Poslední aristokratka

30.10.2016

Kniha je senzací, už vyšel třetí díl a stojí se na něho fronty...To mě tak nějak donutilo, abych se podívala na anotaci. A hned jsem věděla, že si knihu prostě přečíst musím - jakožto průvodkyně-brigádnice na několika českých zámcích. Čekala jsem tedy něco úplně jiného, ze začátku mi spíš bylo za autora trapně, jak moc tlačí na pilu. Ale upřímně - kniha má zejména pobavit, a když čtenář přijme autorův (trošku přehnaný) humor, tak mě čtení tohoto titulu nakonec i bavilo. Nahlas jsem se tedy zasmála pouze jednou, ale jako oddychovka pro pousmání postačí. Zejména mě pobavily narážky na muflony a všechny ty věci, které si třeba návštěvník jakéhokoliv historického objektu neuvědomí - narozdíl od pracovníků (či majitelů samozřejmě). Takže za mě určitě neurazí, pokud bude čas, přečtu si i další díly. :)

29.10.2016

Četla jsem rozhovor s panem Bočkem v časopise a řekla jsem si, že by Aristokratka nebyl špatný vánoční dárek. Nevydržela jsem a nakoukla do ní a dopadlo to tak, že jsem ji přečetla za jeden večer a báječně se bavila. I já jsem se smála nahlas (spíš řechtala) a to několikrát. Samozřejmě to není žádná vysoká literatura, ani si na ni nehraje. Prostě zábavná oddechovka. Humor vám buď sedne, nebo ne. Nic jiného v tom není. Ve druhém díle ale bude muset přibýt trochu víc děje, protože i v tomto prvním, byť ne příliš dlouhém, se už ke konci autor opakoval.

A co mě zaujalo na panu Bočkovi? Vůbec jsem si nebyla jistá, jestli si v tom rozhovoru (Reportér magazín 10/2016) dělá srandu, nebo mluví vážně. Ani po přečtení knihy si nejsem jistá, jestli se schválně stylizoval do Josefa, nebo Josefa psal podle sebe :D.

27.10.2016

Netušila jsem, že se u nějaké knížky budu smát nahlas.

22.10.2016

Knížka na podzimní večer jako dělaná :-)

18.10.2016

Absolutně nechápu tak nízké hodnocení, protože já jsem se fakt smála (a to chvílemi tak moc, až mi slzy tekly) snad od začátku až do konce.
Takže se rozhodně nenechte odradit a určitě přečtěte!
Perfektní a hodně odpočinková četba. Hodně se těším na další díly.
Jediná rada - určitě při čtení nejíst a nepít. :D
Za mě plný počet bodů!

16.10.2016

Musím říct, že u knížky jsem se hodně pobavila. Rozhodně se nejedná o náročné čtení, ale myslím, že knížka pobaví každého, kdo se dokáže uvolnit a odprostit od velkých předsudků. Navíc knížka skvěle odráží českou náturu.

15.10.2016

První kniha u které jsem se doopravdy zasmála. Můžu jen doporučit.

15.10.2016

U této knihy jsem doplatila na to, že mi ji všichni hrozně doporučovali a říkali, že se u ní strašně smáli. Měla jsem tedy velká očekávání, která se bohužel nenaplnila. Knížka není špatná, je to takové oddechové čtení, ale trochu se divím ocenění za nejhumornější román. Takový průměr.

11.10.2016

Na cestu autobusem prima, chvilkami velmi úsměvné, ale měla jsem pocit, že humor je stále stejný.

10.10.2016

Tak neni to zadnej Sofokles ani Dante, natoz Tizzian, ci Darwin;) ale zas na druhou stranu jsem se obcas i nahlas zasmal az rozrechtal.

PS: Chlapici ve clunu, chlapici na kole, ruzni nejen zverolekari a treba i anglicti slechtici jsou mozna i vtipnejsi, ale jak uz to ma clovek nacteny vod mala, tak uz se u toho opakovani clovek meho, prej mrzoutskeho, razeni tolik nenarechta.

Tato kniha a i ten druhej díl mi prijdou ftipný. Komu ne, má to blbý.

10.10.2016

I já jsem se u čtení této knihy smála nahlas, moc jsem se bavila.

07.10.2016

Skvělá kniha když chce člověk vypnout a pobavit se. Od knihy jsem nečekala v podstatě nic, jelikož s českými autory moc dobré zkušenosti nemám. Kniha mě velice překvapila a mohu jen doporučit lidem, kteří se dívají na svět s nadhledem a hlavně chápou, že se nejedná o literaturu faktu.

