Babička pozdravuje a omlouvá se

od:

Babička pozdravuje a omlouvá se

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/234566/babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-Jc5-234566.jpg 4.2739
Originální název:

Min mormor hälsar och säger förlåt (2013)

Žánr:
Pro děti a mládež
Vydáno:, Host
Počet stran:424
Překlad:Jitka Herčíková
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-7491-239-9
Nahrávám...

Komentáře (232)

Přidat komentář
danazeskolky
předevčírem

"Je mi čtyřiašedesát. Ale nenarodil jsem se jako čtyřiašedesátiletej! Já doprdele umim dělat sněhový andělíčky!"
A další ukázka:
Je těžké nechat své milované odejít. Obzvláště pro někoho, komu je necelých osm a teprve se učí, že to dřív nebo později nevyhnutelně čeká všechny, které máme rádi.
Souhlasím s mnohými pochvalnými komentáři níže. Je pravda, že mě zpočátku také trochu zdržovaly popisy všech království z Říše před procitnutím, ale pak jsem se do toho nějak vžila. Možná je to tím, že jsem Harryho Pottera jen viděla, chybí mi četba. Možná bych se měla více pouštět do světa fantazie... Taky mi trochu vrtalo hlavou, zda může být sedmileté (téměř osmileté) dítě natolik vyspělé. Možná může, když je JINÉ. V závěru knihy jsem promočila několik kapesníků. To už se mi hodně dlouho nestalo. Kniha nemusí být přímo perfektní, stačí když ji čtenáři budou mít rádi...

Dikyld
13. září

Fantazie je dokonalost sama o sobě a autor to dokázal dokonale zpracovat, opravdu že jo.

PetK
08. září

O Backmanových knihách se mi blbě píše, že se mně některá z nich líbí nejmíň, protože jsou výjimečné všechny. Tak jen spíš řekněme, že "Babičku" řadím až na třetí místo za Oveho a Britt-Marie. Dětská fantazie je úžasná a dospělý svět nahlížený dětskýma očima může být pořád smutný a krutý, ale... "člověk může být smutný, i když jí sladkosti, ale je to mnohem, mnohem těžší". A řekněme si upřímně, každý by někdy chtěl mít takovou babičku.
PS: Dostala jsem chuť znovu si poslechnout Britt-Marie...

Pasajda
08. září

Nádherná knížka. Mě dostala z těch dosavadních tří od autora nejvíc. Doporučuju!

KatkaNo1
06. září

Ta přemíra fantazie, kde se pohádkové vyprávění promítá v reálném ději, které Elsa postupně odhaluje v trochu nebezpečné honbě za pokladem. Moc se mi líbí, jak postupně odhaluje tajemství svých sousedů a tím se i ve svém mladém věku přesvědčuje o tom, že ne každý je takový, jak se o něm povídá. Že každý může být v jádru dobrý člověk nebo mít alespoň důvody ke svému chování. Chvilkama mi hodně vadila Elsina hubatost a na druhé staně ta nespravedlnost dětských vztahů. Celkově se mi kniha líbila.

Peslik
05. září

Kniha, která mi na jedné stránce vyrazila smíchem dech a vzápětí na druhé vehnala slzy do očí. Nebyla to dobrá volba na cestu vlakem :D, ale naštěstí to můj muž ustál a po hodině čtení už se raději na nic neptal. Po Ovem jsme myslela, že nemůže být další kniha stejně dobrá, lepší, ale může a rozhodně doporučuji a s chutí si přečtu "Tady byla Britt-Maríe". Backman píše moc hezky a ve mě získal dalšího čtenáře :D

girdi
04. září

Dlouho jsem knihu odkládala, Ove mi přirostl k srdci, tak jsem se bála, aby babička nezklamala. Nakonec to bylo opět nádherné čtení, které jsem si moc užila. Nádherně vykreslené postavy, pohádkový příběh, realita i surovost života a jeho dojemné stránky. Takže Backman nezklamal, naopak mě opět úžasně nadchnul.

Danca196
02. září

Kniha se mi zpočátku četla trochu obtížně, nemohla jsem se pořádně zorientovat v postavách. Ale nakonec jsem ráda, že jsem ji neodložila. I když Oveho nepřekonala.

Aneliss
28. srpna

Ze začátku se mi četla opravdu těžce, pletly se mi postavy a pohádkové části působily dost rušivě, jako celek však knížka působí velmi mile a hlavně čtivě. Zejména posledních sto stran jsem zhltla za chvíli, velice emotivní a dojemné.

