Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134832/bmid_posledni-aristokratka-uqy-134832.jpg
4
6289
1644
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Třebaže jsem dřív mívala humornou literaturu docela ráda (Townsendovou, Rostena, Jirotku, Lewise a další), v posledních letech mi nějak leze na nervy. Vylámala jsem si zuby i na onačejších kalibrech, takže do Poslední aristokratky jsem příliš nadějí nevkládala a dobře jsem udělala. I když byla knížka zpočátku docela zajímavá a místy i vtipná, postupem času jsem se k ní vracela se stále většími obtížemi, prokládala ji řadou jiných knih a nakonec jsem se po heroickém vypětí dočetla až na poslední stránku, jen abych zjistila, že celý román prostě končí takřka v polovině věty. Tím se završil můj dojem zbytečnosti – nejen že je to tak nějak o ničem, ale i odněkud nikam. Ale třeba mě prostě jen přešel humor :)
Moc hezká knížka. Díky tomu, že je napsaná českým autorem, je mezi mýma přečtenýma knížkama trochu jiná, protože zdůrazňuje krásu češtiny - to ji odlišuje od knížek, které byly do češtiny přeloženy. Myslím si, že kdyby byla přeložena z jiného jazyka, nebylo by to ono, nebyla by tak vtipná - nebo vlastně byla, ale nevyzněla by tak vtipně. To je důvod, proč ji nedávám 4 hvězdičky, ale má plný počet hvězd.
Super oddechovka, u které jsem místy měla záchvaty smíchu, které ne a ne přestat :-) Obecenstvo jsem sice u záchvatů smíchu moc početné neměla (knížku jsem četla hlavně doma), ale i tak se na mě rodina dívala jako na šílence. Rozhodně si půjčím i další díl a hodlám ho číst hlavně ve frontách na poště, případně k pokladnám v obchodech. Uvidíme, jestli by to nerozvířilo tu blbou náladu, která na těchto místech obvykle panuje :-)
Odpočinkové, příhodné čtení. Doufám, že Marie nedopadne v pokračování stejně jako její jmenovkyně v rodině.
V New Yorku žijící potomek šlechtického rodu hrabě Kostka z Kostky se po roce 1990 s americkou manželkou a dcerou vrací do Čech, aby převzal zámek. A kromě zámku „zdědí“ i původní personál: kastelána, zahradníka a kuchařku. V novém prostředí se celá rodina potýká s různými problémy, které v knize ústí do komických situací. Zpracování formou deníku, který píše dcera Marie, je výborné. Během četby jsem se mnohokrát velmi bavila až "řehtala" a doporučuji vřele na prázdniny nebo chmurné dny :-).
Knihu jsem "zhltla" během chvilky a velice se mi líbila. Ano, nutno říct, že nelze očekávat literární veledílo a to ani po slohové stránce, ale předpokládám, že kniha měla pobavit a svým způsobem dát čtenáři nahlédou do zákulisí toho, jak to chodí, na historických objektech, což se autorovi podařilo zakomponovat do příběhu mírně komické rodinky z USA. Velmi dobrý nápad byl podání knihy formou deníku, respektive výpovědi jedné ze členek rodiny. Myslím, že knihu ocení a nejlépe pochopí, člověk, který si přošel prací, životem, nebo se často jen pohyboval na památkách podobného typu a ví, jak to tam chodí, případně v mnoha scénách z knihy tak nějak pozná i realitu. Člověku, který toto prostředí nezná, může kniha přijít groteskní až trapná. V tom se mi líbí ten rozpor, tedy to, že lze tuto knihu vnímat rozličnými způsoby. A samozřejmě nesmím opomenout. Ano, výborně jsem se bavila, až jsem se místy opravdu musela od srdce zasmát nahlas. Možná to někomu příjde divné,ale věřím, že ne všechny situace jsou výplodem fantazie pana Bočka, ale opravdu čerpal i z vlastních zkušenosti, ve kterých jsem sem tam poznala i své zkušenosti. :)
Super oddychové čtení, v průběhu celé knihy jsem se - pokud přímo neřehtala nahlas - minimálně přiblble usmívala... Skvělá náladovka, žádné velké zvraty či posuny v příběhu nečekejte, prostě perfektní nenáročná oddychovka po náročném dni.
