Bábovky na konci světa

Klasika, ale moc hezky provázané. stojí za přečtení

Kniha se mi líbila. První kniha co jsem si koupila po přihlášení do knihovny. Četla jsem a četla. Občas se ztratila, pak jsem se našla opět. Ale chtělo to občas se vrátit o pár stránek zpět. Některé ženy naivní, chyběla tam,, mrcha ", která je všude.. Ale byla jsem spokojená.

Kniha byla super ctiva, co se tyce postav, byly opet zajimave provazane, ale vznikal mi diky tomu obcas v hlave dost zmatek kdo se s kym proc zna. Snizene hodnoceni je ale hlavne kvuli deji. Kniha je totalne o nicem a o vsem zaroven. Takova dost depresivni fantasmagorie se zvlastnim koncem…

Obdivuji, jak jsou všechny postavy propojené, ač se to tak ze začátku nemusí zdát. Jen občas jsem byla mezi postavami lehce ztracená. Zajímavé cteni.

Tato kniha se mi četla jak velice snadno, tak velmi obtížně.
Snadno proto, že je zvolen velmi jednoduchý jazyk vyprávění, vlastně se nemůžeme hnout od desítek myšlenek jednotlivých postav, což zároveň usnadňuje přilnutí k postavám. Vždyť tohle je přece obyčejný, uvěřitelný, každodenní život.
Ale pak přijde postupně mezi těmi obyčejnými myšlenkami a činy odhalování těch těžkých věcí, které číhají zpoza rohu a vy je čím dál tím víc tušíte a vlastně se i trochu bojíte je odkrýt celé.
Konec mi nesednul tempem.
Hrozně by mi pomohlo, jako u prvních Bábovek, kdyby třeba na konci byla nějaká 'pseudomapa' všech těch vazeb mezi postavami. Tleskám, že to udržela autorka.

Stejně jako v Bábovkách i tady se mi velmi líbí propojení všech žen. Budu se opakovat, ale styl jakým Radka píše je jedičný a skvělý. Žádná její postava nemá lehký život a nic není růžové a přesně proto jsou její knížky tak skvělé a ani tato není výjimkou.

Velmi se mi líbilo propojení všech žen a to, že se vlastně každá s každou v příběhu nakonec potkala.
Trošku jsem se ztrácela na začátku kapitol, než jsem pochopila, ve které fázi příběhu se vlastně nacházíme. Některé příběhy byly možná trošku nereálné, ale proč ne, v knihách je fantazie důležitá. Stálo to za přečtení.

Radka Třeštíková psát umí. Baví mě jako člověk i jako spisovatelka. Líbí se mi, že i přes veškerý nátlak, nemění sebe ani svůj styl psaní a k postavám z Bábovek byla nekompromisní a nechyběly i autorčiny oblíbené otevřené konce. Četlo se to úplně samo, bavilo mě to, bolelo mě to, jsem i s tím koncem spokojená, jiný jsem od autorky ani nečekala :)

Obdivuju autorku, jak jí vždy všechno sedí, zacvakne, doplní se. Je znát sebekázeň tvorby, soustředění i naladění na jednotlivé postavy. Řemeslo Třeštíková ovládá mistrně, chválím ji za to pokaždé, Bábovky na konci světa výjimkou nejsou.

Pokračování Bábovek se mi líbilo a díky filmovému zpracování 1.dílu tak dostaly postavy i obličeje.

Za mě super! Lepší než 1, protože jsem si právě vybavila Plodkovou, Langoše nebo Taclíka a četlo se tak samo....

Moje oblíbená!

Za mě je pořád nejlepší knihou od autorky Kde jsi, když nejsi. Ale! Třeštíková prostě umí psát, je vtipná a umí čtenáře strhnout. Kompozičně mě to bavilo moc a konec mě vzhledem k názvu nešokoval a vlastně mi tam dost seděl. Je to taková pěkná tečka za dosavadní tvorbou.

Volné pokračování Bábovek mě bohužel dvakrát neuchvátilo. Jak jsem byla z prvního dílu nadšená, tak jsem z druhého zklamaná. Své čtenáře si kniha ale jistě najde...

Naštěstí byla kniha čtivě napsaná, ale jinak jsem měla velký problém se orientovat a navíc mi všechny postavy byly velmi nesympatické. Závěr byl zvláštní, nesedl mi.

Byla to nádherná knížka. Pokud máte rádi tuto spisovatelku, tak se jí to zase povedlo. Četla jsem i první díl (samozřejmě) a viděla i jako film a tím ty postavy dostaly tvář a já jsem si je teď v knize přiřadila a o to to bylo snad ještě lepší. Jak se jednotlivé postavy rozvíjejí, bylo zajímavé a přesně bych to takhle čekala, jejich povahy byly zachovány. A konec, je to kniha, fikce, takže proč ne.

Upřímně mám trochu rozporuplné pocity. Zejména zpočátku mi byly postavy značně nesympatické - jen takové hloupé husičky bez vlastního názoru. Navíc jsem se občas neorientovala v ději, jak se osudy postav proplétaly, kdo s kým... Sice se jinak knížka četla docela dobře, ale chvílemi jsem měla chuť ji odložit a nedočíst, což už se mi dlouho nestalo. Možná, že jsem od ní měla velká očekávání, tak mě o to víc zklamala.

Předchozí kniha Bábovky se mi od paní Třeštíkové líbila asi úplně nejvíc, proto jsem měla velká očekávání - a ty kniha Bábovky na konci světa nenaplnila. Kniha se čte poměrně dobře, ale často jsem se u ní nudila. Na konci jsem si opravdu přála, ať ten batoh konečně vybuchne a všichni zemřou. To asi vypovídá o všem. Několikrát jsem přemýšlela, že knihu odložím. Na to, že je v knize osm různých postav, přemýšlí velmi podobně a působilo to na mě, jako by to vyprávěla pořád dokola jen jedna z nich.

Samotná kniha se četla dobře, ale troufnu si říct, že jsem ještě nečetla knížku, ve které by bylo tolik toxicity, takže mám po dočtení dost rozporuplné názory a nevím, zda nebudu muset vyhledat terapeuta. První díl byl skvělý a s postavami jsem neměla větší problém. Tady to ale vyeskalovalo až do takého extrému, že postavy představovaly ten nejhorší odpad společnosti, což byl asi autorčin záměr a za to tleskám. Líbila se mi propojenost života všech 8 postav, ale pokud bych se chtěla v příběhu nějak více orientovat, musela bych si dělat poznámky a kreslit, kdo, s kým a proč. Na konci jsem si tajně přála, aby ten batoh ukončil trápení všech těchto lidských duší, aby svou toxicitu nešířili mezi další nevinné lidi. Skončilo to tak nějak divně, což asi vystihuje celou podstatu této knihy. A jediné pozitivum je, že tohle si snad nikdo netroufne zrežírovat a natočit pokračování vcelku úspěšného prvního dílu. Uf, uf.