Andělin popel
Frank McCourt
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23360/bmid_andelin-popel-cqJ-23360.jpg
5
361
88
Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , AcademiaOriginální název:
Angela's Ashes , 1996
více info...
Přidat komentář
Kdo si v dnešní době umí představit život v takové bídě ? Já ne . Kniha se čte dobře,hlavně v teple obýváku . Autor se nesnížil k laciným hrám na city ,ale snažil se bez sentimentu zachytit bídu své generace . Asi nemá smysl říkat,že na tom měl velký podíl jeho otec ,tak to prostě bylo .
Kniha se čte dobře , takže hurá na ni.
Tak tohle bylo opravdu nádherné. Tak krásně napsaný příběh irského chlapce, tak smutný a zároveň veselý. Autor opravdu vystihnul nádherným způsobem obě strany mince Frankova, vlastně svého dětství. Bylo mi moc líto jeho sourozenců. V hlavě se mi pořád ozývají dvě slova - Voda s cukrem...
Tak strašně smutná, ale nádherně napsána autobiografie Franka McCourta, popisující dětství a dospívání v šílených podmínkách. V chudobě, se spoustou sourozenců, s otcem alkoholikem... Ovšem autor si nestěžuje. Dlouho se mi nestalo, abych pri čtení brecela (smrt sourozencu, zoufalost matky...) a za pár stránek se smála (hlavně u zpovědí). Jde o knihu, nad kterou i po přečtení přemýšlím, protože tohle opravdu někdo prožil.
Kniha je prostě VYNIKAJÍCÍ. Byla mi doporučena už dávno, ale dostala jsem se k ní až teď. Vyprávění, přesně, jak je v anotaci, je neustále o nějakém umírání, chudobě, hladu atd., ale přitom je to podané tak, že se musíte smát. Osobně jsem se smála i nahlas. Pasáže o školních zážitcích byly dokonalé a taktéž i líčení zpovědí :-))) Vřele doporučuji!!!
Knihy o životě obyčejných lidí vyhledávám čím dál častěji. Tahle je vyprávěná pohledem dítěte tak krásně, že se vám nechce od čtení odejít, třebaže se děj točí "jen" kolem (ne)všedního života jednoho kluka a jeho rodiny. Ještě nikdy se mi nestalo, abych při čtení během dvou stran plakala smutkem a vzápětí se smála.
Vše důležité vypovídající o kvalitě knihy je zmíněno již v komentářích pode mnou, tak to nechci opakovat. Zkrátka si ji přečtěte, stojí to za to.
Literární exkurze do dětství, které by člověk (bez sadistických sklonů) nepřál ani svému nepříteli. Vzpomínky na irský, vlastenectvím i katolickými přikázáními a rituály silně pročpělý Limerick za dob světové krize, na dospívání v rodině, jejíž bída je ještě umocněna alkoholismem otce. Jakkoli to může vypadat na hodně depresivní čtení, tak forma vyprávění jde úplně jinou cestou ... humor, postavený hodně na dětském pohledu, lakonicky komentujícím dospělý (občas ještě nepochopený) svět, emoce, které autor rozhodně neskrývá, ale netlačí příliš násilně na pilu ... a to všechno tak čtivě, že je problém se od stránek odtrhnout.
Moc krásná kniha. V dnešní době si neumíme tak těžký život vůbec představit. Žijeme si jako v bavlnce a přesto se hroutíme z maličkostí. Frankovo dětství bylo z našeho pohledu naprosto děsivé. A přesto to není depresivní čtení. Připomíná mi to našeho úžasného pana Svěráka. Je to psáno s lehkostí a bez patosu. Jako osobní bonus mám oblast, ve které se děj odehrává - milované Irsko a krásné město Limerick.
Andělin popel je kniha o lidské bídě, o Irsku a jeho chudých, o náboženské zmatenosti, o trápeních i touhách člověka, který vyrůstá v nuzných podmínkách, ale je to psáno s takovou lehkostí a humorem, že se musíte smát a číst, protože jste zvědaví, jak to s tím klukem irskym, s tim Frankem dopadne. Držíte mu palce a čekáte, jestli se mu jeho sen vyplní. Moc se mi to líbilo.
„Když se dívám zpátky na své dětství, nedovedu pochopit, jak jsem vůbec mohl přežít.“
Otec alkoholik, sourozenců jako much a peníze všehovšudy žádné. K tomu si přičtěte irské kulisy třicátých let minulého století a budete přibližně v obraze. Přibližně říkám proto, že jen málokdo si dneska dokáže představit, co obnášel život na okraji společnosti, a s jak tvrdou realitou museli chudí bojovat. Momentky kdy dědovi upadne miminko při veselém pohazování, nebo když děti rozeberou nosný trám na topivo, to všechno jsou situace, které může napsat jedině život sám.
Andělin popel tak v sobě kloubí dvě rozdílné roviny, humornou a tragickou. V některých chvílích se prostě nedokážete přestat smát a jindy má člověk chuť zpít se do němoty, aby tu depresi rozchodil. Frank McCourt se přitom čtenáři nijak nepodbízí, ani nelituje sebe či své blízké (opomeneme-li tragicky zesnulé). Pro něj jsou to zkrátka vzpomínky na dětství, se vším hezkým, co k tomu patří. Naprosto dokonalá sonda do podstaty irské duše.
Nikdy se nevracím ke knihám, které jsem již jednou přečetla. Tato kniha mě však TAK zasáhla, že si ji určitě časem přečtu znovu. A ve své knihovničce ji prostě musím mít.
Bylo to originální, drsné a velmi působivé čtení. Ke knize jsem se dostala díky anketě časopisu Respekt, v níž Zdeněk Svěrák vybral tento text jako "knihu, kterou by si měli přečíst úplně všichni". Zděněk Svěrák věděl, co říká.
Moje srdcovka.
Tuhle knížku miluji a četla jsem ji mnohokrát. A pokaždé žasnu nad drsností příběhu vyprávěného prostým jazykem malého kluka.
Irové se prý na autora zlobí, tak strašné to v Irsku nebylo. Spíš bych to viděla tak, že když máte doma čurbes a přijde nečekaná návštěva, taky jste naštvaní, že vidí to, co mělo zůstat skryto.
…krásný, smutný, humorný, zdrcující příběh, který napsal Frank McCourt jako vzpomínku na své dětství a dospívání v Irsku. Na dobu třicátých a čtyřicátých let minulého století, kdy se z Ameriky, kde s rodiči a sourozenci živořili, přestěhovali do rodného Irska, s vidinou lepší budoucnosti. Irský Limerick jim však nabídl ještě větší chudobu a bídu, nebyla práce, nebylo jídlo, oblečení, uhlí, otec často propil to málo, co občas vydělal... přesto se Frankovi podařilo splnit si svůj sen….Nádherná kniha, pan McCourt píše stylem, který se čte „jako po másle“. Po přečtení knížky jsem se hned podívala na film, ale kniha je bezkonkurenční, film je slabý, depresivní od začátku do konce…
Štítky knihy
zfilmováno Irsko vzpomínky dětství 30. léta 20. století chudoba, bída Pulitzerova cena 40. léta 20. století autobiografie
Andělin popelKniha Andělin popel je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 469x |
| Čtenářské výzvě | 69x |
| Doporučených | 60x |
| Knihotéce | 163x |
| Chystám se číst | 457x |
| Chci si koupit | 66x |
| dalších seznamech | 17x |
Vzpomínky na dětství malého Franka, na krutý život v chudobě, kterou si ani neumíme představit. Humorná forma psaní, ale do smíchu při čtení opravdu není. Jsem zvědavá na další pokračování.