Jak se po anglicku vytratit v Anglii
Hana Parkánová-Whitton
Anglické příhody série
< 2. díl >
Rukopis je volným pokračováním titulu Jak si na anglické zahrádce vypěstovat českého trpaslíka. Líčí další osudy Češky, která se provdala do malé vísky Hinston nedaleko Oxfordu. Hana nadále objevuje nové stránky anglického způsobu života jedním z vrcholů je účast na svatbě notoricky rozhádaných anglických příbuzných. Čtenáři se opět setkají s většinou rázovitých hinstonských obyvatel, s nimiž se seznámili v předchozím dílu, a poznají i mnohé další, ale především se opět mohou kochat originálními autorčinými postřehy i jejím vypravěčským stylem.... celý text
Přidat komentář
A zase další z knih paní Whitton o tom, jak se žije na anglickém venkově, o jeho svérázných obyvatelích, o lásce k zahradničení a o anglickém jídle. Pár stran bylo trochu utahaných, ale jinak milé čtení, jako vždy.
Jo, trošku mě opouští obdiv k anglickým cihlovým domkům, v nichž se zjevně velmi líbí těm osminohým potvorám.
Velice kultivovaná a slušná knížka o ještě slušnějším a ještě kultivovanějším životě na anglickém venkově (objevil-li se někde mezi řádky náznak něčeho jako "vznešená nuda", tak to není tak zcela od věci). Až do poslední stránky jsem čekala na ten báječný suchý anglický humor, který mám tak ráda, ale bylo to čekání na Godota. Takže díky za chvíle s pěknou češtinou bez vulgarismů a....to je asi tak vše.
"Asi na čtvrtý pokus se mi podařilo ukrojit z tuhého masa kousíček. Zpita vítězstvím jsem ho omočila v zelené omáčce a vložila si ho do pusy. Bylo to ještě horší, než jsem očekávala."
Toliko autorka k typické anglické kuchyni. A já se tímto omlouvám svým dětem, za všechny žaludeční nevolnosti i ztrátu hmotnosti, které jim způsobila nefalšovaná domácí anglická strava při jejich pobytu v Británii. Vykoupení v podobě jazykových dovedností jim je snad alespoň malou náplastí.
Knihu jsem začala číst v neděli odpoledne, po té, co mi ji vrátila tchyně, že ji mohu vrátit do knihovny. Ne, že bych neměla, co číst, ale prej to je dobré. V neděli jsem přečetla téměř 2/3 a zdálo se mi to vtipné, dobře psané.
Pa jsem ale zbytek dočítala celý pracovní týden po večerech a dnes v sobotu a přišlo mě to již trochu utahanější, tak nevím.
Zaujalo mě pár pro mě divných věcí - kdo nechce prozdradit ani minimum z knihy, ať dál nečte: že autorka nezná u nás v Čechách jídlo Pštrosí vejce; že se tak podivovala nad Scotts´Eggs. Že jako překladatelka nezná slovo "dick"? Že v roce 2006 se používali diskety?
A co se mi líbilo a chci si pamatovat:"Stará skopová kýta vydávající se za mladé jehněčí."
Ač kniha rozhodně není o primárně o jídle, ona vůbec není o jídlo, přesto narážky na anglické jídlo jsou téměř v každé kapitole. A kvůli popisovanému nejangličtějšímu jídlu, které bylo autorce naservírováno ve "vyhlášené hospůdce The Child and the Eagle, kde se pravidelně scházívali slavní spisovatelé C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien", mi kniha splnila jednu položku v letošní Výzvě. "..."Tak jsme ti vybraly skopovou kotletu ze zeleninou a mátovou omáčku. Angličtější jídlo si sotva dovedeš představit. A tady je dělají skvěle!" (str. 103). "..."Vypadá to skvělě!" V tomto ohledu jsem s ni nemohla souhlasit. Na talíři, byť předehřátém, tuhla v loji masivní skopová kotleta s velkou kostí, které trčela výhrůžně vzhůru, k zčernalým trámům na stropě. Stékala z ní tmavohnědá šťáva." (str. 104). A co jídlo Toad in the Hole? Či moučník Spotted Dick? (str. 107).
Zajímavé popisy autorky v Anglii, v několika kapitolách nám ukázala život Britů, jejich problémy a snad i úspěchy. Paní Parkánová dokáže dobře fabulovat, tak jak to činí ve svých románech ze středověku
Pokračování knihy „ Jak si na anglické zahrádce vypěstovat českého trpaslíka“ se mě také líbilo, i když o trochu méně. Minulý díl jsme opustily o vánocích ,teď se v Hinstonu chystají na jaro ,na velké úpravy zahrady, u jejich venkovského doma ,který Hana s Paulem obývají již rok. Hana nás seznámí v této knize ,jak se sžívá s místními obyvateli.Starý dům,krásná zahrada ,dobří sousedé ,anglický čaj,sušenky -pohodička ,až jim závidím. Za mě další příjemné, oddychové čtení.
Jsem na straně 138 a mám chuť to vzdát. Autorka vystudovala na Karlově univerzitě obor čj-aj. A já jsem na základě této informace nějak mylně očekávala chytré čtení a úsměvné příhody ze života v cizí zemi. Zatím se spisovatelka hlavně dojímá nad svým ročním manželstvím a to sice hezkou češtinou, nicméně hraničící s červenou knihovnou.
Pokud vydržíte popisované emoce introvertní spisovatelky, tak se dozvíte i něco o životě v Anglii. Já osobně bych byla pro více historek z okolního světa a méně autorčiných slz nad vlastním štěstím.
Jste-li fanoušky všeho anglického, toto humorné a zároveň laskavé vyprávění se stane vaším šálkem čaje a budete se k němu, stejně jako já, rádi vracet.
Krásná oddechová knížka,kde autorka vystihuje svůj život v Anglii nějakou dobu po svatbě se svým manželem Paulem
Ze začátku jsem měla pocit, jako bych četla slohovou práci nějaké studentky. Ale pak jsem se přistihla, že se těším na večer, až si před spaním přelouskám pár stránek. Byla úleva vypnout a číst o tom, že je také někdo spokojený ve svém životě. Celkový dojem z knížky mám dobrý a pokusím se sehnat i první díl.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Anna Česká: Dcera Karla IV. na anglickém trůnu |
2009 | Eliška Přemyslovna |
2006 | Zimní královna |
2011 | Anna Falcká |
2021 | Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka |
Klidná, milá a laskavá knížka, ideální na nedělní povalování na gauči.