Amerikána ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Silný příběh o lásce, rasových otázkách a identitě. Ifemelu a Obinze jsou mladí a zamilovaní, ale nespokojení se životem v Nigérii ovládané vojenskou diktaturou. Rozhodnou se proto hledat štěstí v cizině a jejich cesty se rozdělí. Sebejistá Ifemelu se vydává studovat do Ameriky, kde zakouší porážky i vítězství, nachází a ztrácí další lásky, to vše pod tlakem něčeho, nad čím doma nikdy nepřemýšlela — rasové otázky. Tichý a přemýšlivý Obinze, kterého Amerika, ovlivněná útoky jedenáctého září, nepřijme, se pouští do nebezpečného života ilegálního imigranta v Londýně. O třináct let později je Obinze bohatý muž v čerstvě demokratické Nigérii a Ifemelu známá blogerka komentující americkou společnost a kulturu z pohledu africké černošky. Navzdory pracovnímu úspěchu a pohodlnému životu v Americe však Ifemelu pocítí touhu vrátit se do své vlasti. Najdou s Obinzem po tolika letech a změnách odvahu znovu se setkat tváří v tvář?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341520/big_amerikana-y6l-341520.jpg 4.1430
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: (ekniha), Host
Originální název:

Americanah, 2013


více info...
Nahrávám...

Komentáře (108)

Kniha Amerikána

Alizon
04. července

Cteno v ramci ctenarske vyzvy - Kniha od africkeho autora. A jelikoz knih od africkych autoru jsem moc necetla, naubranila jsem se srovnani s jinou knihou, ktera se take odehrava v Nigerii (Zustan se mnou) a kterou jsem cetla loni. A musim rict, ze se mi Amerikana libila rozhodne vic (i kdyz obema jsem dala 4 hvezdicky). Vlastne me prijemne prekvapila tim jak je vsestranna, jde do hloubky a dotyka se nekolika zajimavych temat. Take me vice oslovila diky sve vetsi realnosti. I kdyz nekdy bylo jednani hrdinu opet nepochopitelne a zvlast Ifemelu me dokazala "pekne rozcilit", celkove to fungovalo dobre. Pribyl mi dalsi stripek do mozaiky o Nigerii, mohla jsem se alespon castecne ztotoznit s imigrantskou linkou pribehu, nektere rasove a spolecenske otazky byly podany pomerne zajimave a realne diky ruznym detailum a osobnim pribehum hrdinu. Diky kulturni odlisnosti byly opet nektere veci pro stredoevropskeho ctenare neobvykle. Ale i me stejne jako ctenarku ladyku kniha zaujala, cetla se mi dobre a beru ji jako takove rozsirovani obzoru. Takze jsem opet rada za ctenarskou vyzvu a za obev teto autorky. Vypada to, ze ma jeste nekolik dalsich zajimavych knizek.

Laféeverte
18. června

Pro mě to byl hlavně příběh o lásce a hledání. I když líčení Nigérie bylo taky ohromně zajímavé... Tak trochu mi to připomínalo naší devadesatkovou mentalitu, ovšem mimo to náboženské vypětí. Amerika očima hlavní hrdinky mě moc bavila - pohled Ameroafricanky... Hodně to člověku otevře oči. Nejslabší část bylo to období vztahu s Blainem, to byla taková nuda. Za mě by bylo lepší tuto část zkrátit a přidat víc o Obinzem a jeho rozhodnutí.


Limonadovyjoe
15. června

“V Americe existuje žebříček rasové hierarchie. Nahoře jsou vždycky bílí, zvláště bílí anglosaští protestanti a dole zásadně američtí černoši. “Bílý je náš čestný člen, hnědý smí se dívat jen, černý musí z kola ven.”
V knize sledujeme příběh nigerijské dívky Ifemelu, její první lásky Obinzeho a jejich více či méně úspěšný pokus prosadit se ve spojených státech v době, kdy Barrack Obama teprve snil o tom, že obsadí Bílý dům.

