Baletky
Miřenka Čechová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432297/bmid_baletky-RAU-432297.png
4
857
256
Baletky mají dvě tváře. Tu přední, usměvavou a dokonalou, kterou vidí publikum. A pak tu odvrácenou, když zmizí za oponou, předpisový úsměv jim spadne a tvář se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž nemůžou dýchat pusou. Třeští oči a lapají po dechu. Kdyby baletky někdo takhle nafilmoval, byla by to přehlídka utrpení. K tomu jsou ale trénované. Tak jako hlavní hrdinka tohohle příběhu. Každý den zažívá baletní dril jako v armádě. Ještě jí nebylo čtrnáct, a už je odbornicí na používání projímadel a zvracení, aby si udržela váhu, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. A do toho poznává klubový život v Praze. Jsou devadesátá léta, frčí perník a extáze a ona objevuje sex a zjišťuje, že má nevlastního bratra, který je úplně jiný, než by chtěla. A že její sen stát se baletkou a tančit ve Zlaté kapličce se mění v noční můru. Režisérka a tanečnice Miřenka Čechová vychází z vlastních zkušeností a deníkových zápisků. Její próza je sebeironickým, syrovým a nelítostným obrazem studií na Taneční konzervatoři a pražského života v divokých 90. letech.... celý text
Přidat komentář
"Seberou ti víru, odvahu, sebevědomí, osobnost. Zredukujou tě na výkonou robotickou hračku."
První přiznání- nesnáším knížky napsané čecháčským nářečím. Bytostně.
Druhé přiznání- nemusím neuspořádaný proud myšlenek, když tvoří celou knihu.
A tady? Obojí jsou jmenovatelé knihy, ale mně to i přesto neuvěřitelně sedlo.
Protože tento kousek z pera představitelky tanečního divadla jde na dřeň a to já ráda.
Mladá holka ti odkrývá v deníkových zápiscích svět baletek. Šílený život, který začíná v deseti letech a nekončí za stěnami školy, ale pokračuje i na internátu a nočním životem v klubech. A tady všude se odehrává tato zpověď z devadesátek.
Ta transparentnost a ani stopa po tabu mě naprosto dostaly. Odkrývá tu opravdu vše od drog přes tvrdý linč v hodinách až po šikanu ohledně ideálu baletní krasavice.
Nevím, jestli panují ty praktiky v tomto umění doteď, ale byla jsem při čtení slušně paf.
" Ty vole proč to děláš?" ptá se Mates. No, protože to miluješ, teda ne tu bolest, ale tanec, a jednou chceš tančit, bejt nejlepší baletkou na světě, takže jsi připravená vydržet úplně všechno. "
Kniha je rozkouskovaná na segmenty mini kapitol, které skáčou v čase.
Byla to docela depka o životě plném drog, odříkání a dřiny. Ale tak neuvěřitelně vtipně, kousavě a ironicky podaná, že mám na jazyku jen slova chvály ????
"Jsi tělo. Skvěle vycvičený tělo, skvěle vypadající tělo, skvěle skrocený tělo. Všechno se točí kolem něj. Co je uvnitř, nikoho nezajímá."
