Aristokratka v Československu

Aristokratka v Československu je tak trochu jiná Aristokratka. Hlavní postavou tentokrát není Marie z Kostky, i když ona tento příběh vypráví. Jenže ho může znát leda tak z doslechu, jelikož v době, kdy se odehrává, ještě trávila čas za Atlantikem. Děj se totiž točí okolo kastelána Josefa, zahradníka Pavla Krásy a kuchařky paní Tiché v 80. letech minulého století, kdy se u nás ještě budoval socialismus. Ten prostupuje celou knihou v humorném duchu, takže nechybějí postavy, jako je krajský tajemník ani příslušník státní bezpečnosti. Na hradě Kostka se chystá velmi, ale opravdu velmi tajná oslava, o které nikdo kromě jejích účastníků neměl nic vědět. Ale jak to tak už bývá, místní tlampače jedou na plné obrátky, takže zvěsti o ni se donesly až k Vasilu Biľakovi a Erichu Honeckerovi do východního Německa. Knihu doporučuji přečíst, protože některé její pasáže jsou fakt k popukání. Ještě teď se směju :-D

31.10.2025

Tajně se chystá ta dlouho očekávaná akce pro věhlasný pár celebrit mezinárodního významu a pro politické kruhy zviditelnění sounáležitosti s davem.
Jen na Kostce jsou aktéři rozporuplní.
Převážné nadšení paralyzuje představa hromadné pohromy a devestace a pak následné dekontaminace po masové návštěvnosti.
Nápady a možné excesy ve fantazii gradují.
Jenže nic se nejí tak horké ...

Šestý slovní druh - jak, jako, je čarovným slůvkem humoru.

Zprvu to drhlo, ale finiš byl ve skluzu. Dobrý.

Bohužel až na pár vtípků vůbec nic..kolikrát jsem nevěděla ani o čem čtu.

Totálně ujetá a fakt vtipná satira o tom, jak měli za socialismu všichni nervy nadranc, podnikům vládly defacto sekretářky, bez známostí na správném místě jste se mohli jít leda tak klouzat, tajná policie sledovala prakticky už i samu sebe a všichni dohromady byli tak paranoidní, že se báli udělat cokoliv a zároveň neudělat nic... Vlastně by v tom příběhu partička z Kostky vůbec nemusela být, ale je pravda, že jejich přítomnost tomu dodává téměř psychedelický rozměr :-)
Snad jediné, co mi trochu vadilo byl chybějící úvod, kde by se vysvětlilo, že jde o dílo sepisované Marií III., a kde že přišla ke všem těm detailním (a prakticky tajným) informacím z třiaosmdesátého roku...

Audiokniha.
Bylo to slabé, ale neusnul jsem u toho.

Tohle pokračování mi dalo trošku zabrat, než jsem se pořádně začetla, ale nakonec jsem se dobře bavila, jako vždy s aristokratkou, která se v tomto díle ale moc nevyskytovala, za to jsem se dozvěděla spoustu nových informací o svatbě Helenky Vondráčkové.

No dočetla jsem, ale tato kniha mě moc nezaujala. Předchozí díly byly mnohem lepší.

Aristokratka už hodně vyčpěla :)

Jak uz tu nekdo psal, v nejlepsim se ma prestat. Tato kniha nemela vubec vyjit. Za kazdou cenu se snazi byt vtipna, az to taha oci. Docetla jsem s vypetim vsech sil a z nostalgie k predchozim dilum.

Tohle nemá s původní aristokratku vůbec nic společného. Jak se říká, v nejlepším se má přestat. Nedočetla jsem.

Všechny předchozí díly Aristokratky jsem přečetla jak jednohubku a skvěle se u toho bavila, ale tenhle díl mě vůbec nezaujal. Musela jsem se přemáhat abych ho dočetla. Aristokratka zde vůbec nevystupuje,dozvídáme se něco málo z minulosti zámeckého tria a příprav na svatbu H.Vondráčkové na Kostce.

Opět perlivý a vtipný E. Boček s aristokratkou, tentokrát v socialistickém Česku, v osmdesátkách, s ryzími soudruhy, stbáky a členy ÚV, při marném pokusu přijít na kloub tajné akci pořádané na zámku Kostka.

Po dlouhé době se mi dostalo do rukou další pokračování Aristokratky. Měla jsem obavy, o čem to bude. Protože ne vždy jsou pokračování úspěšná. Ale obavy po přečtení pár stránek byly zbytečné. Bavila jsem se stejně jako u prvního dílu. Řekla bych, že nápad vrátit se do minulosti postav vůbec nebyl špatný.

Aristokratka v Československu mě zase pobavila. Líbilo se mi, že tentokrát autor víc sáhl do minulosti postav z Kostky – konečně jsme se dozvěděli něco o Josefovi, paní Tiché i panu Krásovi, což dalo příběhu nový rozměr. Hodně mě bavily i vsuvky s brněnským hantecem a narážky na komunistickou dobu, které tomu dodaly správný šmrnc. Celé je to napsané lehce, s typickým nadhledem a humorem.

Jak už bylo napsáno, tohle byl úplně zbytečný díl a o ničem. Až samotný konec, kde se objeví známé postavy, se odehrává na Kostce. Vtipných situací tam také moc není, jen samý komunistický papaláš a tajemník.

Nastavovanou kaši jsem ve školní jídelně nenáviděla, ale menu od Evžena Bočka se nemůžu nasytit. Přestože ingredience jsou pořád stejné. Anebo právě proto. U této Aristokratky jsem se smála nahlas nad každou stránkou a vyvolala ve mně opět ohromnou chuť pustit se znovu do celé série od začátku a nacpat se koblihami paní Tiché k prasknutí.

Knihou jsem si splnila jedno téma červencové výzvy, a to "darovaná kniha". A musím říct, že jsem se dost bavila, i když jsem z této série vlastně nic jiného nečetla, viděla jsem pouze film Poslední aristokratka. Neměla jsem žádná očekávání, takže jsem ani nemohla být zklamaná. Jednotlivé postavy na mě téměř z knihy vyskakovaly, celkem jsem si dovedla představit i popsané chování lidí ze zámku. A do toho brněnský veletrh, kopa cizinců a pánové z SNB a dalších složek...

Bylo to vtipné, mám ráda autorův humor, věty přes celý odstavec i jeho slovní zásobu. :-) Zasmála jsem se a odpočinula si u čtení, takže účel splněn. Ale uznávám, že jiné díly Aristokratky jsou o fous lepší. :-)

A mně se to líbilo. I když s původní Aristokratkou to nemělo moc společného. Ale bylo to vtipné. Mám ráda styl i smysl pro humor autora. A jestli bude další kniha, tak si ji zase přečtu.