Bez peří

Chrlení bláznivých nápadů. Zábavnost četby W.A. závisí na poměru: bláznivé a vtipné / jenom bláznivé. Záleží samozřejmě na vkusu a okamžitém rozpoložení čtenáře. U mě byly tentokrát ty vtipné v menšině.
75 % (zatím 309 hodnotících s průměrem 82 %).
…
Astronomové hovoří o obydlené planetě zvané Quelm, od Země tak vzdálené, že člověk cestující rychlostí světla by tam dorazil za šest miliónů let, i když teď se plánuje nová rychlotrasa, která cestu o dvě hodiny zkrátí.
Jelikož teplota na Quelmu je 1300 °F pod nulou, koupání je zakázáno a rekreační střediska jsou buď zavřená, nebo v nich zřídili varieté.
Vzhledem k vzdálenosti od středu sluneční soustavy na Quelmu nepůsobí zemská přitažlivost a uspořádat večeři pro větší počet hostů vyžaduje značné plánování.
Kromě všech těchto nedostatků není na Quelmu kyslík, nutný pro náš druh života, takže tvorové, kteří tam přebývají, se sotva protlučou, pokud nedělají melouchy.
Vypráví se, že před mnoha miliardami let nebylo místní prostředí tak hrozné - rozhodně ne horší než v Pittsburghu - a žily v něm lidské bytosti.
…
Dnes jsem na pohřbu potkal bratra. Neviděli jsme se patnáct let, ale jako obvykle vytáhl prasečí měchýř a bouchal mě s ním do hlavy. Po té dlouhé době mu lépe rozumím. Konečně mi došla jeho poznámka, že jsem „odpudivý hmyz, vhodný leda k vyhubení“. Řekl to spíš ze soucitu než hněvu. Je pravda, že byl vždycky chytřejší než já - duchaplnější, kulturnější, vzdělanější. Proč pořád dělá u McDonalda, to je mi záhadou.
…
Lafferty. Osobní ortoped Johna Millingtona Synge je fascinující figurka. Měl vášnivý poměr s Molly Bloomovou, dokud mu nedošlo, že je to fiktivní postava.
Lafferty si liboval v kanadských žertících a jednou Syngeovi obalil ortopedické vložky ve vajíčku a strouhance jako řízky. V důsledku toho Synge podivně našlapoval a jeho následovníci jej napodobovali v naději, že když si osvojí jeho chůzi, rovněž budou psát znamenité hry.

Vůbec jsem nevěděl, co mám od knihy čekat, a o to více mě nadchnula. Jednotlivé povídky jsou protkané humorem, zajímavými metaforami a jasným-a-stručným stylem psaní. Věřím ale, že kniha není pro každého: Povídky sází na bizarnost a nic neberou vážně. Zajímá mě, jestli Woody Allen psal stylem, že začal jednotlivou povídku a zkrátka se nechal unést nápadem nebo jestli si vše pečlivě naplánoval.

Tak takovou bombu jsem teda nečekala...bylo to krutopřísně báječné...to snad sjedu ještě jednou:)

Tak výrazný allenovský rukopis, že je až k nevíře, že to člověka furt dokáže bavit, respektive ho to úplně "furt" bavit nedokáže. Nicméně chvílema velkolepá sranda.

Povídka "Kdyby byli impresionisté dentisty" mě úplně dostala. Celkově je to ale super jízda plná šílených nápadů. A to se mi líbí, stejně jako u ostatních Woodyho povídkových knížek. Proto je taky beru do ruky nejčastěji. A vždycky se pobavím k slzám.

Mám rád humor Woodyho Allena, viděl jsem desítky jeho filmů, některé opakovaně. Dívat se čas od času na svět jeho očima mi není cizí. Avšak i přesto, že povídky v této sbírce obsahují mnoho opravdu vtipných momentů, sžíravá satira kvete mezi řádky jak sedmikrásky na louce a absurdita některých autorových obratů mi občas vyrážela dech, přesto všechno hodnotím celek jen jako mírně nadprůměrný. Dokud jsem si představoval, že jednotlivá „moudra" pronáší svým nezaměnitelným zajíkavým stylem Woody osobně, bylo to skvělé, ale jakmile jsem na chvíli z této představy vypadl, kouzlo se ztrácelo. Vnímal jsem určitou nevyrovnanost souboru, u některých povídek jsem se skvěle bavil, některé jsem dočetl jen z úcty k autorovi. Kdyby to šlo, dal bych 3,5 hvězdy. Bohužel to nejde, takže tentokrát za 3.

