Barmské dny

Barmské dny https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/3448/barmske-dni-3448.jpg 4 191 29

Román slávneho britského prozaika a esejistu Barmské dni (1934) je zaujímavým príbehom citlivého osamelého úradníčka, životného stroskotanca Johna Floryho, ktorý sa usiluje vykúpiť a vymaniť zo šovinistického prostredia. Jeho súcit s domorodcami sa končí osobnou tragédiou. V románe nenájdeme podrobnejšie informácie o dobovom politickom kontexte. Všetko sa odvíja v malom barmskom skleníku, v jednej z mnohých staníc. Tu skrachovaný pijan stretáva mladú Angličanku, ktorá prišla do Barmy, aby si ulovila muža... Román Barmské dni je plný bolestnej dezilúzie, ktorá rozbíja celistvosť sveta britského impéria i v jeho literárnej rovine, reprezentovanej klasickým realizmom. Je to román o smrti Johna Floryho bez tragického finále, utopeného v bezvýznamnosti nie na konci, lež kdesi zamotane pred ním.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)
Originální název:

Burmese Days , 1934


více info...

Bedrich84
Bedrich84
24.02.2024 3 z 5

Orwellův román popisující, život v koloniální Barmě kolem roku 1920 na příběhu idealistického mladého Brita. Autor poukazuje na problematické věci koloniální vlády, pocit absolutní nadřazenosti, rasismus a nekompetentnost britských úředníků. Hlavní dějová linka je vlastně o milostném vzplanutí, které provází poměrně dost komplikací a přes různé výkyvy nakonec končí díky intrikám a řekněme politickým cílům okolí tragicky. Oproti jiným autorovým románům se mi kniha četla ne úplně sama. Postavy jsou někdy vylíčeny černobíle až parodicky. Orwell sepsal dílo na základě vlastních zkušeností s pobytem v této oblasti a myslím, že umožňuje udělat si poměrně dobrou představu o poměrech, které tam vládly a zároveň o tom jak formovaly spisovatele samotného.

HanzKaufmann
HanzKaufmann
13.01.2024 5 z 5

Skvělá kniha!
Chcete vědět co si myslel Orwell o Britské politice a morálce? Přečtěte si tuto knihu.
Orwell vytvořil podle mě postavu Floryho, aby světu řekl jací jsou Britové prevíti.
Mohl by napsat novinový článek, ale ten by zapadl mezi další podobné články bezvýznamných buřičů. Orwell na to šel chytře, napsal román, kde sdělil světu co chtěl a ještě k tomu se stal slavným.
Po tomto románu, kde mluvil zcela bez obalu musel zřejmě malinko dostat za uši, protože v jeho další tvorbě už není tolik konkrétní s tím koho kritizuje.
Podle mě mu bylo řečeno: Orwelle, píšeš dobře, lidé tě mají rádi, ale jestli ještě někdy budeš psát o politice přímo, obviníme tě z vlastizrady a zavřeme tě!
Na to Orwell odvětí a když budu psát o politice budoucnosti (1984) a o politice mezi zvířátkátky (farma zvířat), tak to bude v pořádku pane komisaři? :D
Po tom co mu vyšlo 1984 a Farma zvířat za ním jistě přišel znovu nějaký komisař, který mu řekl že napsal opravdu populární knihy, ale že jestli nechce jít do basy, tak bude muset veřejně odsoudit Nacisty a Komunisty, aby si lidé nemysleli vzhledem k jeho minulé tvorbě že pořád kritizuje Brity a západní koloniální politiku.
Orwell byl socialista, ale hlavně dobrý člověk, čím víc jsem od něj přečetl, tím víc mu rozumím.
Pokud chcete začít číst něco od tohoto autora, nezačínejte touto knihou, dejte si třeba farmu zvířat a pak toto, myslím že tomu celému pak budete víc rozumět.


JP
JP
08.09.2023 2 z 5

Rasističtí Britové v Barmě, tři sta plus stran. Unavující.

