Ať si holky popláčou
Věra Nosková
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1262/at-si-holky-poplacou-1262.jpg
4
23
5
Soubor třiceti fejetonů a krátkých povídek a textů české novinářky, které vycházely v letech 2000-2006 v českých novinách a časopisech a elektronických novinách Neviditelný pes je doplněn vybranými prózami ze sbírky Je to hustý z roku 2003. Autorka se v knížce rutinovaně pohybuje na hranici publicistiky a beletrie a na relativně malé ploše se vyjadřuje k drobným i vážnějším problémům, které doba před člověka staví. Texty, jejichž převaha vznikla v 90. letech 20. století, reflektují stejně jako autorčina předcházející sbírka hlavně nové aspekty v životě české společnosti deset i více let po listopadové revoluci a s ironickým úsměvem se zaměřují na jejich negativní dopady na život jednotlivce.... celý text
Přidat komentář
Pobavila jsem se. Některé fejetony byly opravdu vtipné, některé méně. Jsem ráda, že jsem tuhle knihu zkusila, když "Přece by nám nelhali" mě moc nezaujala. Noskovou mám ráda. Její "Bereme, co je" a další pokračování, to pro mne byl návrat do mládí. Některé fejetony v této knize jsou též o době, kdy jsme si museli dávat pozor, aby jsme neříkali nahlas to, co si myslíme.
Jsem zvědavá jestli i další Noskové knihy budou stejně opravdové a autentické.
Humorné, vtipné fejetony, dobře se četly.Nejvíce se mi líbil fejeton “Je to hustý“-jak se domluvit z dospívajícími dětmi ,ten mě opravdu moc pobavil.
Kniha Ať si holky popláčou je v
| Přečtených | 35x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 10x |
| Chci si koupit | 2x |
80% - psaní Věry Noskové mě baví, témata a příběhy jsou sice na můj vkus občas až příliš všední, ale autorka je dokáže podat neotřelým způsobem, a ať už je v dané povídce za novinářku, skeptičku, matku nebo prostě jen "holku", baví mě její (sebe)ironie, trefné poznámky i neokoukané obraty v popisech. A kdo by si nechtěl přečíst třeba povídku o tom, jak vnímá účast v Krausově pořadu samotný účinkující, že ano (řekli mi, že půjdu třetí, a to mě trochu znejistilo - každý přece ví, že poslední na řadě jsou vždycky podivíni:-)).