Enolain
28. srpna

Teda... Ove mi prisel tak trosku nad prumerem...ale tahle knizka.... je naprosto uzasna... originalni psani me strasne bavilo...vtipne i trosku smutne...malo kdy mi slza ukapne a tady hned 2x .. zboznovala jsem vsechny hrdiny v knizce (az na Sama ;) coz se mi taky casto nestava...Take vazne nevite co se bude dit na druhe strance..naprosto nepredvidatelne...
Doporucuju precist.. jak bych mohla dat vic * dam jich aspon 10 :)

michaela2338
27. srpna

Mám knihy Backmana i jeho styl vyprávění moc ráda. Tohle je pohádkový příběh pro dospělé a pokud na tuto hru přistoupíte, je to skvělé čtení. A pokud nejste drsoni a cynici, tak i v závěru docela emotivní.

Jessica007
23. srpna

Třetí kniha od Backmana, kterou jsem četla. Nejdříve jsem četla "Tady byla Britt-Marie", ta se mi líbila nejvíc, naprosto skvělá, pak jsem četla "Muž jménem Ove", ta se mi taky moc líbila a dnes jsem dočetla tuto knížku, kde mě potěšilo - krom jiného i setkání s Britt-Marií. Četla jsem ty knížky v takovémto pořadí a v tom pořadí se mi přesně líbily, ale líbily se mi moc všechny. Backman píše moc hezky a prostě si mě získal. Opět hořkosladké, smutné, veselé, dojemné, zajímavě vystavěný příběh, moudré a zajímavé myšlenky, knížka se mi prostě moc líbila - i jsem se smála a k slzám mě také přivedla (hlavně ke konci). Navíc krásná obálka, líbí se mi všechny obálky knížek od autora.

Maguša
21. srpna

Bezpochyby jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. O spisovatelském umu Backmana nemůže být pochyb. Kniha mi seděla ve všem... humorem, mírou absurdity, příběhem, perfektně popsaným charakterem postav, propojeností jednotlivých životních příběhů postav, pravdivými tvrzeními o vztahu babička - vnouče, zálibou hlavní hrdinky v Harrym Potterovi. Kniha má napínavé, klidné, vtipné i dojemné pasáže. Styl autorova psaní mi sedí úplně. Autorovy postřehy a poukazování na některá fakta současnosti, jsou příjemným osvěžením, které u mě nejčastěji vyvolalo výbuch smíchu. Zatím je to první kniha, kterou jsem od něj četla, nicméně doma mám i Ova a po přečtení téhle Babičky mě láká také autorova Britt-Marie. Knihu doporučuju každému, kdo se chce při čtení zasmát a taky trochu zasnít. I když jsem zrovna nečetla, musela jsem nad dějem stále přemýšlet a bylo těžké se odtrhnout :) Určitě se ke knize vrátím!

hrosik3
20. srpna

Tak tohle se nepovedlo. Jako kdyby se autor nemohl rozhodnout, jaký příběh napsat. Hlavně ty pohádkové pasáže mi tam strašně vadily a nudilo mě to.Sice jsem dočetla, ale Britt Marie byla mnohem lepší a lidštější.

Barisek007
20. srpna

Backmane, ty kluku jeden prvoplánovej. Ty si to umíš zařídit, co. Stačí ti k tomu jeden senior, nějaká těhule, prapodivný protivný mrně, sousedi případi a más vystaráno na rok.

Ne, mě se to líbí. Je to jistota. Jistota, že nikdo z nás není uvnitř úplnej parchant ("sorry") jen tak z plezíru. Všichni máme důvody ke svýmu chování, všichni máme nějaký příběh. Ale tolik silných příběhů pohromadě v jednom baráku? To už vážně chce pohádku, aby to člověk strávil.

Ps.: Chápu, že někomu knížka nesedí, přechytralý holčičky, pošahaný bábrdle a pohádkový styl vyprávění děsily i mě možná dobrýho půl roku. Ale nebojte se, děti, není všechno tak, jak se zdá. Ani ty pohádky. Vlastně hlavně ty. ;)

adlenka
16. srpna

Ze začátku to šlo velmi ztuha, chvílemi mi až vadila přemíra té pohádkové části, pak jsem to ovšem začala číst nahlas dětem, které naopak tu pohádkovou část hltaly, no a pak už to šlo raz dva.

medlovice
15. srpna

Mě prostě neberou knihy psané stylem malého dítěte. I když je kniha plná humoru a děje nebavila mě a jen jsem ji pročítala. Další knihy od autora asi číst nebudu....

GiaMarie
11. srpna

Super...