Překvapení, opravdu. Knihu jsem si půjčila jen tak a vlastně od ní neměla ani žádná očekávání. Nejde o příběh v pravém slova smyslu, spíše atmosféru doby a pocity hlavní hrdinky, oboje však autorka zvládá naprosto bravurdně. Sedl mi styl i vyprávění ve druhé osobě, vedlejší linie s bratrem mě moc nebavila, ale chápu, že mělo jít spíš o paralelu nějakého toho přerodu (a bílá-černá labuť už tu přeci jen byla). K četbě doporučuji sledovat Tiny Pretty Things nebo remake Suspiria pro navození atmosféry ;)
Nejdříve jsem knihu neplánovala číst, myslela jsem, že to není pro mě, pak se začaly objevovat nadšené reakce a navíc mě zlákalo baletní prostředí. Nejen o jeho toxicitě kniha vypráví a ačkoliv mi bylo líto, že zde nebylo trochu blíže popsané - přece jen, spíš než knihu o neřízeném životě, který vede do... záhuby, jsem čekala právě ty baletky - jsem si užila du formu a vyprávěcí schopnost autorky, která prostě dokázala vtáhnout a vzít vás na šílenou exkurzi do studia mladých holek, které odhalily pražská zákoutí snad příliš brzy. Protože jednu z postav znám, dozvěděla jsem se, že ne všechno bylo přesně tak, jak se to kdysi odehrálo, ale vůbec to neubírá na autentičnosti a upřímně mi to nepřipadalo přehnané, přitažené za vlasy nebo jinak nadsazené. (Šlo o drobné změny.) Naopak. Knihu jsem přečetla za večer a tvorba Miřenky Čechové mě velice láká i dál. Její syrové popisy a nepřikrášlená, byť drsná realita internátu a konzervatoře mě opravdu hodně bavily.
Tuhle knihu si budu dlouho pamatovat. Je to absurdita. Psána v devadesátých letech, ve kterých jsem žila i já, ale co autorka zažívá ve svých náctiletech jsem nestačila koukat. Masakr. Totální.
Kniha z prostředí, ze kterého jsem ještě nic nečetla. Bylo to příjemná změna. Autorka v knize popisuje 8 let svého života na intru a v baletní škole. Když píšu 8 let, tak nečekejte nějaký hluboký duševní rozbor svého já, ne. 8 let je prováděno velmi krátkými kapitolami o kamarádech, alkoholu, drogové zkušenosti, utrpení a zlomeném dítěti.
Přeskakování z jednoho období do druhého je šílené. Jednou je jí 14, pak 16, pak zase 12, pak zase 10... No šílený. Vypadalo to, že autorka neměla žádný plán, co vlastně chce napsat, ale prostě psal vždy to, co ji napadlo.
Baletky jsou napsány v du formě, což přidává na vtáhnutí čtenáře do děje. Máte pocit, jako kdyby vám to vyprávěla kámoška u vína. Přesně tak jsem vnímala tuto knihu. Nebyla to pro mě kniha, ale pocit, že se mi někdo svěřuje. Můžu říct, že anotace teda hlásala o mnohem zajímavějším příběhu.
Co sám/sama nedáš, to nedostaneš. Sobě samé/mu. Od sebe samotného a od ostatních. O tom také je tahle kniha. Vlastní fyzické tělo jako nástroj ke splněným snům (koho vlastně), vlastní tělo jako nepřítel, který není a nedělá co chceme, a tak ho trápíme. Co provádíme své duši, je však mnohem horší. Přečtete to rychle.
No jako po přečtení jsem fakt ráda, že z mých kluků asi těžko budou baleťáci. To prostředí je fakt šílené, šikana v podstatě dětí na denní pořádku mi nepřijde v pořádku. Ale ten styl psaní, to mi prostě nesedlo. A je to velká škoda, protože námět byl skvělý, ale mně to prostě nevyhovovalo.
Tato kniha mně teda zcela sedla. Možná proto, že jsem taky z osmdesátek a taky jsem tančila. Jazyk mi přišel skvělej, úplně jsem viděla přemýšlení puberťačky- trochu černo bílé,chtít všechno nebo nic. Nepřijde mi to tak negativní, jak někteří zmiňují. A jen si říkám, co všechno křehké dívčí tělo dokáže doslova přežít - hlad, drogy, alkohol, nedostatek spánku a neustály trénink. Své mamince bych to nedoporučila číst, já jsem někdy zavzpomínala na své mládí...95%
Skvělé počtení, s baletem mám společné jen to, že se na něj ráda dívám, nikdy jsem nepochybovala o tom, že je to dřina, ale tohle předčilo má očekávání. Je to drsné čtení, podané neotřelou formou. Doporučuji!!!
Syrové vyprávění bez obalu, výborná kniha!
