...až navěky IV - V
James Jones
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/161739/bmid_az-naveky-iv-v-H7T-161739.jpg
4
14
1
Román patří ke klasickým dílům s válečnou tematikou, která si po desetiletí nacházejí další generace nadšených čtenářů. Jones zachycuje svět profesionálních vojáků na Havaji (svazek obsahuje knihy Přeložen, Rota, Ženy, Vojenský kriminál a Blues starejch mazáků) a postihuje období kolem japonského útoku na Pearl Harbor s jeho každodenním cynismem, brutalitou, ale i s romantikou chlapského kamarádství a milostných vztahů. Filmová verze příběhu obletěla v 50. letech svět a posbírala osm oscarových ocenění.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1968 , Naše vojskoOriginální název:
From here to eternity , 1951
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
zfilmováno prostituce armáda vojáci Pearl Harbor Havajské ostrovy válečné romány
Autorovy další knížky
| 2001 |  Tenká červená linie |
| 2001 | ...až navěky |
| 1985 | ...až navěky I - III |
| 1968 | ...až navěky IV - V |
| 1964 |  Pistole |
Kniha ...až navěky IV - V je v
| Přečtených | 17x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 52x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Nevím, jakého poselství měla být kniha nositelkou, či měla jen dokumentovat stav v tehdejší americké armádě. Ve mně nechala dojem absurdity.
POZOR, SPOILER:
Před útokem na Pearl Harbour nudící se vojáci, každou volnou chvilku trávící v bordelech, věčně totálně ožralí, odcházející si kam a kdy se jim zachce. Naproti tomu absurdně řešený nepříliš závažný prohřešek Angela Maggia, přebujelá administrativa, desítky spisů a lidí, kteří se jím zabývají, jeho uvěznění ve vojenské káznici, kde je pro svou nezlomnost a rebelství umlácen dozorci.
Po útoku se vyšší důstojníci projeví jako naprosto neschopní a absurdně se do protiútoku postaví obyčejní vojíni.
Hlavní hrdina Prew absurdně zastřelen, když se chce tajně VRÁTIT ke své jednotce.
KONEC SPOILERU.
Odnáším si trpkou informaci, že neschopní, bázliví, nepoužitelní velí. Vojáci tělem i duší, odvážní a daleko schopnější poslouchají, případně jsou brutálně perzekuováni.
Román bych zakončila Prewittovým skonem. Konec se mi zdá zbytečně protahovaný. Úplně fajn se mi to nečetlo, zvlášť kvůli neustálému opakování stejných slov, stejných vět. I když vím, že to měla navodit atmosféru vojny připomínající neustálé "ano, pane", "ne, pane", což se povedlo.