Clivicus
Clivicus
14.08.2023 4 z 5

Kniha pojednává o rasismu skrze myšlenky a činy pana Floryho, Angličana žijícího v Barmě. Flory jakožto běloch pobývá ve společnosti bělochů ve svém městě, ale tato společnost je mu velice protivná. S hořkostí v sobě totiž Flory snáší řeči a chování dalších Angličanů opovrhujících místním obyvatelstvem. Flory je v tomhle ohledu osamocen. Je to vtipné, neboť skutečnou obětí rasismu v této knize nebyl domorodec, ale běloch, Flory. Jemu totiž, jenž se úplně zpěčoval povýšenosti Angličanů a ponižování domorodců, uložila společnost největší strázně. Je vidět, že pro vesměs dobré lidi není v takovém společenství místa, ba ano, že zlým tu kyne prospěch.
,,We walk under a load of memories which we long to share and somehow never can."

ZuzanaK.
ZuzanaK.
08.08.2023 4 z 5

Jsem velmi ráda, že jsem se k této Orwellově knize díky ČRo dostala. Pro mne překvapivě úplně jiné, než to, co bych čekala od Orwella, ale vlastně dokonale Orwellovské ve své atmosféře, stylu, charakterech, tísnivé všednosti ...

stoun25
stoun25
15.07.2023 5 z 5

Po knihách 1984, a Zvířecí farmě je toto naprosto překvapující dílo. Konec mě dostal.
5 hvězd a doporučuji

Kopta
Kopta
13.07.2023 5 z 5

Audio ČRo: Čekal jsem cestopis. Dostal jsem neuvěřitelně vyhrocené a strhující drama v exotické krajině. Orwell zde prokazuje svůj umělecký um, který je ve stínu známějších, ale skoro méně záživných děl. Příjemný poslech zajímavé práce.

Vesmich
Vesmich
12.07.2023 5 z 5

Konec starých časů po britsku...ten, kdo není aristokratem, může jako aristokrat žít někde, kde k tomu jsou příhodné kulisy, jako například v Barmě. Je tam sice vedro a nuda, ale tak co už....A kdo aristokrat je, může si tam bez dohledu zbytku rodiny hrát třeba pólo. To vykreslení rozličných figurek je tak plastické, že jsem se někdy až lekla, jestli nesedí vedle mě. Navíc jsem neměla tušení, že autor napsal i něco takového.

R47
R47
07.07.2023 5 z 5

Farma zvířat je umělecké dílo, 1984 je vizionářský román, ale u tohodle jsem se čistě bavil. Nerudovské figurkaření. Skvělé.

666Jitka
666Jitka
06.07.2023 5 z 5

Orwellovo románová prvotina, která kritizuje šovinistickou anglickou společnost, rasové předsudky, ale také maloměšťáctví a pokrytectví britského osazenstva žijícího ve své době v Barmě, byla ve své době obrovským trnem v oku cenzuře v jeho domovině. Tento z části autobiografický román je hodnotným svědectvím o tom, jak to ve skutečnosti na malých provinčních městech v koloniích chodilo - všudypřítomná korupce, rasismus a rozsáhlé zneužívání domorodého obyvatelstva byly na denním pořádku. Nadřazenost bělochů, kteří bez skrupulí zaberou cizí území a tvrdí, že přinášejí dobro, osvětu a pokrok, je evidentní v každém odstavci - člověku je z toho až špatně. Osobní příběh hlavní postavy Johna Floreyho, který roky žije v Barmě a svými názory se značně odlišuje od většiny zde žijících bělochů, je velice pohnutý, zoufalý, místy až tragikomický a skončí velmi smutně. Poslouchala jsem jako audio na radiu Vltava ve zdařilém podání Lukáše Hlavici.

mgeisselreiter
mgeisselreiter
22.01.2023 4 z 5

Kniha přináší velmi zajímavý a dost podrobný a především reálný pohled na britské impérium ve 20. letech 20. století v Barmě. Ve své době svým kritickým pohledem na britskou vládu v koloniích vzbudil Orwell pozdvižení a román tak nejdříve vyšel v USA. Je to velmi zajímavé a poučné čtení. 75%, 22. 1. 2023.

gab72
gab72
25.04.2022 2 z 5

George Orwell je známý, velmi známý.... ale je taky dobré si všímat toho pěkného na tomto světě, a tomu taky dávat svou pozornost.

