Bez Karkulky

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsme netázáni vrženi a z něhož jsme posléze opět vyvrhováni — snad jen bůh ví proč a kam. A není to úzkost jen dosebehledící, nýbrž i soucítící: Pořád se vracím do bodu nula / Bod nula / je mínus šest milionů. Dousková je však i básnířkou naděje: byť zdá se začasté vše ztraceno, ne-li rovnou zatraceno, přesto modlit se nepřestanu. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/25652/bez-karkulky-25652.jpg 413
Žánr:
Poezie
Vydáno:, Druhé město
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
pawla.sevcikova
05.12.2016

Zazvoň

Zvonek sice nefunguje
Ale já poznám
Že jsi to ty
A rychle se schovám
Do té paní
O které všichni říkají
Že jsem to já

Locika
27.07.2016

...
Tolik bohů
že ti nic není svaté
Tolik cest
že se nepohneš z místa
Tolik lidí
že žádného nepotkáš...

fany.fancy
11.02.2015

Jen takové milé veršíky ze života, které vám otevřou oči na obyčejné věci kolem nás. Svojí upřímností, i když nejsou veselé, potěší.

Alma-Nacida
22.02.2012

Žasnu, že tu není doposud ani jeden komentář! Pro mě je to asi nejlepší kniha Douskové, s minimálními prostředky dosahuje maximálního účinku, a to mám ráda. Doporučuji všem veršotepcům i čtivcům.