Chápu, že lidé, co nemají s konzervatoří zkušenost jen nevěřícně kroutí hlavou. :)
Tak já musím říct, že mě kniha nadchla. Sedl mi styl vyprávění, skákání v čase vůbec ničemu nevadilo. Jako kdyby si dvě kamarádky sedly k vínu a jedna vyprávěla druhé o svém životě. Jedna vzpomínka přináší druhou a o chronologii vůbec nejde. Musela jsem si na knížku počkat, až budu mít tu správnou náladu a vyplatilo se, přečetla jsem za dva večery. Super.
Něco málo vím o baletu, něco málo vím o životě na internátu, jak už tu někdo psal, nežila jsem v pralese, takže i o životě v Praze něco vím. Ale nevím, o čem měla být tato knížka. Styl, kterým je to napsáno, je otřesný. Neustále stejné výrazy, skákání z jedné časové roviny do druhé, du-forma... to psala dospělá žena? To někdo vydal? O baletu je napsáno vše v anotaci, nic více jsem se z knížky nedozvěděla.
Krásné, štíhlé, usmívající se éterické dívky s ladnými pohyby... Tak většinou vidíme baletky. Tato kniha ukazuje jejich život v zákulisí, dřinu, pot a tvrdou přípravu, ztrátu dětství a postupně i iluzí. Kniha více poučí než pobaví, přesto stojí za přečtení
Někde jsem četla, že autorka knihu psala v čase, kdy jí spalo dítě a měla tak omezený čas na psaní...no a je to znát bohužel. Kniha mě nebavila. Sarkasmus jsem tam taky neobjevila. Spíš samá negativa, šeď a zatrpklost. Skákalo se z tématu na téma, nic nedotažené, chaotické, nezáživné. Měla jsem zcela jiná očekávání....
audio :
I když mám ráda knihy z prostředí baletek, tak tato kniha mě nenadchla. Poslech byl pěkný.
Kdybych knihu měla číst, tak nevím, jestli bych dočetla do konce.
Velké zklamání. Asi jsem čekala něco víc než jen rádoby šokující život na intru anebo jsem už na něco takovýho stará a nežila jsem celý život na samotě u lesa, abych z toho byla paf. Du forma mi na rozdíl od spousty čtenářů nevadila, ale jednoduchost jazyka a snaha o vtip, která často vyzněla jako pozérství, ano. Celkově negativní atmosféra, totálně nesympatická hlavní hrdinka, ploché postavy, i když chtít nějaké literární hodnoty tady opravdu nemá smysl... Chtěla jsem knihu odložit po třetině, hodně dlouho jsem nečetla takový brak a to jsem četla i Třeštíkovou... Dvě hvězdičky jen za neotřelé prostředí (i když baletu je tam pomálu) a otevřenost autorky. Doporučuju maximálně tak rodičům, kteří doma chtějí mít baletku. Jestli dočtou knihu do konce, jsou hrdinové, a jestli dají i přesto dceru na balet, jsou blázni. Za osvětu bych chtěla dát třetí hvězdičku, ale to si ta knížka fakt nezaslouží. Skvělý komentář od LadyCharlene.
Štítky knihy
drogy Praha česká literatura životopisné, biografické romány tanec 90. léta 20. století balet deníkové záznamy baletky
BaletkyKniha Baletky je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 1 196x |
| Čtenářské výzvě | 293x |
| Doporučených | 51x |
| Knihotéce | 270x |
| Chystám se číst | 399x |
| Chci si koupit | 65x |
| dalších seznamech | 13x |
Syrové, neučesané, autentická autorka,originální zpracování = záruka čtivosti, ale garance nic moc nálady. . . ..potom. Něco už jsem z tohohle prostředí početla, ale jakože tohle fakt hustý :-(.. . . jasně, je to pro mě jinej svět. . na druhou stranu se podobný model může ukazovat v jinejch komunitách, kde se věci dělají víc, než na "normální úrovni". . . .můžeme nálepkovat slepé rodiče, zblblé holčičky, blbou dobu, . . . . je mi z toho smutno a na nic. . .každopádně doporučuju!!!!