Bhagavadgíta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: "Bible staré i dnešní Indie"

Tato bible staré i dnešní Indie se stala po mnoho generací inspirací a zdrojem poučení o tajemstvích vesmíru i lidského života. Bhagavadgíta přesáhla úzký rámec sektářského náboženského traktátu a její poselství získalo univerzálnější platnost. (zdroj: pknihy.cz)

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118233/bhagavadgita-118233.jpg 4.667
Žánr:
Duchovní literatura, Náboženství

Vydáno: , Votobia
Originální název:

भगवद्गीता


více info...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Bhagavadgíta

Samuel98
18. června

Knihu som zatiaľ čítal raz: prvý krát. A som si plne vedomý toho, že bude nutné si ju prečítať znovu – nie kvôli komplikovanosti (ale áno, aj kvôli nej) a nie kvôli nejasnosti, ako skôr kvôli istej abstraktnosti a kvôli tomu, že pri jej čítaní si podľa mňa človek naozaj porovnáva vlastné životné skúsenosti s tým, čo kniha myšlienkovo ponúka. Rovnako tak som si pri nej stihol vytvoriť vlastný, absolútne nesprávny výklad, ktorý som si spojil s vlastnými úvahami nad zmyslom života a hľadaní absolútneho vnútorného pokoja, takže si to budem musieť overiť či prečítať v inom životnom období.
Celkovo sa jedná o indický/hinduistický návod na správny život, ako dosiahnuť osvietenie, ako skoncovať s neustálou bolesťou smrti a znovuzrodenia skrz meditáciu a pochopenie čohosi, čo nás presahuje, skrz pochopenie akejsi Božej jednoty (zjednodušujem pre stručnosť). Čo je však zaujímavé a podľa mňa stále trochu problematické, je pozadie príbehu, pretože sa nejedná len tak o tézu (hoc to občas k dlhým pasážam téz uniká), ale o dialóg medzi Krishnom (ľudským zrodením Boha) a Arjunom, ktorý má viesť armádu do boja a ktorý spochybňuje morálnosť vojny, keďže bude musieť veľa ľudí umrieť a on to nechce mať na svedomí. Začína sa tak dlhá lekcia vzťahov medzi aktivitou, pasivitou, ilúziou reality a dôležitosťou čohosi nesmrteľného v nás, vďaka čomu Krishna nielen presvedčí Arjunu, aby bojovať šiel a neostal pasívny, ale taktiež mu vysvetlí všetko, čo je potrebné poznať, aby sa človek naučil zbaviť reťazí reality, materializmu, povrchnosti a falošnej viery.
Čo ma však mimo nádherne poetického jazyka zaujalo, boli 2 protichodné myšlienky: prvou bola náboženská tolerancia, kedy je dôležitejšie než byť súčasťou cirkvi spirituálne hľadať, je dôležitá viera a nie božstvo, keď všetci bohovia sveta sú len inou formou Brahmana, čiže presný opak toho, čo som spoznal pri Kresťanstve. A súčasne bolo niekoľkokrát v diele zdôraznené opovrhovanie hlupákmi a lenivcami, ktoré bolo naozaj trochu agresívne.
Mimo to si myslím, že pokiaľ je človek ochotný nachvíľu s obsahom knihy nebojovať, ale pripustiť jej realitu a zamyslieť sa nad týmto videním sveta, je schopný si niečo odniesť aj do svojho života. Kniha je krásna, nádherne napísaná, provokujúca myslenie a súčasne dávajúca pocit nádeje a pokoja.

Jitty82
21.04.2020

Základní moudrost a podstata indické duchovnosti. Gíta nám dává pokyny jak žít každý den v božství a ve službě Bohu a jeho stvoření. Učí skutečné znalosti, víru, oddanost, odevzdanost, odpoutanost a upuštění od očekávání a vlastnictví svého jednání. Dnešní svět je plný neustálé touhy po materiálním bohatství, smyslových požitcích, individualismu a egoismu. To nepochybně vede k utrpení a neštěstí, protože nekonečná jáma tužeb pohltí lidstvo, protože si není vědomo lásky obsažené v každé živé bytosti, která nás sjednocuje. Život je neustálý boj mezi silami spravedlnosti a nespravedlnosti. V Gítě je to dokonale ukázáno trápením Ardžuny, nejdražšího oddaného žáka Šrí Krišny. My všichni jsme Ardžuna ztraceni v životě, hledající cestu k věčnému štěstí a naplnění našeho skutečného smyslu života.

16/1-4 ,, Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, trpělivost, mírumilovnost, soucit, laskavost, pokora, neznalost škodolibosti a závisti – to jsou vlastnosti předurčené pro stav božský.
Ale kdo je domýšlivý, sobecký, zpupný, hašteřivý a nevědomý, je zrozen pro stav zkázy.”


kratochwilova
01.01.2020

Mám tento překlad ve vydání z roku 1989 v kůži. Čtu jí stále už třicet let.

jamesek007
18.11.2019

nadmíru krásný překlad nedoceněného rudolfa janíčka, včetně skvělé předmluvy, která by dnes již jistě neprošla.

děkuji Vznešenému, za vlastnictví prvního vydání s věnováním překladatele v.r.

Fillipa
30.08.2019

Poslouchala jsem někdy v roce 2010, abych si doplnila přehled. Při skvělé interpretaci se mi vždy podařilo vplout do snů, takže jsem poslouchala dlouho. A doposlouchala jsem se závěru, že pro ateistu poslech ani přečtení nestačí, je to text ke studiu pro zájemce o duchovní literaturu. Teď jsem si pustila několik zpěvů znova se stejným výsledkem, pro hodnocení nejsem ta pravá.

Knihomol22
04.03.2019

Od té doby co jsem objevil Bhagavadgítu pro mne jiné duchovní a new age knihy pozbyli významu.

Metroušek
15.03.2017

Vážil jsem různá písma svatá, a většinu z nich jsem shledal příliš, příliš lehkými a lidskými. Bhagavadgíta je dílo, které je podle mne skutečně inspirováno Duchem, ať už jej nazýváme jakkoli. Jedno z mála, ne-li jediné. Prostě věřím, že tam promlouvá Duch Svatý sám. A také věřím, že Duch Svatý promlouvá veřejně velice, velice zřídka. Častěji mluví k jednotlivcům. O to větší důvod toto veledílo číst a promýšlet, a to v tomto kongeniálním překladu Rudolfa Janíčka. Toto je pro mne definitivní český překlad, stejně jako už nikdo nemusí překládat Egypťana Sinuheta. Bhagavadgíta, TO JE SÍLA!!!

Izák Gellner
10.06.2016

Učení o posvátnosti činu. Bhagavadgíta uvedla do duchovního světa velikou tradici, v níž nejde ani tak o meditaci izolovanou od světového dění, ale o hledání a nalézání spirituálního prožitku v každodenním jednání. Zároveň se zde projevuje myšlenka propojující indickou filosofii, a to potřeba překonání egoismu (jáství) ve prospěch návratu k hlubšímu Já, které nic nevlastní, nic nechce a nepodléhá neustálým proměnám mysli. Nelpět na plodech svých činů, to nakonec znamená, umět docenit čin samotný, oddat se té cestě, která mi náleží, bez ohledu na neustálá vnější očekávání a reakce. Kdokoli se zajímá o různost duchovních cest a nechce se omezovat prostorem západní filosofie, měl by se rozhodně seznámit i s Gítou.

1