Anděl bez slitování
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17861/bakly-andel-bez-slitovani-17861.jpg
4
253
11
Válka se blíží, je čím dál jasnější, že po více než třech stoletích bude na bojištích rozhodovat i magie. Hon na nadané – potenciální čaroděje – je v plném proudu, speciální jednotky podřízené přímo crambijskému císaři nemají žádné skrupule, když chtějí získat, co po nich jejich panovník žádá. Přesto navzdory extrémnímu nebezpečí operují v hlubokém týlu nepřítele v utajení vyhledavači talentů pracující pro druhou stranu – tajemného hraběte Dask. Mezi nimi, samotářský, nelítostný zabiják, který má jediné přání.... celý text
Přidat komentář
Až přijde na lámání chleba,
přežijí jen ti, co se rozhodnou správně
Otec jí vždy říkal,
že panika je zbytečná.
Strach ne, ten bystří smysly.
V tomto příběhu není použito jméno Bakly, nikdo pořádně netuší, zda je to Bakly. Jsou tu jen střípky pokapané krví a popis zbraní. Katzbalger se širokou čepelí a řemdih na červení zářícím řetězu. No, pro znalce je to jasný Bakly. Vše je brutální, ale když se na scéně zjeví Bakly, bude to ještě brutálnější. Jeho gigantičnost se neskrývá ve výšce, ale v proporcích. Vlastně je tu Bakly velmi málo. Hlavní linie příběhu je o Zuzaně, jeho dceři, které opět hrozí nebezpečí díky jejím magickým vlastnostem a uměním.
Malá ochutnávka:
Časy se mění, za jeho mladých let čaroděje upalovali, teď na ně pořádají hony a podle toho co se povídalo, z nich dělají vysoce postavené pány. Tedy z těch, co všechno přežijí. Ale nepochyboval o tom, že obyčejný člověk z toho málokdy vyjde bez úhony, a určitě nikdy s vlastním prospěchem.
A jeho slova jsou zcela jasná: Nemám lidi rád, nezáleží mi na nich. Zabíjím je jakýmkoliv možným způsobem. Bez výčitek, co nejjednodušeji. Nejvíc však zuří, když hrozí nebezpečí jeho dceři. Opět jeden z temných a krvavých příběhů odehrávající se v neurčeném světě a nevyřčeném čase. Příběh smutku, lásky, nenávisti a stálého boje o vlastní život. Bylo to rychlé, krvavé a bestiální.
Citát: To už však smrt vpadla mezi ně. Praskání kostí, kloubů, drcení chrupavek a trhání svalů, řev zmrzačených, poslední steny umírajících.
„Jenomže ne vždy budou rozkazy souhlasit s tím, co se ti líbí. Pak se budeš muset zachovat podle nich.“
Můj v pořadí třetí Bakly. Škoda, že je příběh opět tak kraťoučký (128 s.) a není rozveden více do románové podoby. V tomto díle je postava Baklyho upozaděna, prim hraje Zuzana. Ocitáme se ve vojenském prostředí, kde na sebe naráží osobní přesvědčení a rozkazy. Dilema, před které jsou postaveni vojáci, je nezáviděníhodné. Osobně mám problém podřídit se autoritě, proto mne tento díl hodně oslovil…
Čtu popořadě a vypisuji skoro všechny postavy, jinak bych se v množství jmen brzy ztratila:-) Žambochův styl je pro mne neobvyklý. Jednotlivé díly na sebe prakticky nenavazují, i když je zřejmé, že příběh někam směřuje. Čert možná ví kam, ale já ne:-) Nemůžu si pomoct, Bakly a jeho svět mně učaroval. Nedá mi to a musím číst dál…
„Vždy dělej jen to, co považuješ za správné. Jen tak přežiješ. Nebo umřeš, ale nikdy nebudeš živořit.“
„Chcípnout je snadný, ale žít to bolí,“ …
V tomto díle moc Baklyho nebylo, a když se objevil, tak většinu pobil.
Spíš mi to přišlo jak kapitola románu, než samostatná kniha. Ale pěkné zpestření a pohled na Suzi co dělá.
Brutalita...surovost a ani špetka slitování. Bakly se začíná opravdu vybarvovat (nebo spíš obarvovat krví). Tentokrát malá ochutnávka očima Zuzanky. Trochu se začínají splétat politické nitky a autor dává na vědomí, že Zuzka nemá zdaleka vyhráno a hon teprve začíná. Těším se na další porci
Mistr Žamboch a další Bakly. Co jsem očekával, to jsem dostal. Bakly je zabiják a moc se nad tím nepozastavuje. Běž mu z cesty, jinak chcípneš.
Tentokrát méně Baklyho a je to jenom dobře. Ne že by mě velký zabiják omrzel, ale aspoň se na děj podíváme i z jiného úhlu. Opět mě trochu zarazila délka
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Kniha Anděl bez slitování je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 435x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 116x |
| Chystám se číst | 35x |
| Chci si koupit | 24x |
Ehh...Žamboch používá stále totožný scénář a i ho stejně pohřbí. Když jsem někdy v pubertě četl Koniáše, docela mě to bavilo, protože ten chlápek nebyl tak hrozná korba a byl uvěřitelnej. Bakly je předimenzovanej stroj na zabíjení přicházející na posledních několika stranách jako deus ex machina, smete cokoli a všechno a pravidelně přitom málem exne. Moment překvapení? Nula celá nula. Zábavnost? Jakmile si uvědomíte šablonu, prakticky zmizí. Propracovanost prostředí a styl psaní? Výbornej, o to větší škoda finále. Je to jako vyrobit krásnou komplikovanou skleněnou vázu a pak ji rozbít nohou od stolu.