Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody , William Hoffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11816/bmid_bez-dcerky-neodejdu-vxk-11816.jpg
5
1454
252
Dramatický román vypovídá otevřeně o úskalích smíšeného manželství Američanky a perského lékaře. Hrdinka autentického příběhu vypráví o svém manželství s kultivovaným amerikanizovaným lékařem, které tři roky trvalo jako spokojený a rovnocenný svazek. Během krátké společné dovolené u manželovy rodiny se však situace pronikavě mění a vzdělaná, samostatná Američanka se se svou malou dcerkou ocitne v absolutní odloučenosti v nepřátelském prostředí, bez naděje na návrat domů. Za složitých podmínek války s Irákem, bez přátel, bojuje žena o právo zůstat se svou dcerou a společně s ní opustit Írán. Teprve po dlouhých měsících se jí podaří nalézt několik přátel a s jejich pomocí zorganizovat nebezpečný útěk přes turecké hranice.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2002 , AlpressOriginální název:
Not Without My Daughter , 1988
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četla už dávno a od té doby má své neochvějné místo v mé knihovně. Krásný a silný příběh, který si dodnes velmi dobře pamatuji.
Knížka lepší než film, moc smutný příběh. Jsem ráda že se nakonec dostaly přes hranice. Hltala jsem ji jediným dechem.
mám ráda knihy podle skutečné události a ani tato mne nezklamala.. Úžasná, napínavá .. i druhý díl
Jedna z mála knih, které jsem četla několikrát a určitě se k ní zase vrátím. Autorka skvěle popisuje život v Íránu, a její příběh je smutný, hořký i napínavý. Přenese Vás do každodenního života v Íránu, který je pro náš zdejší život vzdálený, nepochopitelný. S filmem se nedá srovnat, pocity popsané v knize ve filmu nevyniknou.
Všechny knihy na toto téma, které ať už jsou nebo nejsou založené na skutečné události sebou nesou hořkost a šokující poznání, že ne všechno je tak, jak by mělo být.
Klasický příběh ženy, která se zamilovala do muže úplně jiné národnosti rozdílných zvyků a náboženství. Samozřejmě mi celou dobu běžela v hlavě myšlenka, proč, vždyť to tušila. Především jsem s Betty a její dcerou měla slitování. Chtěla jsem, aby z toho pekla co nejdřív a úspěšně odešly. Ano, byla to opravdu silná káva. Krásná knížka, kterou by si měla přečíst každá žena. Konec mě úplně rozložil. Ještě dlouho budu tímto příběhem žít.
Pro mě osobně zatím nejlepší kniha, kterou jsem četla.
Po dočtení knihy jsem se ještě pár minut bezmyšlenkovitě dívala na přebal knihy a nemohla jsem uvěřit jak silný příběh jsem právě dočetla.
Svým způsobem Betty nechápu. V tom, že přes všechny pochybnosti co měla přesto odjela. Na druhou stranu nesmírně obdivuji to, jak se poprala s životem v Teheránu a hlavně jak se jí nakonec podařilo uniknout.
Knihu bych zařadila snad i do povinné literatury. Jen mě utvrdila jak je islám odporné a do budoucna i velmi nebezpečné náboženství, které je naprosto neslučitelné s křesťanskými tradicemi.
Kniha je velmi čtivá a zajímavá. Přesto jsem ji nedokázala přečíst rychle. Je to moc silná káva. Vždycky když jsem četla něco například o životě či útěku z koncentračního tábora, obdivovala jsem kolik duševních sil člověk potřeboval. Tady to bylo stejné, o to silnější, že hlavní hrdinka nebojovala jen za sebe ale také za svou dceru a díky tomu byla celá situace pro ni těžší. Popis života v Íránu je pro člověka z našeho kulturního, společenského i hygienického prostředí opravdu děsivý.
Soudit hlavní hrdinku ve stylu ,,co čekala" mne, a myslím nikomu nepřísluší. Samozřejmě že z našeho pohledu to vypadá, že to byl nerozum tam odjet, podle mnohých vůbec mít takový mezikulturni vztah, ale každý člověk jde životem vlastní cestou různým způsobem, s různou motivaci a s různými zkušenostmi a soudit můžeme zpětné pouze cestu vlastní neboť pouze k té známé všechny souvislosti.
... tyhle příběhy a osudy jsou téměř stejné. Jakmile žena přikývne na cestování do domoviny této kultury, život se rázem obrací, a těžká se cesta zpátky. A stejně se ty ženy nepoučí.
