Betonová zahrada

25.07.2016

Temné, temné a ešte raz temné... Navyše rozprávačom je dieťa, čo tej temnote dáva iný rozmer. Pri čítaní ma rušili najmä dve veci - nevedela som sa zbaviť pocitu, že všetky postavy majú akoby nižšie IQ a tiež to, že záver deja predpovedá krátky odstavec na obálke knihy, a tak čitateľa pripraví o šokujúce vyvrcholenie.

08.07.2016

Přečteno za jedno odpoledne, chvílemi jsem nevěřila vlastním očím..

19.06.2016

Pokud bych o jedné knížce měla použít ono klišovité "má svoji vlastní osobitou poetiku", byla by to Betonová zahrada.

(Jo a taky nevím, jestli byl dobrý nápad to poprvé číst ve čtrnácti...)

Některé knihy můžou vyvolat chuť na panáka, a pak je tahle, u které asi leckdo zatouží po osvěžovači vzduchu, koupeli ve voňavce a slunění daleko od všech sklepů. Nevím, jak hodnotit - bez ohledu na to, kolikrát řeknu FUJ, bude to vlastně kompliment, protože to je patrně účel příběhu :)

Jak už jsem viděla zde v komentářích je to lehce ujetý a zvláštní příběh. Ano to je pravda, čas od času si na něj vzpomenu a vždy nad ním přemýšlím. Knihu jsem četla již víckrát, ale mám v plánu si ji ještě znovu přečíst (kdo ví kolikrát).

06.04.2016

Zhnusení ani šok se nedostavil, řekla bych spíš smutek a lítost nad bezvýchodností situace, nad bezcílným bloumáním životem bez naděje na změnu.

25.03.2016

Čosi je zhnité v našom betónovom kráľovstve. A nie je to len mŕtvola v pivnici.

Krátky príbeh štyroch detí, súrodencov, ktorí zostanú sami vo svete, lepšie povedané v betónovej záhrade (doslova aj v prenesenom slova zmysle). Štyri zdivené existencie, vydané napospas svojim chúťkam. Prežívajú horúce letné prázdniny – ´prázdne dni´ vypĺňajú hrami, ktoré nie sú detské a už vôbec nie nevinné. A čo je horšie, nielen ich dni sú prázdne, ale aj oni sú takí – sú to len masky, za ktorými nič nie je, žiadna empatia, láska, vrelosť, obyčajné ľudské city... len hnus, zmar a beznádej. Človeku je z toho až smutno. Síce vedia byť nežné, ale spôsobom, z ktorého mrazí.

Moja prvá skúsenosť s Ianom McEwanom, ktorý mi nechutným námetom, vykreslením dusnej atmosféry a zmyslom pre detail vzdialene pripomína Kinga v najlepšej forme.

Derek si vybral z náprsného vrecka modrú vreckovku, roztriasol ju, ale nepriložil si ju na tvár, iba si ju pri nej držal. Ja som bol odhodlaný nepoužiť nič a nadychoval som sa rýchlo pomedzi zuby. Derek poklopkal čižmou do debne. My so sestrami sme stáli vo voľnom kruhu za ním, akoby sa mal odohrať nejaký dôležitý obrad. Sledoval prstom čiaru pukliny a pozrel do nej.
„Nech je tam čokoľvek, je to riadne zhnité.“

20.02.2016

Kniha vlastně splnila mé přání. Chtěla jsem si přečíst něco, co normálně nečtu. Tak....a mám to! Myslím, že zase chvíli budu volit to, co normálně čtu.

31.01.2016

Kniha mě ani nešokovala ani jsem necítil zhnusení, kontroverzní knihy mě přitahují, rád si dávám "věci dohromady"... Moc často se mi to nestává, ale bylo mi z toho docela smutno ("povedený" tatíček; nemocná matka; prostředí, kde není co dělat a kde neštěkne ani pes; vypravěč;...). Určitě bych nemluvil o magickém realismu, jak se v komentářích objevuje, nesedí mi to sem. Situace byla taková, že to snad ani nikam jinam vést nemohlo, nevyvolává to ve mně znechucení.

Drsné, poměrně depresivní (říkám si, proč by se částečně něco podobného nemohlo někde stát, z toho důvodu mi to v hlavě teď "šrotuje"). Po Pokání svižné a thought-provoking čtení... Těším se na další knihy od Iana :)

31.01.2016

překvapivé? šokující?možná v konzervativní Anglii v roce 1978. Pro mě kniha o dospívání třech teenagerů, kteří zabřednou do svých rodinných a osobních problémů. A šokující závěr? Trochu...Ovšem v komentářích zmiňovaná syrovost je naprosto nesrovnatelná s Mechanickým pomerančem (vydáno již 1962).

28.01.2016

Tento příběh mi bude ještě hodně dlouho ležet v hlavě.

25.01.2016

Nevím co bych o téhle knížce řekla.Přišlo mi to jako ztráta času,ale i přesto jsem byla zvědavá jak to celé dopadne.Závěr mě hodně šokoval.Je to zvláštní a lehce ujetý příběh

03.01.2016

Kniha, kterou jsem nejdrive cetla v originale a libila se mi tolik, ze jsem si ji sehnala i v Cj. Velmi zdarily preklad a pribeh je sokujici, neptrely, pro nekoho tezko uchopitelny. Za me velmi dobra kniha

Úžasná kniha, a na svou dobu pravděpodobně i šokující. Autor nepřestává překvapovat nečekanými zvraty a dekadencí celé knihy. Ačkoli by se mi špatně hledala hezká část nebo někdo sympatický, příběh mě zaujal a rozhodně na něj za týden nebo dva nezapomenu.

30.12.2015

Je to můj oblíbený spisovatel, myslím, že jsem i pochopila co chtěl říct. Ale proč mi to přišlo už až přes čáru?
Nicméně k četbě i k zamyšlení doporučuji přečíst, originální to jistě je.

26.12.2015

V pozdějších dílech McEwan zbytečně zesložitěl, tohle je čistá radost nad atmosférou a perverzí (s otazníkem, protože určete míru lidskosti nebo úchylnosti, že). To vytržení z okolního života, bezčasí dospívání, zakázané tužby... Bezvadné. (Čteno v překladu Marie Brabencové-Válkové.)

30.11.2015

...tolik rozporuplných hodnocení a Ian McEwan se usmívá...

27.11.2015

Že bylo McEwanovou snahou záměrně šokovat? Nemyslím. Spíš, než provokující, je Betonová zahrada plíživá a znepokojivá. Znepokojivá vůní zakázané touhy, propukajícím šílenstvím, rozpadem a tajemstvím ve sklepě pohřbeného svědomí.
Jedno z těch děl, jehož dojem, ať už chcete, či nikoli, nevyvane ani po letech.
5 vybroušených*****

15.11.2015

Popravdě řečeno, čekal jsem od toho asi víc. Ne že by se to číst nedalo, je to takové mrazivě betonově smradlavě chladné, ale nevím, jestli budu mít někdy náladu to přelouskat znova.