Autismus & Chardonnay
Martin Selner
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355537/bmid_autismus-a-chardonnay-frG-355537.jpg
5
760
216
Autismus a Chardonnay série
1. díl >
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti „Drobnosti jsou tu, aby nám připomněly velké věci,“ poznamenává a v kratičkých kapitolách zároveň varuje, že život s autismem, ať už je to diagnóza vaše nebo někoho z blízkého okolí, rozhodně nevypadá jako v Rain Manovi, přesto je důležité neztrácet humor a někdy si k tomu otevřít dobré víno. Kniha Autismus & Chardonnay vychází ze stejnojmenného blogu.... celý text
Fejetony, eseje Literatura česká Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , Pasparta , Pasekavíce info...
Přidat komentář
Pro autora to zřejmě byl únik od jeho náročné práce.
Pro čtenáře zobrazení představy, že autismus není Rain Man.
A vzniklo z toho svižné vtipné dílko o smutných věcech.
Naprosto perfektní. Pracuji s autisty, takže přesně vím, o čem autor mluví. Kolikrát jsem se v jeho příbězích našla a kolikrát jsem zde našla i “moje” děti :))) Autismus je těžko pochopitelný pro “nezasvěcené”, proto je super, že se ho někdo pokusil přiblížit takovou milou a nenásilnou formou. Kniha je velmi čtivá. Je určena pro lidi, kteří jsou realisté, berou věci tak, jak jsou. Pokud je vám těchto dětí líto, nebude kniha váš šálek kávy. Autismus je zde podáván po pravdě, bez nějakých příkras a zbytečného litování. Autisti nepotřebují litovat, potřebují lásku, pochopení, trpělivost a pozornost. Dokážou být kouzelní, přesně jako děti v této knize. Fajn čtení! Rozhodně doporučuji a hned se dám do čtení druhého dílu :)))
Co je blog, má zůstat blogem. Téma moc zajímavé, jen když to autor chtěl tisknout, asi by to chtělo přidat trochu práce. Nějaký úvod, závěr. Né jen stáhnout všechno a poslat do tiskárny. Chyběl mi rámec jednotlivých příběhů. Takové polovičaté dílko.
Autorovu tvorbu poznám zo známeho streetpaperu, kam pravidelne prispieva.
Kniha, rovnako ako jeho streetpaperová tvorba, je úprimná. Niekedy až kruto.
Zabudnite na romantické predstavy o tom, aká je práca s autistami super úžasná. Autor často v knihe priznáva vlastnú "slabosť" alebo píše o každodenných drobnostiach, ktorými ho to-ktoré dieťa dokáže vždy spoľahlivo nasrať. Niekedy sa mu do práce nechce, inokedy sa stretáva s nepríjemnými reakciami ľudí, ktorí sa stále boja priznať, že autizmus existuje a je reálny. Pravidelne mu robí spoločníka po práci pohár Chardonnay. Napriek tomu je z knihy cítiť, že preňho jeho práca a "jeho deti" znamenajú naozaj veľa.
Skvělá kniha úžasného člověka, který se snaží nám (nezasvěceným) přiblížit dennodenní strasti a radosti péče o děti s autismem. Úžasný člověk, který se těmto dětem snaží dělat svět krásnější a bere je takové, jací jsou, přestože pro něj samotného to často není jednoduché. Přeji každému nemocnému dítěti, aby ve svém životě narazilo na osobu, který mu ukáže, že svět může být krásný i s autismem.
Obrázky všedních dnů a obyčejných každodenních činností člověka, který pracuje s autisty. Podané s humorem, ale především lidsky a s láskou.
Autor nesnědl všechnu moudrost světa, nad svojí prací přemýšlí a pochybuje, zvládá ji, často padá, a přesto se znovu zvedne a opět jde dál a vymýšlí nové věci a nové způsoby. A za to má můj velký obdiv a porozumění. Kniha není žádná velká literatura, ale dotkne se vás svou opravdovostí a dojme vás láskou a snahou udělat svět snesitelnějším pro obě strany. Krátké vstupy, zakončené autorovým zamyšlením, shrnutím nebo povzdechem, nad mnohými ale přemýšlím i po dočtení, a to již po několik dní.
Výpověď je možná pro pana Selnera odreagováním a kompenzací, pro nás ostatní je zamyšlením. Jsem ráda, že stále existují lidé, kteří mají chuť "udělat i něco dobrého".
Doporučuji všem empatickým duším a lidem, kteří vědí, že nejsou dokonalí, kteří o sobě pochybují, a přesto se stále snaží a stále hledají cesty. Všem, kteří pracují s dětmi nebo s lidmi, a i těm, kteří s nimi nepracují, ale mají představu, jak těžké to je. Doporučuji všem.
Ke všem citátům, které tu již byly zmíněny, ještě tyto:
Dítě se vrací ze záchodu, má mokré ruce.... Já: "Super, že sis umyl ruce." Dítě: "Jé, ještě umýt ruce..."
Hraju s dětmi fotbal... Já: "Přihraj mi míč." Dítě: "Ne, mám jen jeden."
Být autistou je dost široký pojem. Tahle kniha dává lidem lidem vhled do života a myšlenek jednoho konkrétního autisty. Je ale nutné si uvědomit, že každý autista je jiný. Zatímco pro jedny je autismus na určité straně svého spektra darem, pro jiné je prokletím, které stíhá nejen dotyčného, ale i celou jeho rodinu. Je důležité o této genetické dysfunkci mluvit, abychom tyto lidi víc chápali a uměli jim jít naproti. Už dávno to není tak, že bychom měli učit autisty, přizpůsobovat se nám, přizpůsobit bychom se měli především my jim. A nahlédnutí do jejich světa pro nás může být ohromující. I o tom je tahle kniha, kterou vřele doporučuji všem.
