Tchaj-pan

Na začátku jsem si říkala, že je tam až příliš mnoho postav a dějových linií a že se mi to bude plést. Ale velmi rychle mě to vtáhlo. Příběh je dějově nabitý a postavy se neustále vyvíjejí, takže jsem se od knihy nemohla odtrhnout.

Nakonec musím říct, že Tai-Pan je pro mě skutečné mistrovské dílo.

Skvělé čtení. A jde to i bez vulgárních slov a potoků krve. I tak vám občas přeběhne mráz po zádech. Ale užila jsem si to.
(22. 10. 25 - 23 726 - 61)

Pěkný příběh,lepší než Šogun(mě líbil víc),napínavý od prvního písmene do posledního,moc postav,ale dá se to zvládnout.Doporučuju.

Moc pěkně jsem se odreagoval bylo to moc pěkné čtení

Nádhera…jsem naštvanej, že to končí…

Možný spoiler:
Kniha: Tchaj-pan je můj první historický román, který se odehrává v Číně od roku 1841. Dirk Struan, Angličan, se v Číně stává Tchaj-panem na území Hongkongu, který se stává britskou kolonií. Dirk Struan Tchaj-pan má však v Hongkongu mocného nepřítele a konkurenta Tylera Brocka. Dirk Struan má v Číně milenku Mej-mej a je to člověk, který dokáže na Číńany nahlížet i jinak, než na barbary. Ostatně v té době se barbary nazývají obě mocnosti vzájemně Čína s Británií. Jak Dirk Struan, tak Tyler Brock mají syny a Dirk Struan doufá, že se jeho syn Culum stane Tchaj-panem po otci. Tyler Brock také doufá, že by mohl tento post přejít jednou do jeho rodiny. Oba konkurenti jsou nepřátelé a každý doufá, že s tím druhým vyběhne. Je to román o obchodu, vznikající kolonii, o lásce, přátelství, intrikaření, střetu dvou rozdílných kultur a náboženství a rozdílnosti mentalit. Stane se Culum po otci Tchaj-panem? A co Dirk Struan? Zůstane i nadále Tchaj-panem, když o jeho post usiluje tolik znepřátelený rod Brocků? Jsou tu rovněž synové obou konkurentů. Dokáží se jejich synové udržet u moci v cizí zemi a přenést přes rozpory otců, nebo se i oni stanou znepřátelenými stranami? To už si přečtěte sami. Je to vynikající historický román, kde hlavní roli hrají mezilidské vztahy, obchod, politika. Knihu Tchaj-pan můžete číst, aniž by jste četli Šóguna, ale na knihu Tchaj-pan navazuje Gaidžin, který se tentokráte odehrává v Japonsku o 20 let později a vystupovat v něm bude jeden z pokračujících rodů z knihy Tchaj-pan. Já jsem si knihu vychutnal, dávám pět hvězd a velké doporučení. :-)

Hezká oddechovka.

„Peniaze nerozhodujú. Rozhoduje ich nedostatok.“ Strhujúca kniha z dôb rozširovania britského koloniálneho vplyvu, teda z dôb, keď sa čas nemeral na dni ani na roky, ale na pokolenia. Brilantne namiešaný obraz vzájomne prepletených, a neraz i protichodných, záujmov od malých jednotlivcov cez spoločnosti až po celé národy a impéria. Príbehom nás vedie veľkoobchodník Dirk Struan, ktorý svojim lišiactvom a rafinovanosťou dokáže nenápadne primäť iných k takým činom, ktoré jemu samému prinesú zisk. Obchod je totiž jeho životným cieľom, pretože „bez obchodu by sa svet opäť premenil na to, čo bol - na peklo, v ktorom o práve rozhodovala najmocnejšia ruka a najťažší korbáč.“
Knihou som aj napriek jej rozsahu vyslovene preletel plný záujmu. Jediným negatívom bola pomerne široká skupina ťažšie rozpoznateľných postáv. 90%

Priznám sa, že do tejto knihy sa mi veľmi nechcelo a to aj napriek tomu, že Šógun bol skvelý. Ja mám stále pred takýmito staršími príbehmi obavy, že sa mi nebudú páčiť. Ale našťastie sa nepotvrdili a Tajpan bol snáď ešte o kúsok lepší ako Šógun. Začiatok bol síce veľmi podobný - veľmi veľa nových postáv, v ktorých sa bolo ťažké zorientovať (a ešte keď raz ich autor oslovuje menom, raz priezviskom), taktiež nepôsobili veľmi sympaticky. Ale veľmi rýchlo ma príbeh vtiahol do deja a Struana som si naozaj obľúbila, mal brilantnú myseľ. Taktiež autor ukazuje, aspoň trošku, ako sa vtedy žilo v Číne a ako vôbec došlo k obchodovaniu s ópiom, aj keď podľa anotácie som skôr čakala niečo o ópiových vojnách, neviem prečo (to tam teda nie je). Ale viac sa dozvedáme o budovaní Hongkongu a o obchodovaní či súperení, keďže v tej dobe bola Čína stále uzamknutá a bolo ťažké do nej preniknúť. Ale niečo sa dozvieme aj o Číňanoch, hlavne o rozdieloch medzi nimi a ľuďmi zo západu, ktorí vtedy ešte stále verili, že časté umývanie spôsobuje choroby. Koniec bol opäť trochu otvorený, ale pri udalostiach na posledných stranách som pomaly ani nedýchala, taký záver som veru nečakala. Opäť mi tam chýbala nejaká historická poznámka, že či to vtedy tak naozaj aspoň trochu bolo. Ale ináč ma príbeh úplne pohltil, prekvapivo ma to veľmi bavilo a zakaždým som sa nevedela dočkať, že kedy sa budem môcť vrátiť k čítaniu. Určite v tejto ságe budem pokračovať a teším sa na ďalší príbeh z Ázie.

