Betonová zahrada
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439275/bmid_betonova-zahrada-RIx-439275.jpg
4
1869
315
Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra – hra na dospělé. Proslulý román Iana McEwana byl sice poprvé uveřejněn již roku 1978, od té doby však neztratil nic ze své zvláštní, „nemorální“ naléhavosti.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2020 , Odeon
Originální název:
The Cement Garden , 1978
více info...
Přidat komentář
Přečteno kvůli práci do školy. Nevím úplně přesně, co si o této knize mám myslet. Na jednu stranu to bylo velice zajímavé čtení, ale na druhou jsem někdy měla chuť knihu odložit. Tak to pro mě z ohledu hodnocení skončilo nějak na půl cesty. :)
Nemohu si pomoci, ale kniha ve mně nic nezanechala. Prostě jsem ji přečetla a nic. To, o čem se tam píše, jsem četla ve spoustě jiných knih, anebo viděla ve spoustě jiných filmů. Kniha není ničím zvláštní. Nechápu, ty oslavné komentáře na přebalu knihy. Magický realismus jsem nezaznamenala. Nuda a otrava.
Je to výborně napsaný . Přečetl jsem vzhledem krátkosti za dva dny. Příběh disfunkční rodiny mě vtáhnul. Byl jsem napjatý, jak to dopadne, ale ten konec mě šokoval a taky trochu zklamal. Zkrátka mi to moc nedávalo smysl nebo to pro mě bylo přehnaný.
Nic pro slabsi povahy! Bizarni, sokujici dilo, ktere jde az za hranu. I v dnesni dobe, kdy jsou zborena ruzna tabu toto stale zustava aktualni a znepokojujici. Asi bych dala i o hvezdicku mene, protoze se mi to (velice subjektivne) nelibilo, tema incestu je mi proti srsti a tematu smrti se nejradeji vyhybam. Ale to bych autorovi krivdila. Presne takove pocity se totiz snazi vyvolat. Dat jeste o hvezdu vic se ale zdraham, prestoze by si ji autor zaslouzil. Je to opravdu kvalitne zpracovany psychologicky roman, ktery stoji za precteni.
Co se stane s dětmi, které zůstanou bez rodičů opuštěné ve starém domě? Pro mě jedním slovem drsný, ale vlastně u McEwana očekávaný děj.
Hodně silná historka. Kdyby mi jí někdo vyprávěl na zahrádce u Kloko a řek, že je to pravda, tak bych si musel dát něco kořalek na vydejchání.
Povedená rodinka žije na zbořeništi a pak to začne. V hlavní roli beton, smrt, beton, smrt a squatování dětí, který si krátěj čas vzájemným hraním na doktora za účasti smradu rozkládajícího se těla.
Myslím, že ten kluk po ignoraci koupelny a libování si ve špíně smrděl dost podobně.
Četlo se to úplně samo. Taky bych ale chtěl vidět do autorovy hlavy a jeho představ v době, kdy tohle pro nás házel na papír.
Myslím, že po přečtení Betonové zahrady se všichni do jednoho shodují v názoru, že se jedná o jednu z nejkontroverznějších a nejvíce znepokojujících knih vůbec. Člověk si v průběhu připadá velmi zvláštně, jako by pozoroval něco zvráceného, od čeho chce odtrhnout zrak, ale nemůže. Smrt rodičů zasáhne každého ze sourozenců jinak. Autor velmi úsporně, a přesto precizně zvládl vykreslit čtyři rozdílné charakterové rysy, z nichž mi nejvíc učarovali chlapečtí hrdinové – „špíňák“ (jak jsem si ho pro sebe pojmenovala) Jack a nejmladší Tom. Přestože čtenáři v hlavě utkví zejména závěrečná scéna, skrývá toho v sobě dílo mnohem víc – otázky morálky, sexuality, dospívání, vyrovnání se s rolí hlavy rodiny… McEwan umí výborně na malém rozsahu vybudovat atmosféru a navodit neopakovatelný vnitřní pocit. Hutnost letních dní, žár rozpáleného betonu, bzukot dotěrných much – to všechno ze stránek doslova sálá. Krátký výsek času, který strávíte s hrdiny, jež byste reálně asi potkat nechtěli a velmi bizarní situace, jíž čelí, dělá z Betonové zahrady dílo, z něhož je vám špatně, ale nikdy na něj nezapomenete.
Kniha která šokuje svým studeným popisem drsné události.
Asi bych ji znovu nečetla.
No - koukám, že se budu opakovat, ale taky nevím, co si mám myslet. Ani nevím, jestli si z četby takové knihy něco odnáším. Ale vlastně - je to taková ilustrace sociálně konstrukcionistického myšlení, že normalita je daná kontextuálně a vztahově, spíše než že by existovala sama o sobě.
Betonová zahrada je opravdu zvláštní kniha a úplně nevím, co si o ní mám myslet. Nemůžu říct, že by se mi líbila, ale stejně jsem se od ní nemohla odtrhnout. Přečetla jsem ji na jeden zátah.
