Andělé všedního dne
Michal Viewegh
Novelu o čtyřech laskavých andělech, kteří v úterý 5. září 2006 vstoupí do života (i smrti) několika lidí z pražských Nuslí, jsem před sedmi lety napsal jako parafrázi aforismu, jenž se mi vždycky moc líbil: V boha nevěřím, ale chybí mi. Existují andělé? Žijí mezi námi? Pomáhají nám? Moje žena mi přísahala, že když jsem byl v předloňském prosinci v klinické smrti, viděla vysokého anděla stát u mé nemocniční postele — nicméně ani po takovém očitém svědectví jsem v existenci andělů zcela uvěřit nedokázal. Nevěřím příliš v anděly — ale chybějí mi teď víc, než jsem si kdykoli uměl představit. A protože krom nového vydání Andělů všedního dne přichází do kin také stejnojmenný film, zdá se, že v tom nebudu sám. Michal Viewegh... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha. Četl jsem ji v pubertálním věku a trošku jsem bojoval s tím, zda se mi líbí, či nikoliv.
Myslím, že do ní postupně dorůstám, jestli si ji přečtu za patnáct let, tak možná už budu přemýšlet i o pěti hvězdách :).
Příběh se mi líbil. Příběh, který se odehrál 5. září 2006. Na tom není asi nic zvláštního. Když ale zjistíte, že tento den bude pro jednu z postav tím úplně posledním dnem na tomto světě (což samozřejmě kromě andělů nikdo netuší), tak chcete vědět, co se toho dne odehrálo... Bylo to zajímavé a napínavé.
V zásadě se mi kniha velmi líbí. Dokud ji nezačnu srovnávat s filmem Nebe nad Berlínem. Pak působí tak nějak opsaně.
Velký pokles v tvorbě do maximální stručnosti a plochosti... či spíš jen dočasné kolísání.
U této knihy nebudu hodnotit zpracování, autora, příběh, ale mé pocity, které ve mně knížka vzbuzovala. Čtu občas dosti drsnou literaturu, často s motivem 2. světové války, ale žádná kniha ve mně nevyvolala ještě tak velkou depresi a strach o své blízké. Četla jsem ji v době, kdy manžel řešil nějaké - nakonec banální - zdravotní problémy. Dočetla jsem ji koncem března 2010, oddychla si, že manžel je zdravý a... 21. 4. boural můj otec na motorce a celý následující měsíc se pohyboval mezi životem a smrtí. Autor i knížka prominou, ale dodnes to nedokážu brát jinak, než jako jedno ze znamení před celou touto tragickou událostí...
Knihu jsem už před několika lety četla. Následně jsem viděla film a nyní jsem si ji opět přečetla. Ačkoliv je příběh zajímavý, na mě se prolíná v knize strašně moc postav, střídá se často minulost a budoucnost. Občas jsem se musela kousek vrátit, abych neztratila pointu. Chvílemi jsem se pobavila autorovým humorem (např. "Život je jen špatně zorganizovaný poznávací zájezd."), občas jsem se zamyslela nad životem postav a nad jejich jednáním, ale v konečném důsledku musím říct, že film byl tentokrát lepší (i tak nebyl přímo můj šálek kávy). Jsem ráda, že jsem knize dala ještě jednou šanci. Úplně zahozený čas to nebyl.
Má první knížka od pana Viewegha a naprosto se mi trefil do vkusu. Přečetla jsem v pendolínu cestou na Slovenko :) Zajímavý námět, kniha mě celkově nadchla. Čte se doslova sama.
Autorova síla je v humoristických novelkách, překvapivě dobrý je v politických detektivkách, ale vážná témata asi nejsou jeho parketa. Už sám námět knihy je jako od "něcisty" VH, andělé tu vystupují jako poloblbové!? a zřejmě mají být jakousi vtipnou linií knihy, což se nedaří a kniha se tak točí v kruhu trapnosti a povrchnosti. Velká devíza knihy je v tom, že jsou autoři, kteří podobnou slátaninu rozvedou na 400 stran, takže za úspornost a jakés takés zpracování **
Četl jsem dvakrát. Kdysi a pak ještě jednou po filmu od Alice Nellis. Téma smrti není Vieweghovi, dnes už víc, cizí.
Ač jsem po „Výchově dívek v Čechách“ a několikero filmech došla k závěru,že pan Viewegh literárně není pro mě,tak tato kniha bude první světlou výjimkou.
Hořkosladce lidský pohled na anděly..nebo andělský pohled na lidi?
„Náhoda je způsob,jakým Bůh anonymně vykonává zázraky..“
Moje oblíbená od Viewegha :) . Četla jsem ji už třikrát a myslím, že určitě ne naposledy.
Nebylo to špatné. Kniha je naštěstí ještě z období dřívější autorovy tvorby. A i když to není žádná pecka, pořád je to lepší, než některé z autorových knih z poúrazového období. Naštěstí to bylo krátké, takže jsem knihu přečetla, i když to nebyl zase až tak úplně můj šálek kávy.
Velice kladně hodnotím atypičtější námět autora:"Pojďme se na lidský život podívat s nadhledem." Místy klišé, ale když se člověk "zastaví" a zamyslí, může ho to posunout. Moc se mi nelíbilo (poslední) pervezní přání Karla, ale to by nebyl Viewegh, že?
Pro čtenáře nadšené filmem
Chtěla bych tímto vznést dotaz pro ty lidi , kterým se více líbil film a již nikdy nebudou číst knihu po filmu, na jejich rozvinutější názor(klidně do zpráv). Knihu jsem četla do poloviny, pak jsem zkoukla celý film(nemohla jsem vydržet:)) a pak jsem dočetla zbývající část knihy. Možná jsem viděla jiný film, ačkoliv je jenom jeden, ale kniha je místy hodně odlišná od audiovizuálního podkladu, např. Karel zemře jinak. Za mě je film poměrně povrchní záležitost a někdy pochybuji, zda je fakt zpracován na bázi knihy.
Nic jsem neočekávala - s touto myšlenkou jsem četla první knihu tohoto autora, která se mi do rukou dostala. Příběh byl čtivý, oddechový, rychlý i smutný a za sebe říkám, že mě bavil.
Štítky knihy
partnerské vztahy hledání smyslu života
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2007 | Andělé všedního dne |
Kniha Andělé všedního dne je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 1 399x |
Čtenářské výzvě | 86x |
Doporučených | 51x |
Knihotéce | 279x |
Chystám se číst | 108x |
Chci si koupit | 21x |
dalších seznamech | 3x |
Povedená knížka, dost se vymyká autorově tvorbě, což oceňuji, je hodně jiná. Kniha je čtivá a vede nás k zamyšlení nad životem a nad tím, zda nad námi opravdu bdí andělé. Občas je fajn zastavit se, zamyslet se a věřit, že bdí.