsah mimozemšťanů, bohů (ne jen jednoho) jejich počínání, klonování, ničení a v neposlední řadě i pomáhání. V Bibli je velká spousta zbraní, jejichž původ dnes již nezjistíme, je plná létajících strojů, jaderných válek a samozřejmě i lásky.
Malá ochutnávka:
Ale budete mi svatí, nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.(Leviticus kapitola 20 verš 26)
Bohužel jsem spíše zastánce první Adamovo ženy Lilith, ale o tý se prý moc nesmí mluvit, protože je spjata se Satanem, ale každý soudný člověk ví, že to byla ona, kdož se v hávu hada do Ráje přikradla a Evu jablko sníce donutila - ale i tak jí fandím. Kniha je velkou pokladnicí všech technických vymožeností, pradávných proroctví, podivných výletů do Vesmíru, záhadných dlouhých lidských věků a spoustou smrti.
Citát: Kdo by obětoval BOHŮM, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude. (2 Mojžíšova kapitola 22 verš 20)
Je snad jasné, že na Bibli pohlížím pohledem stejným jako takový velikáni jako je Ludvík Souček nebo Erich von Däniken - ano, používám nový zrak, ale nebojte solný sloup z vás nebude.
Citát. A tak bylo dnů Izákových sto osmdesáte let (Genesis 35 verš 28
Bible - kniha knih, kterou nelze hodnotit. Stejně jako se nedá číst najednou. S přestávkami ji čtu už mnoho let.Podle potřeby a nálady se vracím k jednotlivým pasážím. Souhlasím s tím, že člověk tu najde odpověď snad na všechny otázky...věřící i nevěřící.
Co je Bible?
Bible je sbírka 66 knih, kterou v průběhu přibližně 1600 let napsalo zhruba 40 autorů ve třech různých jazycích a na třech různých kontinentech. Bible o sobě říká, ze je inspirovaná a neomylná. Tím prohlašuje, že je od Boha a že je bezchybná ve všem, co zvěstuje...
https://carm.org/co-je-bible
Kniha knih, plná poučení, víry i tajemství. Dílo, které nemá konkurenci. Nedokázala jsem ji přečíst najednou, ale budu se k ní stále vracet a hledat moudro a odpovědi o životě i smrti. Ale je to jen kniha a pokud se sama nestanu lepší, jen víra a četba této velké knihy mě nezachrání. Odvolávali se na ni i mnozí špatní lidé. Doporučuji.
Souhlasím s názorem, že Bibli absolutně nelze hodnotit. Čtu ji bezmála 30 let a pořád ji nemám přečtenou, občas ji nerozumím- až někdy časem něco pochopím, občas ji odložím- ale vždycky vím, kde ji najdu, když potřebuji.
Každý překlad jiný, nicméně jsem jich četla daleko víc a dělalo mi to trošku problém. Našla jsem tam, ale i něco co mě zaujalo ( Daniel, Korintským, Zjevení Janovo). Myslím, že přečtením se nedá nic zkazit. Je to zajímavé čtení.
Je hrozně důležité, jaký překlad si kdo vybere. Nejpoužívanější ekumenický překlad není vůbec dobrý, natožpak Bible 21. století. Ten první není ani srozumitelný, ani přesný, ten druhý je aspoň srozumitelný, ale...
Podle mnoha lidí je nejlepší Hejčl/Sýkora. Ten je vskutku krásný, velmi přesný, srozumitelný i přes to, že vznikal na sklonku 18. století. Bohužel není fyzicky moc k sehnání, nemluvíme-li o lidovém vydání. A má bezesporu nejlepší komentář. Naštěstí ho najdete na libri nostri ke stažení.
Bible kralická je velmi přesná, navíc psána magicky krásným jazykem, na který si ale člověk musí nějakou dobu zvykat. Pro mě je zatím dost nesrozumitelná.
Český studijní překlad je přesný, opět se skvělým komentářem a je srozumitelný, ale bohužel neobsahuje deuterokanonické knihy a je pro katolíka neúplný.