Veľmi zvláštna kniha, neviem čo si o nej mám myslieť. Čítala sa celkom rýchlo, ale určite nebude z tých, ktoré si zapamätám alebo ktorá mala na mňa wau efekt... Možno sa ešte k autorovi niekedy vrátim...
Velice chladně a stručně napsaná kniha... Přesně to co jsem očekávala a dostala.
Minulý rok vyšlo v Odeonu nové vydání Betonové zahrady a Ježíšek mi ji koupil do knihovny.
I když jsem knížku četla asi před 10 lety, dala jsem si ji teď znovu. Pamatuji se, že mě bavilo, jak byla kniha jiná, bezprostřední, syrová, morbidní, ale zároveň opravdová. A stejné pocity jsem měla při čtení i teď v roce 2021. Na jednu stranu se člověku nechce věřit tomu všemu, co se v knize děje, ale po chvilce přemýšlení dojdete k tomu, že vyústění knihy v něco možná zpočátku nepředstavitelného, je vlastně logické. Čtyři děti ponechané napospas samy sobě, kam až tohle může vést?
V některých chvílích jsem byla šokovaná tím, jak lehce a bezprostředně McEvan popisuje takové ty divné momenty, při kterých si člověk říká, že tohle už je přes čáru. Ale není. Příběh graduje přesně tak, jak má. Jakékoli jiné zakončení by bylo moc banální. Pro čtení téhle útlé knihy po celou dobu vnímáte, že se tam k něčemu schyluje a na konci pak zůstanete zírat s otevřenou pusou.
Kniha, která už dopředu mnohé šokuje svou morbidností a odpudivou obrazností. Ale bohužel právě díky tomu zaniká to podstatné, to, co je skryté pod povrchem. Protože stejně jako se podivný zápach plíživě šíří domem, šíří se příběhem neodbytný pocit, že v tom dusném letním lenivém odpoledni musí dojít k něčemu, co je sice nepatřičné, ale ve svém důsledku logickým vyústěním křehkosti a zmatenosti dospívající duše.
Já a Odeonky! Ian McEwan je autor, který mi doposud svou tvorbou hodně sedl... Jeho knihy pro mě mají vždy nějakou přidanou hodnotu... Betonovou zahradu mi někteří doporučovali a jiní mi psali, že ji ani nedočetli, že byla hodně naturalistická... Ano, měli pravdu, ale já už četla knihy, které mi nedělaly více dobře v případě tohoto příběhu, bylo aspoň trošku pochopitelné, proč se to všechno dělo... Já jsem z knihy mile překvapená a rozhodně ji mohu doporučit!
Knížka, která je svou délkou tak na jeden večer. Téma je poměrně morbidní, ale ne zcela nepravděpodobné. Ostatně, v dnešní mediální době se občas podobné příběhy stávají reálně - kvůli penzi apod. Zoufalé situace vedou lidi k zoufalým krokům, a představa rozdělení dětí do dětských domovů nebo k adopci je situace, která by je mohla k něčemu podobnému vést. Jednotlivé postavy jsou vykresleny brilantně, se všemi jejich nenormálnostmi. Především Tom je postava, u které je otázkou kde je hranice mezi "zvláštností" a "nenormálností". Osobně se mi nelíbilo zakončení příběhu incestem, přišlo mně celkem zbytečné. Ději nic nepřinášelo, nic neozřejmovalo. Ale jestli bylo záměrem autora čtenáře šokovat, tak se mu to podařilo. Nicméně, i přes tuhle výhradu se příběh čte dobře, jazyk je srozumitelný a příběh graduje od prostého povídání až po náročnou psychologickou studii charakteru.
Ze začátku mě to chytlo, pak jsem knihu na chvíli odložil, ale nedalo mi to, byl jsem zvědav jak to dopadne. Ale neslo jen o děj, ale i psaní, styl, autora... Zkratka zklamán jsem nebyl, autor zůstává stále mým oblíbeným a mnou zas objevovaným...
Divná kniha. Přestože téma bylo hodně zajímavé, tak mě kniha nudila. Znepokojující na této knize je, že mi na konci už zase tak divná nepřipadala...
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura sourozenci psychologické romány incest děti s výchovnými problémy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Kniha Betonová zahrada je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 2 816x |
| Čtenářské výzvě | 236x |
| Doporučených | 145x |
| Knihotéce | 554x |
| Chystám se číst | 828x |
| Chci si koupit | 163x |
| dalších seznamech | 10x |
Příběh čtyř sourozenců, kterým postupně zemřou oba rodiče a oni se sami rozhodnou s nastalou situací vypořádat, ale prostě nejsou ve věku, aby to zvládli. Výborně vykreslené charaktery postav, jejich jednání a myšlení. Tahle kniha je hodně realistická, člověk při čtení přímo cítí to obrovské horko, které sálá z asfaltu a i tu sladkou pronikavou vůni ze sklepa. Domnívám se, že tuto knihu po přečtení opustíte, ale ona neopustí vás