Elevant
Elevant
01.07.2021 4 z 5

Barmské dny jsou Orwellovým debutem na poli románu, což je patrné tím, že mám z knihy dojem lehké nesoudružnosti - text neplyne tak hladce jako v pozdějších autorových dílech, na čemž ale může mít podíl i překlad Z. Šťastné, v němž jsem narážel na různé nešťastně formulované věty (ale tase musím přičíst k dobru práci s barmskými výrazy) a občas si vyoravěč vypomáhá jistou zkratkovitostí. Nicméně již zde můžeme pozorovat zrození a vývoj typického orwellovského protagonisty: zde je jím sáhib Flory, jeho příbuzní jsou Gordon z Bože chraň aspidistru, Bowling z Nadechnout se, a samozřejmě i Winston z 1984 (postava poněkud komplexnější a více zneklidňující). Tento pritagonista bývá obvykle nějákým zbůdobem vyloučen z veřejnosti, alespoň ve svých názorech, kvůli čemuž je konstatně v konfliktu nejen s druhými, ale i s celým systémem. Je to mladý, rozhněvaný muž, zcela bezvýznamný, který ale ve svém hněvu a zklamání kritizuje celý jeden ideologický či politický systém - zde je nemilosrdně kritiziván brotský kolonialismus, v Aspidistře je to kapitalismus, v Nadechnout se v podstatě celá britská společnost, v 1984 totalitarismus. Barmské dny jsou tedy vysoce politizující dílo. Odhlédneme - li však od politiky, představuje hlavní hrdina, Flory, také zajímavý psychologický problém, zde však příloš nevyužitý. Převážně pouze v kapitole 15 se zevrubněji řeší psychické pricesy člověka, který mrhá životem ve slepém čekání v cizí zemi, kde nikdy nenajde domov. Velmi podobným tématem se tabývá jistý Antonio di Benedetto ve své knize Zama, která vyšla i česky, ale bohužel ji skoro nikdo nečte. Ani vy jste ji nečetli, vím to. Dalo by se říct, že z podobného námětu di Bebedetto vytěžil psychologicko - filosofický traktát a Orwell společenskob- kritický román. A jak kritický! Skoro každá postava tu reprezentuje jeden nešvar, jednu zavrženíhodnou vlastnost, kterou se vyznačovali kolonialisté a lidé zapletení do koloniálního systému... Ale ne jen oni.

kralika
kralika
22.12.2020 5 z 5

„Jednoduše, nalháváme si, že jsme tady, abychom naše ubohé černé bratry povznášeli, a ne je olupovali. Taková lež se asi dá docela dobře pochopit. Ale ničí nás, ničí nás způsobem, jaký si neumíte představit. Žijeme v permanentním pocitu, že jsme zbabělci a lháři, a to nás mučí a nutí k tomu, abychom se dnem i nocí obhajovali. Nebýt toho, nechováme se k místním lidem zdaleka tak příšerně. My všichni Angličani, co tu žijeme, bychom nemuseli být tak nesnesitelní, jen kdybychom si přiznali, že jsme zloději, a pak kradli dál, v klidu a bez řečí.“

Orwell nechodí okolo horké kaše, Floryho ústy narovinu řekne, co si myslí - padni komu padni. Pro mě, jakožto někoho, kdo si libuje v této koloniální poetice a polemice, má i jeho příspěvek k tématu své ohromné kouzlo.

„Člověk má žít v proudu života, ne mimo něj.“

Daver
Daver
17.08.2020 5 z 5

S jemnou důkladností demaskovaná vulgárnost koloniální reality.

Jorgito
Jorgito
11.08.2020 4 z 5

Barmské dny jsou trošku jiný příběh na autora typu Orwella, ale sociální kritika je tam jasná, na druhou stranu čtenář nemůže čekat žádnou spirálu záplatek..Barmské dny jako kniha i jako realita se vlečou..mají však své kouzlo

žlučníkář
žlučníkář
23.07.2020 5 z 5

Já nevím, jak to ten orwelovic jiřik dělal, ale co napsal je hustě démonsky krutopřísný od starověku po 3001 vesmírnou odyseu. V každym věku a v každym okrese běhá nějakej Upchouťin a dělá tam cajmrsk, hamouní a rozšiřuje vliv pomocí jakýkoli špinavosti.