Gabba99
02. srpna

Pěkná kniha, ač jsem neměla tak živelnou babičku, měla jsem s ní podobný vztah, jako hrdinka, krásný a plný lásky, s poselstvím do života, to se mě v knize dotklo asi nejvíce.

Malýmedvěd
31. července

Za mne krásná knížka. Pohádka na druhou. Podle mne s knihou budou mít problém ti, kteří uvidí, že ani popsaný svět pohádky ani popsaný svět reality, nejsou skutečné a uvěřitelné. Naopak všichni lidé co mají rádi pohádky budou nadšeni. Jasně, že to takhle v životě není. V životě většinou nefungují taková „jednoduchá“ vysvětlení, ale o to tu podle mne nejde. Tady jde o to, že je krásné snít, že je krásné myslet na to, že by to i životě mohlo být takhle jednoduché. Je úžasní poznávat nové světy jak v pohádkách, tak v lidech okolo sebe. Napsané je to krásně, s takovou láskou k lidem, s takovou lehkostí, humorem a plné citů. Četl jsem to jedním dechem.

kusma
30. července

Backman se opravdu hezky čte. Tato kniha mi z dosud tří vydaných v ČR přišla nejsmutnější a i nejslabší. Hodně hraje na dojemnou strunu a tentokrát mi to moc nesedlo. Každopádně nemohu hodnotit nízko.
Moc se mi totiž líbil pohádkový svět. Možná by mohl napsat knihu pohádek z tohoto světa, určitě bych si jí koupila.
Pod čarou: dát knihu do žánru Pro děti a mládež mi nepřijde vhodné. Přece to, že je hrdinkou dítě neznamená, že to je pro děti...

Manyna
20. července

Přiznávám se bez mučení, že s knihou jsem si dávala na čas. Ze začátku mě ukrutně nebavila, nedokázala jsem se začíst, ani jsem v podstatě nechápala její děj. Když jsem se ale prokousala prvotními stránkami, otevřel se mi nádherný reálně-snový děj, u kterého jsem se dojímala. Také bych chtěla mít takhle úžasnou babičku a žít s ní v zemi Sedmi království. Miamas.

saez
17. července

Pohádka nepohádka o jiném děvčátku, její bláznivě rozumné babičce, o rodině, o hodnotě lidského života...a i když je to pohádka nepohádka, má vlastně dobrý konec.

miky103
17. července

Tak za mě opět palec nahoru. Lehké a čtivé, přesto plné emocí a nenápadné moudrosti. Perspektiva dítěte příběhu dodala šťávu a prolínání pohádkového světa s realitou tuto formu vyprávění skvěle dokresluje.

lavendy
16. července

Backman opravdu není mým autorem.

Romžiry
10. července

Ze začátku jsem byla trochu zmatená. Ale pak kniha měla spád. Čtivé, humorné a i na slzy došlo.

Morrisek
07. července

Jinak kniha měla krásné kouzlo, čtivé, vtipné, k zamyšlení, ani slzy nechyběly.
O hvězdičku méně dávám, protože jsem po Ovem čekala víc. Od začátku jsem porovnávala. Zásadní rozdíl je ten, že Ove nebyl pohádkový, upřímně, tu pohádkovost bych klidně vynechala, chvílemi nudila. Oveho to nenahradí, ale místo v srdíčku to dostalo.
Jak již někdo psal v komentářích níže- Milý příběh o tom, že k pochopení chování druhých je potřeba znát jejich příběh a minulost.

rielle
07. července

Stejně jako Ove - na začátku člověk neví, co si má myslet, ale ve finále je všechny prostě musí zbožňovat... jen otázka šikany ve škole mi přijde podivná, ale kdo ví, jak to tam na severu vlastně chodí?

bararich8
05. července

Knížka se ke mně dostala náhodou a po trochu rozpačitém začátku, kdy jsem se musela zorientovat ve všech postavách a faktech, mě příběh dokonale vtáhl. Celou dobu jsem Else moc fandila a obdivovala jsem autorovu (potažmo Elsinu) nekonečnou fantazii a všemožné hrátky se slovy, na kterých má zřejmě velký podíl i překladatel. Co jsem ocenila, bylo členění do krátkých kapitol, díky kterým text svižně plynul a dobře se "dávkoval". (Ačkoli někdy bylo vskutku těžké se odtrhnout.) No prostě výborné čtení, které kromě napětí a emocí skrývá i mnoho mouder k zamyšlení.

whiolet
04. července

Co bych vám o téhle knize mohla napsat?
Při jejím čtení jsem se smála i brečela zároveň.
Bylo to milé čtení, takovým tím nenásilným stylem psaní a já se při ní díky tomu neskutečně bavila.