Já používám Jeruzalémskou Bibli spolu s elektronickým Sýkorou a Hejčlem a mohu jen doporučit. Jeruzalémská Bible je srozumitelná, přesná, obsahuje deuterokanonické knihy a má skvělé poznámky. Žel Bohu, Hejčlovi a Sýkorovi se určitě nevyrovná.
Mohu jen doporučit tento odkaz: http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=PR&k=1Kr&kap=1 kde si můžete číst několik překladů najednou.
Pak bych ještě dodala, že Bible určitě není kniha, která by se měla číst od začátku do konce. Není k tomu určená a určitě je lepší začít Novým Zákonem, tedy evangelii, než přečíst nejdřív celý SZ, který kdekoho odradí. Například někoho, koho urazí Leviticus 15, aniž by věděl, že v Pavlových listech jsou tahle "pravidla" zrušená (především pravidla o tělesné čistotě a obětech), s čímž se setkávám často....
Bibli je ale vážně složité číst a správně pochopit. Vždy si při četbě zůstaňme vědomi, že je tam toho jistě mnohem více, než si uvědomujeme. Církevní Otcové soudí, že každá část Písma má minimálně pět významů. Svatý Tomáš Akvinský napsal ke každé větě Evangelia pětistránkový komentář. Kabalisté dokonce soudí, že počet významů Tóry odpovídá počtu permutací jejích písmen, což je číslo, které si většina lidí ani nedokáže představit. Četla Bible je celoživotní...
Pro mě opravdu Kniha knih.
Přijde mi bizarní takové dílo, jako je Bible, hodnotit nějakými hvězdičkami, takže prozatím jde o jedinou knihu, kterou jsem dočetla, ale nedávám jí žádné hodnocení. Nějaký zvláštní požitek jsem z jejího čtení sice neměla, ale cítila jsem k tomu textu jakousi úctu - přeci jen jde o nejčtenější a nejpřekládanější knihu, která lidstvo oblažuje již téměř dva tisíce let, že?
Vadí mi strašně koncept víry, jaký je nám dnes předkládán, vadí mi náboženský fanatismus, ale vadí mi i lidé, kteří vírou opovrhují a uráží ty, kteří věří. Úplně nejvíc mi však vadí, že si někdo myslí, že když se naučí pár veršů z téhle velké knihy zpaměti, bude "osvícený" a dokonalý...
Štítky knihy
Židé křesťanství náboženství Bůh, Hospodin Ježíš Kristus víra Bůh a člověk judaismus Bible
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Kniha Bible je v
| Právě čtených | 336x |
| Přečtených | 1 403x |
| Čtenářské výzvě | 89x |
| Doporučených | 227x |
| Knihotéce | 1 057x |
| Chystám se číst | 273x |
| Chci si koupit | 62x |
| dalších seznamech | 30x |
Jako prehistorická relikvie zajímavé a občas skoro až poučné čtení, ovšem pokud jste toho správného vyznání, v opačném případě ztracený čas nad molochem splácaným z mnoha a mnoha bájí, příběhů a myšlenek, které nemají dohromady nic společného. V "bibli" nejde o náboženství, ani o mír. Nejde v ní o vůbec nic a už vůbec ne o náboženství. Náboženství je vybudováno kolem bible a ne naopak. Nejde v ní o lidskost, lásku, soucit. Ty jsou na jejím základě pouze pojmenovávány a normalizovány. Svět je díky ní bohatší o války, rasovou nenávist, všeobecný strach z toho druhého, jenž si "bibli" vykládá jinak, než já, potažmo my. V den kdy lidé prohlédnou a opustí tyto literární skvosty a jejich myšlenky a začnou používat svou hlavu, v ten den začne nová éra největšího predátora na Zemi. Potom možná zbude sdostatek financí na rozlet ke hvězdám a na expanzi našeho druhu. V opačném případě nám "pomáhej Bůh".