Jeden z nejsilnějších příběhů podle skutečné události, který se dočkal filmové adaptace. Odvaha hlavní hrdinky a autorky v jedné osobě je dechberoucí a inspirující a psát sáhodlouhé rozbory této knihy je pro mě nyní zbytečné. Kniha je zkrátka skvělá. Čemu se však v příspěvku věnovat lze, je rozbor jednání a motivů hlavních aktérů a jejich spouštěcích mechanismů. Tvrzení, že to vše šlo čekat a autorka si nezaslouží jakékoli sympatie je velmi zkratkovité. Základním východiskem je smíšené manželství (smíšené ve smyslu kultur) a snaha udržet si minimální kulturní spojení s vlastí ze strany Moodyho. Tato snaha vyústila ve frustraci a následný návrat do Íránu způsobil kulturní šok pro samotného příslušníka dané kultury a došlo k obnovení vazeb a konečnému "zapadnutí" na základě kulturních atributů jako jazyk, hudba, jídlo, známé tváře, podnebí atd. Toto je jedna ze základních potřeb každého člověka a při jejím nedostatku dochází k silné frustraci. V tomto případě však pod vlivem nových pořádků započala radikalizace, která byla podpořena znatelně nižší životní úrovní rodiny oproti jejich pobytu v USA. Dalším mezníkem je poté vnitřní rozdvojení, kterému čelí téměř každý kdo vyrůstá či alespoň obecně žije na pomezí dvou kultur (není nutná přílišná odlišnost kultur, uplatní se i rozpolcení například mezi Českem a Francií). Zde se objevuje pocit odcizení i v nově objevené kultuře a nastává kulturní "kocovina" a subjekt se cítí být osamocen. Tyto niterné rozpory můžou následně přejít do agrese, uzavřenosti či depresí coby doprovodného příznaku. Dané zavrženíhodné chování a jednání manžela paní Mahmoodyové není definičním prvkem íránské, ani islámské kultury a dochází k němu z niterných pohnutek. Tyto nemají v žádném případě chování omlouvat, ale naopak pochopit a se zdravou mírou rozumu jej odsoudit. Proto paní Mahmoodyová nemohla toto jednání očekávat a její odvahu vnímám jako vzedmutí sil, o kterých možná sama nevěděla, že je v sobě nese. Kniha by mohla sloužit jako varování pro každého (!), aby v případě volby partnera skutečně uvážil, zda jej doopravdy zná. Zároveň je nutné odmítout myšlenku protiislámské agitace, která tuto knihu často zneužívá. Na světě bohužel stále dochází k podobným případům, bez ohledu na zemi či kulturu a tato kniha by měla být majákem naděje a inspirací pro všechny, kdo si podobnou hrůzou prošli.
Co vlastne cekala? Scenar je temer vzdy stejny a ty zenske si nedaji rict.. Knizka byla ctiva, ale nebylo mi Betty lito.. Lito mi bylo jedine Mahtob, ktera s rozhodnutim obou rodicu tezko mohla neco delat
(SPOILER) Čím dál více se mi líbí knihy, které napsal život sám. Film jsem viděla jako malá, takže si ho už moc nepamatuji, ale příběh je známý celosvětově, takže jsem věděla, jakou knížku si kupuju. Musím uznat, že je skvěle napsaná, lépe než od některých "profi" spisovatelů. Hrozné je, že Moody se choval v USA jako každý "průměrný Američan", no ale ejhle, stačí zavřít branku u zahrady ve své domovině a máme tu příběh plný hrůzy, útisku, bití a totální beznaděje - jinak bych život Betty v Íránu nazvat nemohla.
Čtivým příběhem se dá rychle prolétnout. Ale říkáte si, jak to Betty vůbec mohla vydržet..
Zdrcující příběh dvou neskutečně silných žen (byť jedné maličké). Výborně napsané, čtivé. Betty na mě dokázala přenést každou svou emoci. Dechberoucí.
Silný životní příběh. Knihu rozhodně doporučuji, čte se jedním dechem. A jako téměř vždy se mi knižní předloha líbila víc než její filmové zpracování.
Velice silný a drsný příběh střetu dvou kultur z nichž jedna je pro svobodně smýšlejícího člověka toxická. Je zde zachycena nezlomná láska k dceři, statečnost, odhodlání i stavy úplné beznaděje, vyčerpání a zoufalství. Kniha se čte sama, od začátku až do konce budete jistě fandit Američankám, bude vám běhat mráz po zádech, bude vás štvát, že jsou místa, kde ženy nemají v podstatě žádná lidská práva a stále budete věřit ve štěstí a dobrý konec. Když tedy sáhnete po tomto románu, jistě nebudete, stejně jako já, litovat.
Když kniha vyšla poprvé, byla v našem knihkupectví rychle vyprodaná. Tehdy jsem chtěla zjistit, co na ní naši zákazníci mají a také ji přečetla. Téma mi nebylo vůbec blízké a podobným knihám jsem se spíš vyhýbala. Nikdy by mě nenapadlo, že na Betty a Mahtob budu během těch let často myslet. Nikdy jsem neměla potřebu přečíst si pokračování, ani jsem nevyhledávala podobná témata. Až nyní, po všech těch letech, jsem přečetla Muslimské peklo. A tak teď budu myslet na dvě zamilované, naivní, ale neskutečně statečné ženy a jejich dcery, na Američanku Betty a Češku Ivu.
Štítky knihy
zfilmováno útěk islám Írán osudy lidí únosy dětí autobiografie podle skutečných událostí manželství s cizincem
Kniha Bez dcerky neodejdu je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 2 451x |
| Čtenářské výzvě | 196x |
| Doporučených | 176x |
| Knihotéce | 551x |
| Chystám se číst | 372x |
| Chci si koupit | 60x |
| dalších seznamech | 13x |
Miluji příběhy podle skutečných událostí a tenhle mezi ně patří. Připadá mi úžasná Betty, která i potom, co ji Moody vzal dite, dokázala zachovat chladnou hlavu a soustředit se na útěk. Dost obdivuji ji i tu holčičku, která vždy věděla, co nemá říkat. Je pravda, že jsem zjistila, že v mnohém možná Betty celkem přeháněla a je to velmi proamericke (dokonce jsem našla i dokument od Moodyho, kde říka svoji vlastní pravdu). Avšak i kdyby jen většina z toho byla pravda, tak i tak je to velmi silný příběh.