Básnicky bydlí člověk. Co je metafyzika? Konec filosofie a úkol myšlení

od:

Básnicky bydlí člověk. Co je metafyzika? Konec filosofie a úkol myšlení

Soubor přednášek významného německého myslitele, představitele filozofie existence, se zaměřuje na vymezení podstaty filozofie. Trojsvazkové česko-německé vydání Heideggerových kratších textů. První svazek obsahuje studie Věc, Dopis mladému studentovi, Řeč, „... básnicky bydlí člověk...“, Co je to filosofie?, Hebel – domácí přítel, Principy myšlení; druhý svazek obsahuje studie Úvod k přednášce „Co je metafyzika?“, Co je metafyzika?, Doslov k přednášce „Co je metafyzika?“; třetí svazek obsahuje studie Konec filosofie a úkol myšlení, Moje cesta k fenomenologii, O porozumění času ve fenomenologii a v myšlení otázky po bytí. Tři samostatné knihy spojené páskou. 2., opravené vydání...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30119/basnicky-bydli-clovek-30119.jpg 4.215
Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Oikoymenh
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Cink262
11.11.2017

Podle Heideggera žijeme ve světě, kde lidé až příliš spoléhají na vědu, spoléhají na vědu jako jediný zdroj pravdy, spoléhají na vědecké pojmy a vědecký pokrok, spoléhají na ni tak, že už zapomněli na reálný svět. "Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost." Žijeme ve světě, kde jsou překonané vzdálenosti, tam, kde se ve středověku cestovalo několik dnů, jsme za pár hodin, zpráva, která poštou putovala dny, k nám dojde pár vteřin po odeslání SMS. Přesto však jsme nevytvořili žádnou blízkost, žádnou reálnou blízkost. Víme, kolik metrů je všechno možné od nás vzdáleno, ale všechno měření jsou jen hodnoty spojující nás s onou věcí, které nejsou vlastností oné věci, proto nám taky není blízká, i přestože jsme překonali vzdálenost. Lidé takto důvěřující vědě často zapomenou na čem věda prvotně stojí - na filosofii. Fyzika nám může vysvětlit přesně vypočítané vztahy mezi hmotou a prostorem, ale kdo nám řekne, co je vlastně hmota a prostor? Filosofie (tedy alespoň se o to pokusí). Věda podle Heideggera není primárně špatná, špatná je až tehdy, když se na ni člověk začne dívat jako jediný zdroj poznání.
Kdo nás ale může zachránit z područí vědy, která vznikla rukou člověka a člověka může zahubit? Kdo je tedy schopen vidět "reálný" svět a předat lidem jeho krásu? Kdo je schopen přiblížit nás ke světu?

Člověk si často myslí, že je pánem řeči, podle Heideggera má ale řeč obrovskou moc. Člověk řeč nepoužívá, nýbrž pouze odpovídá jejímu mluvení, když poslechne výzvu ticha. Heidegger doufá, že pomocí řeči se přiblíží "otázce po bytí", proto hledá ryze vyřčené a zamýšlí se nad ním.
Co je ale toto ryze vyřčené? Co Heideggera přimělo k podivnému názoru o odpovídání řeči?


Ryze vyřčená je báseň. Zdařilá báseň "může zapřít jméno a osobu básníka". V básni stojí autor v pozadí, promlouvá řeč nikoli on sám. Báseň je volání věcí, aby se týkali lidí. Báseň přibližuje člověka se světem. Básní se člověk dotýká světa a svět člověka. A kdo píše básně? No přeci básník. Básník je ten, kdo nás sbližuje se světem. Básník je "domácí přítel" lidí - společník člověka, při podivuhodném bloudění domovem světa.