Anna Elliotová

Anna Elliotová https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79377/anna-elliotova-79377.jpg 4 1080 172

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubená s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil. Její vyvolený ovšem dal přednost jiné dívce. Zklamané Anně nezbývá než se s tím smířit. Odjíždí do Bathu, kam přesídlil její otec, aby ve víru společenských událostí na vše snáze zapomněla. Osud však neřekl své poslední slovo... Bude mít Anna dost síly, aby se vzepřela společenským konvencím a přáním své rodiny i přátel? ... celý text

Žánr:
Literatura světová , Dívčí romány

Vydáno: , J. Otto - Ottovo nakladatelství
Originální název:

Persuasion , 1817


více info...

Přidat komentář

Vendula0808
11.02.2021 3 z 5

Od J.Austen mam radeji jine knizky , v cele s Rozum a cit atd..atd.. ale i tak pekna kniha ????

Zknihydohlavy
29.01.2021 3 z 5

Od Jane Austen jsem až dosud četla pouze Pýchu a předsudek, Rozum a cit a Emmu. Všechny tyto knihy si mne získaly, i když musím říct, že Pýcha a předsudek je zatím mým favoritem, proto jsem ji jako jedinou z uvedených četla opakovaně.

Knihu Pýcha a přemlouvání (z anglického „Persuasion“) můžete v českých knihkupectvích a knihovnách najít též pod názvem Anna Elliotová. Žádnému nakladatelství se očividně originální název nelíbil natolik, aby i po přeložení zůstal zcela zachován, proto zatímco někdo šel cestou vzbuzení asociace s tolik oblíbenou a známou Pýchou a předsudkem – ano, v originále nám sice chybí ona „pýcha“, ale co už, marketing je marketing, jiný se vydal cestou pojmenování knihy podle ústřední postavy.


MayaBu
08.11.2020 5 z 5

Tento román má speciální místo v mém srdci už proto, že mě kdysi uvedl do světa Jane Austenové. Teď jsem ho vzala znovu do ruky a musím říct, že jsem si ho užila mnohem víc než v patnácti.

Jane Austenová opět s vtipem kritizuje manýry a povahy, ale také do textu vpašovává ústy Anny Elliotové myšlenky mimo jiné o vzdělání žen. Anna je introvertní, nesmírně obětavá a zároveň moudrá a všímavá bytost, oblíbila jsem si ji rychle a kapitán Wentworth také patří mezi mé favority napříč autorčinými díly (byť své mouchy samozřejmě má). Předposlední kapitolu jsem každopádně četla s širokánským úsměvem...

Zkrátka Anna Elliotová nebo Pýcha a přemlouvání (což jsou obojí mimochodem divné názvy, proč to není prostě Přemlouvání?) je dílo, které si zaslouží pozornost. Jen by mě zajímalo, proč dalo nakladatelství Leda na nejnovější vydání fotku Keiry Knightley, tato kniha adaptace má, s ní ale nikoliv.

PhoebePollard
31.10.2020 4 z 5

Prostý román, na literární průměr velmi dobrý, na průměr skvělé Jane Austernová však trochu slabší. Hlavní postava, přestože za mě není tak sympatická jako třeba nesmrtelná slečna Bennetová, je v souladu s celou knihou a je snadné docenit její povahu především proto, že se pohybuje převážně ve společnosti malicherných, komických a hloupých figurek. Její vyvolený se mi tentokrát zase tolik nezamlouvá, ovšem ze všech nabízených postaviček byl očividně nejlepší volbou. O jednu hvězdu dávám méně, protože Jane Austenová zkrátka napsala i mnohem lepší knihy, ovšem v porovnání s jinými romány podobného zaměření a stáří je Anna Elliotová skvělá.

Nel-ly
15.09.2020 5 z 5

Anna není zrovna nejlepší adeptka na knižní hrdinku, a přesto člověk ocení její povahové vlastnosti, i když s nimi nesouhlasí. Je to komornější než jiné romány od Jane Austen, plné spousty hloupých lidí a nenaplněných životů a taková pohádková "Popelka" pro dospělé.

Jana-Marie
27.08.2020 4 z 5

Hezká a pohodová kniha, je zajímavé si občas přečíst něco z té doby - člověk si uvědomí, jak je ta dnešní doba jiná. Dávám o jednu hvězdu míň, protože se mi nelíbilo tak jako Pýcha a předsudek.

Morgana123
04.08.2020 5 z 5

Srdcovka. Tak jiná od ostatních děl J.A.

kathla
31.07.2020 4 z 5

Na letní sezónu ideální čtení :-)

twiggynka
29.07.2020 5 z 5

Já tyhle staroanglické knihy prostě miluju ❤️

Le Chat
12.07.2020 4 z 5

Milá kniha, která mi zpříjemnila víkend. Dávám 4 hvězdičky, protože si myslím, že Jane Austenová napsala i lepší romány (třeba Rozum a cit).

Atekram
08.07.2020 4 z 5

Kniha se mi líbila. Anna není typická austenovská hrdinka. Chybí jí krása a spousta "průbojnějších" vlastností... Ale zase je starší a postupně dojde k tomu, že její vlastní štěstí je důležitější než dobré mínění rodiny, která se k ní vlastně nikdy nechovala hezky. Půvabný oddechový příběh.