Bavila mě linka Ifemelu po příletu do USA, těžké začátky každého imigranta, bavilo mě zákulisí toho, jak takové začátky vypadají viz získání pojištění, řidičáku, práce, toho že můžete mít ve své zemi vzdělání jaké chcete ale v západním světě začínáte od píky. Bavil mě její společenský život, její přeměna v sebevědomou vzdělanou ženu. Bavil mě její blog, opravdu trefné poznámky týkající se rasismu, o kterém američani předstírají, že je dávno pasé. Všichni víme, že to tak není a že barva pleti tady v třídních rozdílech hraje stále obrovskou roli. Taková Amerikána mě moc bavila, kvůli tomu jsem po knize sáhla a klidně bych celých 500 stran četla jen o tomhle.
Naopak mě, přiznávám, nebavil jejich život v Nigérii, a už vůbec mě nebavil nezdárný pokus Obinzeho o život v Británii, ba co víc nebavila mě jejich vztahová linka.

Místy byla kniha příliš rozvláčná, něco se dalo přeskočit úplně, ale líbí se mi jak autorka tne do “černého” co se týče rasových rozdílů… a konečně vím, jak to mají černošky s vlasy, které tak obdivuji.

“Přišlo mi, že v Americe spolu černí a bílí pracují, ale nehrají si, v Británii si černí a bílí hrají, ale nespolupracují.”

EvaC.
13. června

Jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. Velmi působivá, originální, mnohé komentáře a hodnocení tnou přímo do černého.
Četla jsem už před nějakým časem, ale pořád ji zpracovávám, a v různých okamžicích se mi vybaví - málokdy se stane, že by ve mě kniha nechala takovou stopu.

Ivule9
02. června

Další kniha od Chimamandy Ngozi Adichi, populární nigerijské autorky. Po Purpurovém ibišku jsem věděla, že si od ní musím ještě něco přečíst :-) Amerikána je rozsáhlý román o lásce a hledání identity. Zamilované studenty Ifemelu a Obinzeho rozdělí Ifemelina cesta do Ameriky, kde se stane uznávanou blogerkou a kvůli jisté události se přestane Obinzemu ozývat. Obinze mezitím zakusí život nelegálního migranta v Londýně a nakonec založí rodinu v Nigérii. Ifemelu se ale po několika letech rozhodne vrátit ke kořenům do Nigérie. Najdou po tolika letech a změnách v jejich životech odvahu setkat se?
Na Amerikáně je zajímavé i to, že je proložená Ifemeliny blogovými příspěvky a autorka umně střídá různá časová období a postupně tím odkrývá celou skládačku. Stejně jako v předchozí knize nechybí nigerijská politika. Zajímavá kniha k přečtení, skvělá autorka.

Ivanule
31. května

Tak moje první knížka od této autorky a musím se přiznat, že jsem si ji pár roků zpět koupila a až doteď mi ležela v knihovně,ale přišla ČV na rok 2022 a jak se hodila:D Příběh se mi velice líbit, je zde krásně ukázán život v Africe, jeho úskalí, sny a poté i život v Americe, ideály ale i rasové diskriminace...Příběh jedné lásky dvou mladých Lagosanů, kteří se vydají každý svou cestou, ale nakonec to přece jen dopadne ... to už si přečtěte v tomto příběhu....Velice úspěšně zpracovaný příběh !

Nomia
13. května

Amerikána pro mě byla jako jízda na horské dráze, kde se střídaly chytlavé pasáže a úseky, které jsem měla chuť přeskakovat.
Příběh byl navíc dle mě přehlušen a upozaděn vším tím filozováním nad rasovými, integračními a politickými otázkami.

Mám ráda obsáhlé knihy, ale v případě Amerikány mi větší rozsah přišel trochu na škodu, objevilo se příliš hluchých míst, které neměly čím úplně zaujmout. Tematicky výborné, bohužel zpracování pro mě o něco méně poutavé. Za vyprávění o Nigérii palec nahoru.

Janina2609
01. května

“Že pro vás rasa nebyla problém, říkáte jen proto, že si to přejete. Přejeme si to všichni. Ale je to lež. Já jsem přijela ze země, kde rasa nebyla problém-neuvažovala jsem o sobě jako o černošce a černoška se ze mne stala, teprve když jsem přijela do Ameriky.”
Příběh dvou mladých lidí původem z Nigérie, kteří část svých životů prožijí ona v Americe, on v Londýně, aby se později setkali… Zajímavý pohled na rasovou otázku, sebe-identitu i porovnání různých kultur. Kniha se i navzdory 540 stránkám dobře čte, děj příjemně plyne. Hodnotím popis života i psychologii postav v chudé Nigérii očima autorky, která se zde narodila.

1