Autismus v jeho nahotě. Bez příkras, bez patosu, bez zbytečného litování. Historky podané s humorem, ale přesto ve své křehkosti.
Tohle je velmi příjemná záležitost od člověka, kterého bych třeba i ráda potkala, protože se s mnoha jeho názory dokážu ztotožnit. Myslím, že právě lidé jako on by měli řídit inkluzi - lidé, kteří si hendikep nijak neidealizují, vidí v lidech s postižením především lidi a mají je rádi. Formát krátkých blogových příspěvků kombinujících humor a podněty k zamyšlení mi velmi sedl a rozhodně jsem tuto knížku neměla v rukou naposledy. Vzpomněla jsem si na vlastní zážitky z táborů pro děti s mentálním postižením a snad i získala naději, že bychom se spolu jednou mohli naučit žít - i když to nikdy nebude ideální a snadné, občas budeme unavení a budeme potřebovat řádný přísun vína...
Kniha, která Vás donutí zamyslet se. Je psaná moc příjemným stylem. Asi nebyla kapitola při, které bych se neustálá nad roztomilostí dětí, o kterých autor vypráví.
Netušila jsem že jsou to takové krátké povídky, vlastně blogy a k tématu o kterém autor píše jiná forma vlastně ani nejde. Podařilo se v nich autorovi přiblížit druhým jak se děti s touto "vadou" chovají, velice poutavou formou i když vlastně chování těchto dětí nikdo asi úplně nepochopí. Podtrženo, zajímavé poučné a vysvětlující. Mě se to velice líbilo. Hned jdu číst druhou.
Tahle útlá knížka se mi dostala do ruky díky knižní výzvě. Dneska mi u dveří zazvonil pošťák, a když jsem zjistila, že má jen 120 stránek, nemohla jsem ji odložit na později, protože mě zaujala už svou obálkou. Přečteno během jednoho večera a jak píše již mnoho z vás v předchozích komentářích - i přes téma, které většinou vzbuzuje lítost či smutek, ve mě knížka zanechala spíše milý pocit. Autorova upřímnost a lidskost, kterou vložil do každé věty, člověka zkrátka zahřeje u srdce. A to ani nemluvím o laskavém humoru, díky kterému jsem se opravdu zasmála. Těším se na druhý díl.
Tato kniha je naprostý skvost! Hořkosladký humor Martina mi naprosto sedl a velmi jsem se nasmála, zároveň mě však kniha donutila přemýšlet - zamyslet se nad svým chováním. Za mě naprostý top, který si vysloužil čestné místo v mé knihovně.
Očekávala jsem víc smíchu, ale nemůžu říct, že by mě knížka zklamala, naopak, obdivuju, kolik mi toho na 120stranách dala.
Psychologie, empatie, příhody, stereotypy, vztah k práci, výchova dětí, pochopení, a to všeobecněji, než by se z názvu mohlo zdát.
Tenhle styl psaní, trochu komentátorský, se mi čte příjemně, zlehka, nenuceně. Členitost kapitolek dá člověku prostor si je mnohem víc vychutnat, zamyslet se, nadechnout se, nebo si je očima rovnou prolétnout znova.
Těším se na druhý díl!
Styl psaní, příběhy vše mě zklamalo. Po tomto autorovi nesáhnu zřejmě už nikdy.
Přemýšlím, že se u mě při čtení vystřídaly asi všechny pocity - přes radost, smutek, zlost či soucit. Ale hlavně jsem se taky zamyslela nad svým chováním, co bych mohla změnit/zlepšit a to bych doporučila i všem ostatním čtenářům! Stálo to za to! 90%
Rozhovor s maminkou dítěte…
Ona: „Jak to všechno zvládáte?“
Já: „Piju víno.“
Ona: „Vtipálku.“
Já: „Když myslíte.“
Tady nestačí „jen“ láska k práci. Tou láskou se člověk musí každý den snažit vytěsnit vyčerpání, pocity marnosti, nedostatečnosti...a vědět, že se mu to nikdy úplně nepodaří. Naučit se s tím vědomím žít a přijmout fakt, že nechat si do života vstoupit osobu s autismem člověku nastaví zrcadlo a poskytne mu jedinečnou příležitost nahlédnout do vlastního nitra. Je to bolestivé, krásné a výsledkem může být třeba právě tato knížka.
Zhltnuto za dva večery, zapito dvěma sklenkami vína. Víno mě zahřálo na chvíli, zážitek z této knihy mě bude hřát u srdce rozhodně déle.
Krásná a zároveň smutná kniha, plná zajímavých myšlenek a postřehů ze života s autisty.
Krásná kniha. Ze života bychom se měli radovat tak jak oni a nebrat ten svůj život tolik vážně :-)
Štítky knihy
autismus děti humor fejetony výchova porozumění předsudky
Autorovy další knížky
| 2017 |  Autismus & Chardonnay |
| 2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
| 2022 | Uprostřed |
Kniha Autismus & Chardonnay je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 053x |
| Čtenářské výzvě | 230x |
| Doporučených | 90x |
| Knihotéce | 216x |
| Chystám se číst | 323x |
| Chci si koupit | 79x |
| dalších seznamech | 6x |
Autor vtipný , napsáno s nadheledem , přesně takhle by se o nás s handicapem mělo mluvit / psát bez patosu.