Lucuschka
18.05.2020 3 z 5

Ačkoliv klasika, tak mě moc nebavila, ale to je asi tou zastaralou morálkou myšlení, což se u klasiky dá očekávat. Přesto jsem knihu dočetla a získala z ní dobrý pocit, a proto ani nelituji, že jsem ji četla.

Netopyr07
17.02.2020 4 z 5

Annu Elliotovou jsem si chtěla dávno přečíst, resp. Persuasion, protože o té knize mluví v mém oblíbeném filmu Dům u jezera :-) Obdivuji ty krásné inteligentní "šroubované" rozhovory mezi postavami. Nedokážu si představit, že by takhle někdo mluvil ve skutečnosti :-))

Anna je ale opravdu "Popelka" a její sestry jsou káči. Mladší je sebestředná slípka a ta starší... Zde její komentář na jednu ctihodnou dámu: "Lady Russellová těmi svými nově vyšlými knihami lidi doopravdy otravuje. Nemusíš jí to říkat, ale ty její šaty tuhle večer se mi zdály ohavné. Vždycky jsem myslela, že má v oblékání trochu vkusu, ale na koncertě jsem se za ni styděla... A sedí, jako by měla v zádech pravítko! A samozřejmě že ji srdečně pozdravuji." :-)))

A toto mě "rozesmálo": "Byla bych se domnívala," řekla Anna, "že mé chování k vám vás mohlo ušetřit mnohého z toho všeho." - Měla štěstí, že ten "její" pak všechno pochopil. Osobně vím, že "z mého chování" nebývá jasné nikomu nic :-)))

Dizzy3
29.01.2020 5 z 5

Obdobně jako u románu Emma, slabší začátek než jak jsem byla zvyklá u PaP nebo RaC, nicméně jsem se dočkala zasloužené romance, kterou umí podat jenom Austenová. Byla jsem opravdu napjatá a zvědavá jak tohle dopadne a jako vždy u jejích románů se vždy přistihnu s přihlouplým úsměvem na tváři, když oba hrdinové nakonec k sobě najdou cestu :) Já tu ženskou prostě miluju a už se těším na další román :)

Sjuzz
12.01.2020 2 z 5

Zas a znova sa mi potvrdilo, že tieto knihy mi nič nedávajú. Jane Austen je vraj klasika, ale nechápem prečo.
Príbeh nie je pútavý, až kým sa nedostanete do trištvrtiny. Aspoň ľúbostný zápletku čitateľ čaká keď je tak pomenovaná, ale nie, práve naopak, hlavná hrdinka trpí počas celého príbehu a láska príde na konci.
Podľa toho čo autorka píše, musela mať táto “vrstva” veľmi nudný život, keďže polovica knihy sú klebety a aj tie klebety sú o ničom????????‍♀️ Verím, že nabudúce budem mať vo výbere knihy väčšie šťastie. .

heliiinka
05.01.2020 4 z 5

Myslím, že ty starší knihy od Austenové jsou zkrátka lepší, né tak přeslazené, velmi ironické a o stupínek míň z červené knihovny. Miluju tyhle romány, o * níň jen proto, že všechny postavy byly průměrně dobré nebo lehce otravné, ani Anna nebyla 100% sympatická.

janik08
07.12.2019 4 z 5

V posteli s chřipkou potěší Jane Austenová se svým typickým stylem psaní. Námět odvrženého nápadníka, setkání po letech a hra nervů kdo jaké city ještě (ne)skrývá a k tomu typický austenovský závěr! Kniha nezklamala.

Imor
11.11.2019 1 z 5

Knihu jsem četla asi na špatném místě a ve špatný čas - celý děj mi přišel takový utahaný. Vzhledem k níže psaným převážně kladným komentářům knihu nebudu kritizovat. Od Jane Austen mi chybí přečíst ještě jednu knihu, tak snad to bude lepší.

denyhradecka
14.08.2019 3 z 5

Celkem dobrá kniha.

Kmotr99
23.07.2019 3 z 5

Od Jane Austen jsem nic číst ani neplánoval - Prozřetelnost tomu asi chtěla a tak jsem během jednoho pěšího pochodu moravskou Vysočinou v jedné idylické vesnici v knihobudce narazil na Annu Elliotovou. Přišla vhod - nic pořádného na čtení jsem neměl a původní vydání z nekonečné edice Světová četba bylo tak akorát do kapsy. Být doma s tolika lákavými knihami, nikdy bych knihu nedočetl, v takové situaci jsem osudy Anny Elliotové prožíval celkem rád. Zaujal mě nenápadný smysl pro humor popisující absurdity ze života britské aristokracie, zvykl jsem si i na velmi dlouhá souvětí analyzující různé povahy a situace; největší zklamáním je pak děj - náhlému šťastnému rozuzlení nepředcházelo dle mého žádné velké drama, a proto ve mně mohlo těžko víc rezonovat.
Jestli si od Austen někdy něco přečtu (na Pýchu a předsudek se mi v knihovně dlouho práší), tak to bude určitě za dlouho. I když, v některém ze sychravých zimních dní, se šálkem černého čaje... si to i dovedu představit.