Ben Hur

27.11.2012

Ta kniha je nádherná tím čím je ne tím čím není. A říká toho mnoho, aniž by to musela přímo vyslovit. Navíc se v ní Vallace svěřuje se tím co jeho samotného velice oslovilo.
Pro mne je to kniha na kterou se po objevení nejen nedá zapomenout, ale po které člověk prostě sem tam znovu sáhne a není pravda že musí být člověk zaníceně zběhlý v bibli,aby knize rozuměl, o tom to nikdy není.

15.07.2012

[017/12] Po dlouhé době jsem dala na doporučení od zdroje, se kterým se povětšinou shodneme ve finálním názoru a tak jsem vzala do rukou Ben Hura. A můj první dojem? Zděšení, že tohle nemůžu přečíst, protože tohle je právě TEN druh literatury, který tolik nemám ráda. Zdlouhavé, nudné popisy každé bradavice na těle všech postav a výčty z architektury při pohledu na každý z domů. Pro mě obrovský problém, který zavinil i to, že jsem nikdy nedočetla nejslavnější dílo pana Huga a ani se na to v nejbližší době nechystám.

Kdyby se tehdy psalo podle mého vkusu, rozhodně bych úplně zrušila první a poslední knihu a udělala z nich jen strohé popisy toho, že se Kristus narodil, během let bloudil světem a celý ten tyátr kolem své maličkosti ukončil mučednickou smrtí. (Těžko tady spoilerovat.) Pro mě byl zajímavý pouze Ben Hur který, i když byl v citových věcech na svůj věk opravdu naivní a zcela nepolíben vášní, si pomalu ale jistě získal mou přízeň. Při veřejných hrách jsem nešla spát, dokud jsem se nedozvěděla výsledné pořadí. Jistě, nebylo to nic neočekávaného, ale zajímalo mě, kolik soutěžících zemře. (I ty nepřející sadistko.)

Celkově mě zklamala místy hloupost Ben Hura, kterému nedocházel význam toho jasně svítícího světélka zrady a úkladu o jeho život. Veškerou dramatičnost, která se sem tam objevila, zabíjely již výše zmiňované popisy všeho nedůležitého, což ve mně vyvolávalo pocit nudy častěji, než pobavení. Na druhou stranu jsem ale nepocítila takové to nátlakové vymývání mozků silou nadpozemské entity. Když se ovšem ohlédnu zpátky, nevidím nic moc, co by knihu nadzvedávalo nad průměr a její konec to celé tak nějak pohřbil svou relativní pozitivností. Na její tloušťku se v ní řeklo opravdu málo a nějak mě nedokázala přesvědčit o svých kvalitách. Proto se budu držet střídmě při zemi. Rozhodně ale nemám v plánu si četbu zopakovat. Alespoň ne celé knihy.

Je to krásná klasika!!!

21.04.2012

no tuhle knížku jsem taky obchazel velikým obloukem ale po shlednutí filmu jsem si ji přečetla a jediný co je na tom pozitivní je to že se člověk musí zajímat o bibli jsou tam jmena z bible pilat, ježiš, ale negativum pro mě bylo to že tam jsou otázky o odpustení podle hesla Jak on do tebe kamenem ty do něj chlebem- to jsou dogmata nebo věty který se učili naši dědečkové za první republiky pro mladší ročníky podotýkám že jsme zažili ročníky od roku 1914 až do roku 1920 se někdy učili ve škole.

Tak tuhle knížku mám rozečtenou asi půl roku a vracím se k ní, když už opravdu není co by. Nekonečně zdlouhavé a obtížné čtení, co jsem si dala za úkol přelouskat jen díky filmu, který jsem kdysi viděla a o němž si pamatuju, že se mi líbil.