Sice ne zrovna lehké čtení, ale rozhodně stálo za to. Skvělé.

Co k této knížce říct. Je skvělá. Autor nádherně popsal střet dvou kultur a opovrhování jak z jedné, tak z druhé strany.

Ačkoli je těch 750 stran asi nejvíc, co jsem za svoje čtenářství absolvovala, ani jednou jsem se nenudila, nepotřebovala kontrolovat, kolik mi ještě zbývá nebo nechtěla přeskakovat. Tak skvěle čtivý, srozumitelný a napínavý román člověk jen tak nepozná.
Autor vedl děj na vícero frontách, vždy napínavě, držel osobitost a výrazné charaktery postav. I přes jazykovou bariéru člověk chápal každou zápletku díky kontextu a vysvětlivkám.
Dějiny tu nepíší panovníci, ale obchodníci, tedy běžný lid. I proto je asi tenhle román o Hongkongu na začátku 19.století tak poutavý.

Jestli se nějaká Clavellova kniha vyrovná fantastickému Šógunovi, pak je to zcela jistě Tchaj-pan. Zajímavé je, že společnost, která byla autorovi předobrazem k Struanově impériu v knihách Tchaj-pan a Vznešený dům, dosud existuje.

Mě kniha vůbec neoslovila, ale naopak velmi nudila.

Další skvělý román od Clavella. Tentokráte odehrávající se v právě budovaném Hongkongu jako nového opěrného bodu Velké Británie v zámoří. Kniha sice nedosahuje kvalit Šóguna, ale je stále skvělá a dobře odvyprávěná. Témata jsou podobná, střet dvou rozdílných kultur, sonda do zvyků a sociálních vztahů té doby. Za mě to byl skvělý dobrodružný příběh plný intrik, lásky, napětí, přátelství i nepřátelství. Výborně zasazeno do reálií té doby včetně tehdejších technických vynálezů. Skvěle vykreslené postavy a jejich uvažování.
Opět se mi zdál ten konec trochu rychle utnutý, ale už to asi patří ke Clavellovému stylu psaní. Jinak super. Už sháním Gaidžina.

Další skvělý román vynikajícího spisovatele snad nejznámějšího románu Král krysa a Šógun, která dlouho byla jednou z mých nejoblíbenějších knih. Barbaři na obou stranách.

Místy zajímavá kniha, ovšem nekriticky shovívavá ke skutkům britských obchodních společností, jejich bezohlednému vykořisťování Číny.

Pokračování ságy se přesouvá v čase i prostoru. Máme tu silnou hlavní postavu, žádný černobílý charakter (popravdě snad ani jedna postava není v dílech tohoto autora černobílá), máme tu skvělou zápletku, nevšední prostředí a zajímavé charaktery.
Celkem vzato, Čína ani Hongkong není pro mě tak přitažlivá jako feudální Japonsko ze Šóguna, přesto to má jiskru. Další porovnání kultur pro mě nevychází tak jednoznačně. Obě kultury měly své plusy i mínusy a asi bych tam v té době žít nechtěl.
Dirk Struan je opravdu výjimečný, Brock je důstojný nepřítel. Vedlejší dějové linky, které příběh posouvají a dávají mu další rozměr jsou opravdu prvotřídní. (Když píšu komentář, tak cítím slzu dojetí v koutku oka z autorova umu)
Samotní Číńani, kromě nevlastního syna Gordona Čchena, mi přišli nesympatičtí a to včetně Mej-Mej. Naopak jsem se těšil na části s Brockem, Culumem a Robbem, s Tess a Mary, S Horatiem a Aristotlem.
Děj někdy pluje rychle jako clipper, někdy nespěchá a vychutnává každý detail a myšlenku. Ale tahle kolísavost pro mě byla velmi osvěžující a probírala touhu vědět, co bude dál.
Co se týče filmového zpracování, jak už jsem někde četl v jiném komentáři, minisérie by byla stokrát lepší, přesto je to pro čtenáře jakési doplnění a vychutnání základního příběhu ve dvou hodinách.
Malinko slabší než Šógun, ale jen z důvodu rozdílu mezi Čínou a Japonskem.

Na začátku jsem si těžko zvykala na množství jmen, a vůbec bylo těžké se zorientovat v tom kdo kam a ke komu patří. Ale pak jsem se začetla a je to skvělý příběh. Moc se mi líbí jak autor popisuje rozdíly mezi kulturami. Jak každá kultura tu druhou považuje za tu zaostalou. Bylo zajímavé třeba porovnání lékařství v Číně a toho jakoby "vyspělejšího" anglického. Přitom evropští lékaři té doby dokázali akorát pouštět žilou a modlit se. Ta anglická nabubřelost a pocit, že můžou ovládat celý svět! Na druhou stranu i jejich smysl pro demokracii. V jedné části vede Tchaj-pan rozhovor s ruským šlechticem, který nechápe, proč by měli mít všichni lidi stejná práva a tvrdí, že lid se musí vést pevnou rukou.
Na těch historických příbězích si uvědomuji, jak se všechno v podstatě pořád rodí a umírá a všechno se točí v kruhu, co tu bylo se zase vrací. Připadá mi, že i takový základ národa jde pořád dál v čase, ať se děje historicky cokoli.
Skvělá kniha.