Archangelsk

22.09.2023

Harris píše pútavo. Ale jeho alternatívne histórie sú ťažko uveriteľné (aj Otčina). Takže kto sa odosobní, čítaním sa pobaví (aj tu je atmosféra vynikajúca).
Kto nie, tomu odporúčam Harrisove knihy s reálnym základom (trilógia Impérium, Mníchov, Dôstojník a špión), tie sú brilantné.

26.04.2023

Robert Harris, autor několika oceňovaných historických románů a Otčiny, uctívané v komunitě zabývající se alternativní historií, napsal, no v podstatě už taky historický román, respektive knihu s tématem alternativní historie. Tentokrát je úkrok stranou mnohem menší než je na tenhle subžánr obvyklé, ale tajemství postupně odhalované na stránkách knihy má potenciál změnit svět od základů. Téma je výbušné a Harris umí držet napětí, takže tenhle kříženec mezi detektivkou, mysteriózním dramatem a špionážním thrillerem šlape na výbornou. Kdyby měl otevřenější konec, dal bych i tu pátou hvězdičku.

29.06.2022

Zajímavý příběh alternativní historie se mi líbil. Byl akční, chvílemi zběsilý a asi docela výstižně popisoval postsovětskou realitu. V půlce knížky jsem očekával jiný závěr, ale ten skutečně autorem předložený byl mnohem dramatičtější. Hodnotím 4,6 hvězdy, takže zaokrouhluji na pět celých.

A ještě zajímavý citát:
"Profesor I. A. Kuganov odhaduje, že v období let 1917-1953 bylo v Rusku zabito 66 milionů lidí – zastřeleno, umučeno či zahynulo na podvýživu, podchlazení či vyčerpání z práce. Jiní soudí, že tento počet činí pouhých 45 milionů. Ale kdo to dokáže spočítat přesné?
Mimochodem ani jeden z těchto odhadů nezahrnuje třicet milionů lidí, kteří zahynuli ve druhé světové válce.
Uveďme to do kontextu. Počet obyvatelstva Ruské federace dnes činí zhruba 150 milionů. Za předpokladu, že by nedošlo k hrůzám komunismu a demografická struktura se vyvíjela normálně, měla by nyní 300 milionů obyvatel."

09.04.2022

Alternativní historie, odehrávající se na konci 90. let. ... V roce 2022 je vidět, že některé věci se v Rusku nezmění nikdy.

27.04.2015

Kvalitní thriller z pera Harrisova. Skvělý začátek a vygradovaný konec. Zfilmováno: http://www.csfd.cz/film/228154-archangel/

05.12.2014

Miestami napinave, miestami nudne. Celkovo ale vo mne zanechalo dobry dojem, ak sa to tak da povedat. Kniha vie vtiahnut do deja.

Moje hodnotenie: 77%

01.04.2014

Tento román Roberta Harrise, známého britského spisovatele, se dočkal zfilmování a řadí se k dílkům, kde se předkládá čtenáři tzv. alternativní historie, a neb co by bylo, kdyby se věci v historii staly trochu jinak.

Robert Harris na toto téma nepíše poprvé, jeho Otčina z roku 1992 je první velkou fikcí o Evropě po té, co Hitler vyhrál II. světovou válku. Jméno Harris se v literatuře objevuje mnohokrát, snad známější Roberta je jeho americký „kolega“ Thomas, který se proslavil svou sérií o Hannibalu Lecterovi. To jen pro malé doplnění – taky se mne při jménu Harris vybaví jako první tyto dílka.

Archangelsk je silný román o matičce Rusi, či spíše o její minulosti. Chceš-li pochopit přítomnost, musíš rozumět minulosti, o Rusku to platí dvojnásob. Země, která z feudalismu přešla rovnou k socialismu, má za sebou téměř sto let tohoto přechodu a stále zde vládne silný kult leninismu a stalinismu. Nic na tom nezmění ani pravda, že za éry vládnutí Stalina bylo popraveno či jinak zlikvidováno více lidí, než kolik jich padlo za druhé světové války. Pochopit mentalitu Rusů není jednoduché, Harrisovi se to v jeho díle podařilo velmi věrně.

Děj románu je zasazen do druhé poloviny devadesátých let, autorovi se podařilo popsat sovětskou minulost i současnost s takovou přesností a znalostí dobových reálií, že máte pocit, že čtete literaturu faktu. Skutečná jména a postavy, odkazy na činy, systém práce tajných služeb a věrný popis současného života v Moskvě stejně tak jako na výspě Ruska, dalekého Archangelska, kde se odehraje třetina děje knihy.

Profesor Kelso, uznávaný historik a odborník na ruské dějiny a éru stalinismu, přijíždí do Moskvy na vědeckou konferenci. Zdánlivě jasná cesta s cílem přednést odbornou přednášku, pohovořit s kolegy a vrátit se v poklidu zpět do rodné Anglie, nabere zcela nečekaný směr, když je Kelso osloven neznámým mužem, který mu začne vyprávět příběh posledních dnů Stalinova života.

Jako historikovi ho podobný nezveřejněný příběh nejen zaujme, ale dokonce donutí k akci, když se dozví o možném Stalinově deníku, o jehož existenci jsou archivní záznamy jen velmi mlhavé, přesto existují. Co deník obsahoval a proč ho Stalin tak důsledně a přísně střežil? Může historik zůstat v klidu, když onen muž tvrdí, že je jediným svědkem, který ví, kde se deník nachází a vše dokládá fakty více než pravdivými - byl osobní strážce muže číslo dvě Ruska padesátých let, člena politického byra ÚV KSSS, Lavrentija Pavloviče Beriji, který byl u toho, když Stalin umíral a deníku se mohl zmocnit jako první.

Než se však Kelso stačí dozvědět více, neznámý vypravěč mizí a nechává za sebou jen tajemnou stopu. Kelso se po ní vydává a postupně se propracovává dál a dále. Zároveň však uvede do pohybu mašinérii, jejíž sílu a velikost si nedovede vůbec představit. Vládnoucí síly bývalého i současného Ruska „mají zkřížit pomyslné meče“.

Děj románu Vás zavede na předměstí Moskvy, seznámí s postavami, které i přes současnost hluboce věří v minulost a mají dostatečné prostředky na to, aby ji dovedli prosadit.

Nakonec společně s novinářem O´Brianem vyrazí za důkazy až na samý sever Ruska – do města Archangelsk, kde se jim podaří odhalit pravdu, které se nechce a nemůže uvěřit. Pravdu o části Stalinova života, jeho rozhodnutích a důsledcích, které se mají naplnit 45 let po jeho smrti.

Kelso pochopí celou pravdu v okamžiku, kdy již běh událostí nemůže nijak ovlivnit. Zjišťuje, že se stal loutkou ve hře, kterou nelze zastavit. Svou roli sehrál a dále již není potřebný . . .

Kdo se nakonec prosadí a zvítězí v boji o moc nejvyšší? Odpověď v knize dostanete, i když na alternativní historii je zaděláno jen chvilku, ale otevřený konec románu dává prostor i pro tuto možnost případného pokračování . . . ale autor se zcela zjevně nechce pouštět na tak tenký led . . .

Archangelsk je kniha, kterou si stojí zato přečíst. Mnohé se Vám možná ozřejmí a pochopíte, proč se i dnes potýkáme s ruskou opozicí všude tam, kde se ve světě něco děje . . . , nakonec situace na Ukrajině dnešních dnů je toho plným potvrzením.

Dávám knize poctivé čtyři hvězdy.

06.07.2012

Doporučuji, čtivě napsáno, příběh si dokážu představit i ve filmové podobě.