Atlas hlásek

27.09.2022

Tato útlá kniha mne mnohému naučila.
Trpělivosti, v první řadě; velkorysosti, či spíše určitému nadhledu; shovívavosti a neukvapeným závěrům v řadě neposlední....
Přijmout takovou knihu vyžaduje velkou dávku soustředění, obzvlášť když se s vyřčenými fakty nemůžete úplně ztotožnit / za poslední dobu jsem pochopil, že míra upřímnosti v autorově podaní je přímo úměrná stravitelnosti jakéhokoliv tématu /.
Autor je zručným básníkem, to je znát, hříčky se slovy, imaginace, asociace, kterými provází jednotlivé hlásky jsou excelentní (obzvlášť povedené je Š a z něj plynoucí omša...), ale pojetí je ryze české, což je, řekl bych jedním z omezení celého psychofonetického tématu jako celku; na druhou stranu, kdo jiný by měl domestikovat učení Yehudy Tagara, než člověk nad míru jazykově vybavený...
Nelze knize vyčítat, že je pojata příliš steinerovsky, to už vyplývá z jí podstaty, ale proč nás autor vůbec nenechá nahlédnout do samé podstaty fungování jeho terapií, to mi zůstává záhadou? Řekl bych, že je to právě o míře upřímnosti, kterou zmiňuji v předchozím odstavci, a je to fakt, který velmi ubírá na autenticitě celého díla.
S knihou jsem zápasil, přes dobrou čtivost mne nebavilo jí číst, přesto jsem v ní našel několik podnětných myšlenek, o nichž budu ještě chvíli přemýšlet, a, i díky této trvající rezonanci, předpokládám, že pro daný okruh čtenářů bude kniha výbornou rukovětí pro vlastní osobnostní rozvoj.