Anděl milosrdenství

včera

Doba vymknutá z kloubů. Drsný čas války, kde není místo ani čas na jemnocit. Naléhavý jazyk, kterým autor popisuje jednotlivé postavy a posouvá děj k ne zcela jasnému konci (alespoň pro mě).
Zcela cíleně bych si chtěla postupně ve svém čtenářském životě zmapovat autorovu tvorbu, mám za sebou již před časem přečtenou knihu Adelheid, poslechnuté knihy Střepiny v trávě a Zánik samoty Berhof. Několik z autorových knih se stalo předlohou pro filmové nebo televizní dílo.
I Anděla milosrdenství jsem poslouchala v audioverzi, nejsem si proto jistá, zda jsem vše pochopila a zachytila, naštěstí mám možnost si ji kdykoli poslechnout znovu. Děkuji vydavatelství Tebenas za zprostředkování autorových knih i pro poslech.

Velmi silný emotivní historický příběh odehrávající se koncem 1. sv. války. Hlavní postavou je Češka Anežka vdova po majoru c. k. armády Adolfu Brunnovi, jenž se choval ke svým zajatcům vskutku necitlivě. Anežka zřejmě se chce očistit od jeho hrůzných způsobů a zaujímá místo jako zdravotní sestra do tábora, v čase, kdy se začíná šířit tyfus. Anežka se chová ke svým svěřencům s veškerou úctou, pochopením a dokonce se s jedním více sblíží. Co z tohoto vztahu vznikne jsem skutečně nečekala. Anežka se stává apatickou čím dál víc. V aknize autor popisuje příběh z válečného období, kdy umírající měli už malou naději na přežití a věrohodně vtáhne čtenáře do děje, jakoby se stal přímým účastníkem. Pěkně napsané ale bohužel smutné téma.

U Körner je člověk zvyklý na taková ty syrová a drsná dramata z různých koutů republiky a z různých krutých dob. První světová válka, a spíš než hrůzy boje zde vidíme rozpad společnosti, úpadek morálky a z fronty nám zamává akorát speciální prapor, který kdesi v Haliči popravuje civilisty a zajatce. Působení Anežky ve válečném lazaretu je stejný jako její komůrky v nemocnici, studený, opuštěný, prázdný a beznadějný. Její láska k zajatci, je zde až nesmyslná, když člověk vezme v úvahu její povahu a nihilistický přístup k životu, poté co zjistí pravdu o svém majorovi a nechá se nalejt do lazaretu jako ošetřovatelka. Některé pasáže byly zvláštně nepřehledné a Anežku jsem si jako hlavní hrdinku moc neoblíbil pro její zvláštní přístup k životu a lidem kolem sebe. Kniha je mrazivá, depresivní a popisuje zvláštně zvrácený příběh lásky uprostřed války. Körner má určitě větší díla.

Přečteno někdy zhruba před třiceti lety ale stále si na tento příběh dokážu vzpomenout, což svědčí o tom, že byl svým způsobem výjimečný a poutavý. Prostě autor tyhle příběhy umí.

Lyrický příběh z 1.světové války. Vdova po vojákovi se stane ošetřovatelkou v lazaretu a má vztah se zajatcem.
(2006)

nadšena........krásný ponurý milostný příběh, tato kniha má úchvatné filmové zpracování, slovenské, s krásnou hudbou.....dostala mě jak kniha, tak film

Krátké depresivní dílo zasazené do první světové války pojednává o pocitu viny vdovy Anežky Brunnové, která znaje zločinnou činnost svého někdejšího manžela během války, vstupuje jako dobrovolnice do vojenské nemocnice. Zde prožívá krátký románek s polským zajatcem a léčitelem, který ji využívá k tomu, aby mohl utéct. Celá knížka je ponurá, hlavní postava nešťastná a pravděpodobně zcela rezignovaná, znechucená válkou a snad i celým lidstvem, přesto se ale lidem snaží pomáhat a dokonce za to nakonec i umírá. Není to dílo s nějakým výrazným epickým příběhem, je to spíš kratičká epizodka z průběhu první světové války, ukazující zoufalství, bezradnost a pesimismus, který válka plodí. Občas může být čtenář zmaten autorovými skoky v čase a místě děje, ale není jich moc. Popisy situací, pocitů a prostředí zvládá autor dle mého názoru skvěle, jako bych to viděl přímo před očima.