Bezpodmínečné rodičovství
Alfie Kohn
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427642/mid_bezpodminecne-rodicovstvi-znY-427642.jpg
4
11
5
Průkopnický přístup k výchově dětí od celonárodně uznávaného pedagoga Alfieho Kohna, který rodičům nabízí „hodnotné výchovné postupy přispívající k tomu, aby z dětí vyrostli vnímaví a zodpovědní lidé“. (Adele Faberová, známá autorka v New York Times) Kohn tvrdí, že jednou ze základních potřeb dítěte je být bezpodmínečně milováno, tedy vědět, že bude přijímáno, i když něco zkazí nebo se mu něco nepovede. Jenže konvenční přístup k výchově dětí, založený na trestech, na odpírání pozornosti, odměnách (včetně pozitivního posilování, neustálého či nepřiměřeného chválení) a dalších způsobech kontroly, naučí děti, že jsou milovány pouze tehdy, když nás potěší nebo když nám zaimponují svým výkonem. Kohn uvádí řadu cenných poznatků z většinou málo známých výzkumů, které se podrobně zabývají škodami napáchanými tím, že vedeme děti k přesvědčení, že si náš souhlas musejí zasloužit. Přesně tak totiž na děti fungují běžně používané kázeňské metody, přestože většina rodičů vlastně takovou lekci svým dětem vůbec uštědřit nechtěla. Bezpodmínečné rodičovství ale není jen další knihou o poslušnosti – jen proto, že se zabývá také tím, jak rodiče o svých dětech uvažují, jaké z nich mají pocity a jak s nimi jednají. Vyzývá nás k tomu, abychom přehodnotili ty nejběžnější předpoklady výchovy dětí, a ještě nabízí řadu praktických strategií směřujících k chování, při němž přestaneme „něco dělat jim“ a místo toho budeme „něco dělat s nimi“. Radí, jak nahradit chválu bezpodmínečnou podporou, kterou děti potřebují, aby z nich vyrostli zdraví, vnímaví a zodpovědní lidé. Tento novátorský text, zpochybňující zavedené modely výchovy, vede čtenáře k tomu, aby se znovu začali spoléhat především na své zdravé instinkty a inspirovali se jimi ve své touze stát se lepšími rodiči.... celý text
Přidat komentář
Zdravý způsob výchovy, který naše nemocná společnost potřebuje jako sůl. Kniha by se měla povinně rozdávat rodičům při vítání občánků. Jaké by pak lidstvo mohlo být... Jen škoda, že místy to působí rozvláčně nebo repetetivně. Ale obsah výborný.
Inspirující přístup k výchově dětí, který rodičům nabízí jiný pohled a jiné výchovné postupy kterými se dosáhne toho, že z dětí vyrostou empatičtí, sebevědomí a zodpovědní lidé. V knize je preferována jako základní potřeba dítěte láska, vytvoření citové vazby, kdy dítě bezpodmínečně cítí, že je přijímáno za každých okolností. Dítě má pocit, že je milováno a s tím souvisí pocit bezpečí. Je to cesta, která nevede k odměnám a trestům jako takovým, ale jedná se o spolupráci s dítětem, o zachování matrice her, která postupně přechází k matrici práce. Jedná se o jiný, zajímavý pohled na výchovu dítěte a zcela jistě bych hlavně knihu doporučila rodičům a učitelům, prostě všem, kteří ze zabývají výchovou dětí.
Autor se v první polovině knihy věnuje tomu "jak to nedělat a proč". Podrobně a s odkazy na studie popisuje, proč nefungují odměny a tresty a jaké mají dlouhodobé důsledky. Ve druhé polovině knihy pak předkládá obecné rady, jak to dělat jinak. Nedává konkrétní návody krok za krokem, ostatně to ve výchově ani nejde, ale popisuje respektující přístup - snažit se dávat najevo bezpodmínečnou lásku, dávat dítěti možnost podílet se na rozhodování a řešení problémů, dívat se na situaci z pohledu dítěte. V kapitole o pohledu dítěte se autor věnuje také tématu morálky a jak ji dětem předat. Mezi další tipy a rady patří nespěchat, méně mluvit a více se ptát, přehodnocovat své požadavky ad.
V knize je kolem 200 citací, mnohdy s komentáři. Sice se mi líbí, když autor dává odkazy na zdroje, ale v případě této knihy to už na mě působilo přehnaně.
Celkově mi kniha přišla zajímavá, inspirativní, ale asi mi úplně nesedl styl, jakým je napsaná. Ani překlad tomu moc nepomohl, protože některé věty působí dost kostrbatě.
Každopádně zase další střípek do mozaiky respektujícího rodičovství.
Bezpodmínečné rodičovstvíKniha Bezpodmínečné rodičovství je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 18x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 7x |
"Moderní" kniha o výchově a přístupu k dětem. V originále vydána už v roce 2005, přičemž v té době šlo nejspíš o dost novátorský text. Dnes (2023, vydáno v češtině 2019) se už o nic extrémního nejedná a na trhu najdeme mnoho vhodnějších knih (čtivějších, praktičtějších, přehlednějších). Autor slibuje nový pohled na kázeň, vztahy a praktické alternativy.
Hlavní myšlenkou knihy je v podstatě respektující přístup k dětem. Jde o to ctít děti jako lidi, stejně jako to děláme u dospělých. Autor poukazuje na celospolečenské nastavení PROTI dětem, které by měly být "poslušné" (= tiché, neotravujicí dospělé). Přičemž sami jako rodiče opakujeme ty vzorce výchovy, které na nás používali naši rodiče. Ať už vědomě, nebo nevědomě.
Většina knihy se věnuje teoretické rozpravě o podmíněnosti lásky/pozornosti. Je ukázáno (a řádně ozdrojováno a vysvětleno), že odměny a pochvaly nevedou k vyšší úspěšnosti; že tresty nefungují a proč; že podmíněné rodičovství je nezdravé a neefektivní.
Ke konci je vypsáno 13 zásad bezpodmínečneho rodičovství.
Co si z knihy odnést:
+ Ignorování dítěte je trest v podobě odpírání lásky
+ Často máme na děti nerealistické nároky
+ Zkusit přehodnotit nutnost a oprávněnost rodičovských požadavků
+ Povzbudit lze bez hodnocení
+ Zkusit pobízet děti k zájmu o druhé (Jak se asi cítí/bude cítit, když udělám tohle.)
Na můj vkus je ale kniha málo praktická. Hodně prostoru je věnováno teoretické debatě, text je hutný a často se opakuje (skoro žádné odstavce, odrážky). Zdroje a poznámky jsou vypsány až na samém konci, navíc pro každou kapitolu zvlášť, což je pro mě náročnější na sledování, než kdyby byly na stránce pod čarou.
Odkazy na stránky a kapitoly občas nesedí.
Autor vůbec neřeší co dělat, když sice situaci chápeme z pohledu dítěte, a víme proč se vzteká, ale nemůžeme s tím nic dělat nebo nechceme. Odmítá hranice ale nijak dál to nerozvádí. Nebere v potaz respekt k rodiči a jeho potřebám.
Přirozené důsledky řadí k trestům a odsuzuje je (podle popisu v knize je buď vůbec nepochopil nebo ke schválně prezentuje nesprávně). Také tvrdí, že by rodiče měli učitele zásobovat zdroji a literaturou na téma výchovy.