Woody Allen mě opět dokázal rozesmát. Nejvíce snad v povídce, ve které Vincent van Gogh coby dentista sděluje své zkušenosti ze zubařského řemesla svému bratrovi
Theovi. Takovou absurditku jen tak nevymyslíš.

K čemu bych tak Allenovy povídky přirovnal? Už vím. Je to s nimi jako s rozbalováním vánočních dárků, viděno dětskýma očima. Se vzpomínkou na všechny minulé Vánoce se nemůžete dočkat až přijdete ke stromku a začnete rozbalovat dárky. Je to znovu tak vzrušující a každý nově rozbalený dárek vám dělá obrovskou radost. Postupem času se ale z rozbalování stane rutina a vy byste si nejradši šli hrát do svého pokoje a zbylé dárky nechali nerozbalené svému osudu.
Tahle recenze přesto není míněná jako kritika, autor se velmi snaží, aby každá povídka byla originální - spíše ale její stavbou či námětem. Vlastní absurdní fórky, nebo spíše jejich duch, mi po chvíli čtení přijdou dost podobné. Snažit se přečíst celou knihu na jeden zátah, alespoň u mě, nefunguje. Ve své privátní knihovně byste ale knihy W. Allena rozhodně měli mít, aby bylo kam sáhnout v případě potřeby okamžitého zlepšení nálady. V tu chvíli doporučuji náhodně si vybrat pouze jednu, dvě povídky. Pak je jejich (i vedlejší) efekt dokonalý.

v patnácti jsem hltala a ťeď s odstupem patnácti let se jen směju pod fousama a trošku žbrblám ... další klasika dle mých měřítek zlatého fondu

Asi 3 povídky byly super, zbytek poněkud monotónně absurdní.

Dlouho jsme nechtěli a neměli televizi. Teď už ji máme (poplatky platíme), ale pouštíme ji prakticky jenom na Štědrý den, na Silvestra a když má být konec světa. Nevím, který z těch tří dnů to zrovna byl, ale zahlédnul jsem v ní na krátký okamžik WA. Zdálo se mi, že ze sebe ten chlápek dělá blba, i když je zřejmé, že je velice inteligentní. No a u této knihy povídek jsem zjistil, že ten blb jsem já. Možná je to tím, že na tak absurdní humor jsem už moc starý. A to i přesto, že by teoreticky WA mohl být mým otcem. Snad bych ho pak i lépe chápal.

Dost vtipna knizka, plna vybornych napadu. Nektere mi ale uplne nesedly tak kvuli tomu davam o hvezdicku min nez plny pocet. Presto za mne jednoznacne skvela vecicka, ktera zarucene pobavi.

Sice mám ráda šílený až absurdní humor, ale toto asi není nic pro mě. Podle mě je to až moc a ve výsledku to vlastně ani není vtipné. Takže bych to klasifikovala tak, že se jedná o knihu pro otrlé (nebo otrkané) humoristy...

Velmi rychle se čte, ale není pro každého, a myslím, že postupem času bude pro stále méně lidí. Představivost Woodyho Allena spojuje jeho hluboké vzdělání, znalost klasiků a života, a výsledkem jsou bizarní výjevy, které si představuji jako scénky z Monty Pythonů.

Nie, nie a este raz nie. Allenove filmy ano, knihy nie.

Na světě jiného Woodyho Allena není!:-)

Humor Woodyho Allena asi není pro každého a je potřeba si na něj chvilku zvykat. Svými filmy si mě už získal a teď se mu to daří i u povídek. Určitě si přečtu i jeho další knihy.

Pred rokmi (nechcem napísať rokúcimi, hoci mi to tak pripadá) som bola neuveriteľne poctená, keď sa mi táto kniha, spolu s Vyřídit si účty, dostala do rúk. Čítať som ju ale začala až o dosť neskôr. Ktovie, ako by som ju vnímala predtým, najskôr nekriticky, ako dokonalú, ako "správny intelektuál", ktorý sa stretne s produktom Woodyho Allena. Ale teraz, žiaľ, musím skonštatovať, že to nie že nie je 100 % literárny či umelecký skvost, ako by som pred rokmi bez váhania povedala, dokonca je to kniha, ku ktorej sa nepotrebujem nikdy vrátiť.

tahle kniha musela být opravdu překladatelský oříšek :-)
pobavilo