03.10.2016

Když jsem se do knížky pustila, byla jsem překvapená, že docela ujde a opravdu jsem se i sem tam zasmála. Po několika stránkách jsem se začínala nudit a půlce jsem knížku odložila, není tam žádný dějový posun...

02.10.2016

Pro vypnutí mozku je tato kniha ideální. Smála jsem se nahlas některým situacím. Ovšem v 2. třetině jsem už byla přesycená eskapád, které začaly mít lehce předvídatelný vývoj. Posledních 10 listů jsem "dočítala". Ideální oddychová četba.

29.09.2016

Taková prvoplánovitá zábava. Nesmála jsem se, jen se občas pousmála, ale asi častěji zakroutila hlavou. Většina postav mi prostě jen lezla na nervy. Je to tak natřiskané srandou, že se dějově vlastně nikam neposuneme, takže je tu spoustu místa na další a další díl. To je, jak soudím, záměr. Jen je otázka, kolik toho jde z tématu ještě vytřískat. Nejvíc se mi beztak líbí anotace.

26.09.2016

Nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Takhle kniha rozdělila čtenáře na dva tábory - buďto ji odsoudíte jako prvoplánový brak, nebo si u ní popláčete smíchy. Nenáročný humor stejně jako celá struktura knihy je přesně to, co člověk občas potřebuje - oddechnout si od filosofických úvah a hledání skrytého významu mezi řádky. A přesně to u mě kniha splnila. :)

"Na pohřbení v rodinné hrobce u nás čeká celkem dvanáct Kostků z Kostky, kteří zemřeli v exilu - urny s jejich popelem zabírají skoro polovinu knihovny. S výjimkou psychopatů a masových vrahů jsme nejspíš jediní Američané, kteří mají v bytě kolumbárium.
Pokud je nedopravíme do Čech, jejich duše nebudou mít klid, a otec si dokonce myslí, že by nás mohli chodit strašit nebo se nám nějak mstít. Na strašidla nevěřím, ale pokud si přáli být pohřbeni v Čechách a vydrželi takovou dobu čekat u nás v knihovně, tak je do staré vlasti musíme dostat stůj co stůj. Po dnešku se ovšem zdá, že by nás to mohlo zruinovat. Ze záhadných důvodů je přeprava nebožtíka, byť zpopelněného, dražší než letenka živého pasažéra.
Když se otec trochu uklidnil, zavolal znovu na letiště a pokusil se usmlouvat alespoň množstevní slevu. Slečna z letecké společnosti zřejmě usoudila, že má co do činění s nějakým bláznem, a vyhrožovala, že zavolá policii. Otec se znovu rozčílil a křičel, že za ty peníze si může pronajmout raketoplán.
Slečna řekla, ať si zavolá na mys Canaveral, a položila sluchátko.
Matka navrhla poslat popel v krabici od desetikilového prášku na praní. Přišlo mi to jako docela dobrý nápad, ale otec to zamítl. Nemůžeme prý všechny Kostky sesypat dohromady. Jednak se někteří vyloženě nesnášeli, jednak by se kufr s pracím práškem mohl ztratit. Barona Solnického prý poslali v plechovce od proteinů pro kulturisty, kufr s plechovkou se ztratil a dodnes se neví, kde je mu konec. Představa, jak s našimi předky někdo pere v pračce montérky, je děsivá. To by nás chodili strašit určitě.
Nakonec otec s matkou vymysleli, že je dají každého zvlášť do pytlíku od slaných oříšků, které si vezmeme s sebou na palubu v příručních zavazadlech. Vůbec se mi to nezamlouvá."

23.09.2016

Nejhumornějším románem bych to nenazvala, spíše zábavnou oddychovou četbou. Párkrát jsem se zasmála, ale někdy to byly moc povrchní žertíky. Ale možná se jen ze mě stala úděsná konzerva po všech těch klasických dílech literatury. Po druhém dílu určitě sáhnu, na čtení před spaním dobrý.

22.09.2016

Zhltala jsem to během neděle a bylo to perfektní odreagování....., strašně se mně to líbilo...

velká oddechovka, ale čekala jsem trochu víc od "nejhumornější knihy 2012" , od první třetiny stále se opakující stejné téma, kde se nedá už nic moc jiného vymyslet - absolutně neukončené, tudíž jsem zvědavá, co mě teď překvapí v druhým díle... ale nečekám zázraky...