Dovolenkové čtení, které mě pobavilo, ale ke knize už se asi nikdy nevrátím. Ani nevím jestli mám chuť na další knihy autora. Možná zase někdy na dovči. Pro mě taková klasická čtenářská jednohubka.
Jako katolík oceňuji skvělého lefébvristu, který je mojí nejoblíbenější postavou této knihy. Občas je humor až příliš nahuštěn a působí jako americká hysterická komedie. Ale proč vyčítat, když jsem se párkrát rozesmál nahlas (zabíjačka jako za protektorátu) a když jsem si u ní vážně odpočinul. Pár výborných postřehů, české reálie, vtipy o mládežnické schole a svižné tempo přebíjejí výše zmíněné a trochu zvláštní konec.
Tato kniha je celkem vtipně napsaná, ovšem v určité chvíli si každý čtenář musí říct, že inteligence některých postav je překvapivě nízká a tak se začnete sami sebe ptát, jestli je to ještě k smíchu nebo spíš k pláči.
Knížka, u které jsem se smála nahlas, až mi občas tekly slzy. Protože doma máme psí smečku, dost jsem se nasmála u výcviku Olina a Ladi :-))) Doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit.
začátek knihy trochu těžkopádný, nemohla jsem se zvyknout na styl psaní. Posléze jsem tomu přišla na chuť a docela jsem se nasmála. Nejlepší je Olin s Laďou. Knihu jsem si půjčila od kamarádky, tak snad mi koupí i druhý díl.
Snad poprvé jsem se smála u české knihy. Příběh se mi líbil, i styl psaní, kniha jako deníkové záznamy byl dobrý nápad. Jen bych knihu asi uvítala kratší, protože u konce jsem se již nudila, bylo to vlastně to samé dokola. I tak si ale přečtu pokračování.
Na oddech a na zasmání doporučuji.
Tahle knížka mě začala bavit až někdy za polovinou, kdy jsem ji pak dočetla na jeden zátah. Do té doby se to neskutečně vleklo.
Souhlasim s predchozim komentarem. Je to vtipna oddechovka. V kazde vete je nejaky for, az mi to prijde vlastne moc. Knihu jsem ani nedocetla, protoze me to prestalo bavit. Co se nametu tyce, tak to dle mych pozadavku neni moc promyslene. Dohani se to hromadou vtipnych slovnich obratu, ktere vas po case mohou prestat bavit. A to byl ten duvod, proc jsem knihu odlozila.
Na oddech fajnová knížka. Hodně jsem se nasmála, ale od cca 100 stránky jsem se musela přemlouvat, abych ji dočetla. Místy mě Poslední aristokratka nudila, ale nic to nemění na tom, že jsem u ní nasmála.
Fajnová oddechová knížka na léto, ale ze začátku mi některé vtipy přišly nemístné až trapné. Ale asi je to dáno tím, že pro člověka téměř "z oboru" jsou některé věci spíš úsměvné :). Tak jako tak jsem zvědavá na druhý díl a na to, jak to celé dopadne.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Kniha Poslední aristokratka je v
| Právě čtených | 119x |
| Přečtených | 9 699x |
| Čtenářské výzvě | 2 013x |
| Doporučených | 577x |
| Knihotéce | 1 335x |
| Chystám se číst | 1 162x |
| Chci si koupit | 216x |
| dalších seznamech | 31x |
Divím se, že názory na tuto knihu jsou tak rozporuplné. Já jsem se nad ní chechtala tak, že jsem byla napomenuta za rušení poledního klidu. Zvlášť začátek se mi moc líbil.
Nicméně kniha opravdu končí uprostřed věty a pravda nechápu, proč je rozdělena na dva díly (kromě výdělku knižního nakladatelství samozřejmě). Tohle se dělá jen s fantasy, když autorovi nikdo předem neřekne, že 1200 stran na příběh je až až.
Těším se, až si přečtu zbytek.