Tady zrovna běhá po Barmě, kde je stejnej bordel, špína a smrad, jako třeba tuhle v Indii. Pro angličana k žití za trest, k zblití každej den. Hic větší než ve skleníku, vzduch jako v prádelně a ledu do brendy těžkej nedostatek. Možná že když to tam angličan dělal rozhodnutí o kolonizaci, byly zrovna deště. Řek si safra, to je stejný, jako u nás na blatech. Akorát je tu víc bahna.

Asi teď melu celkem z cesty, jako již tradičně, takže to uzavřu. Je to žůžo dobrodrůžo, neváhej a čti!

danny_21
danny_21
03.07.2020 3 z 5

S Orwellem je to taky často nahoru nebo dolů a Barmské dny jsou ten spodek. Příběhy britských důstojníků a místních patolízalských nebo intrikářských domorodců v barmské džungli byly místy únavné jako místní klima a má trpělivost byla častokrát na hraně snesitelnosti, dočteno jen z úcty k autorovi - u mě akorát tak střed - 50 %

Recidivista
Recidivista
27.06.2020 4 z 5

Podľa dátumu vydania originálu (1934) je toto v poradí druhá Orwellova kniha. Vzhľadom na autorovu povesť angažovaného ľavičiara som očakával, že kniha bude plná politiky, ale mýlil som sa. Aj keď samozrejme cez postavu hlavného hrdinu je možné vnímať autorov názor napríklad na rasizmus alebo na negatívny vplyv britského kolonializmu na domáce obyvateľstvo. Jediné, čo by som privítal by bolo možno viac informácií z histórie Barmy.

Kniha si vyžaduje trpezlivého čitateľa, pretože má pomalý rozbeh a zo začiatku sa dosť vliekla, no napriek tomu nedá sa povedať, že by vyslovene nudila. Našťastie zhruba od polovice začal dej odsýpať jedna radosť. Vyzdvihujem najmä uveriteľné dialógy, na to, že ide o románový debut sú fakt skvelé. Naopak, opisy prírody boli podľa mňa trochu kostrbaté a strácal som sa v nich, ale možno je na vine moja čeština a najmä barmská fauna a flóra. V knihe sa nachádza viacero skvelých myšlienok, ktoré akoby len tak medzi rečou, vyskočia na čitateľa, niektoré citáty už spomenuli užívatelia predo mnou.

Často krát sa stretávam s negatívnym vnímaním kníh, v ktorých sú všetky postavy vykreslené ako nesympatickí antihrdinovia. Ľudia sú totiž radšej, ak sa môžu s niekým stotožniť a majú komu fandiť. Toto je presne ten typ knihy, kde také niečo nie je možné. Postavy belochov sa pohybovali na škále od „neznesiteľný“ po „mimoriadne neznesiteľný“. Navyše mám pocit, akoby si Orwell zo svojich postáv uťahoval, na viacerých miestach boli citeľné jemné náznaky satiry a irónie. Špeciálne na svojich anglických hrdinoch nenechal nitku suchú. A to aj doslovne, keďže väčšiu časť knihy sa potia v úmorných horúčavách a na konci moknú v lejakoch, ktoré so sebou prinieslo obdobie dažďov. Jedno sa však anglickým džentlmenom musí uznať: piť whisky bez ľadu je naozaj ako za trest. „Sluho, kolik nám zbylo ledu? - Asi dvacet liber pane, do zítřka, bohužel, asi nevydrží. V tomhle období mi dělá problémy ho uchovat. – Jak to sakra mluvíš? ,Děla mi problémy uchovat!´. Spolkls slovník, nebo co? ,Prosím, pane nemužu zítra led neuchová´– tak máš mluvit.“

8/10

DendousSKS
DendousSKS
19.01.2020 4 z 5

„Britský mír? Britský mor jste chtěl říct. My lidi necivilizujeme, jen na ně patláme vlastní špínu."