Americká noc

14.02.2020

„Zanech po sobě něco
smysluplného
buď Kristem
na tomhle zájezdu
- Peníze ubíjejí duši – „

A Jim zanechal. Nádherně nedbal, zda jeho básním porozumíme. Stačí, když je s ním cítíme, když jim věříme…

03.01.2020

Možná by se mi kniha líbila víc, kdybych básně slyšela čteny Jimem, protože by si dal záležet na přednesu. Takhle to byla mnohdy jen snůška slov, které mi nedávaly smysl, anebo jsem ten smysl nedokázala najít či pochopit.
Možná kdybych u toho požila to, co Jim při psaní, pochopila bych :D

06.02.2019

výborná poesie

26.11.2017

Kratší básně mě příliš neoslovily, jelikož se v nich není moc čeho chytit. Morrison se nechává hypnotizovat samotným slovem, a staví tak kusý, neprostupný vize. Neřekl bych, že to bylo překladem Luboše Snížka, ten se mi líbil, snad jen s výjimkou několika málo míst, kde bylo potřeba rýmovat (ale to je možná můj osobní problém, rýmy mě obecně jaksi neberou).
V delších textech se dá přinejmenším sledovat řetězení asociací a oplývají zvláštní temnou mystikou. On Morrison nebyl žádnej květinkovej hipík, hodně ho poznamenalo braní drog, a hlavně neustálý chlastání. V knize se kupříkladu několikrát opakuje děsivý téma stopaře-vraha (a vlastně tu najdete i Morrisonův scénář k nedokončenýmu filmu Stopař).
Přečetl jsem si to, abych zjistil, jak by na mě Morrison působil čistě jako básník, a i když jsem si občas nebyl jistej, kde nelehká četba přechází ve vyjetý blábolení, mělo to svoje kouzlo a výslednej dojem je dobrej.

16.07.2017

Humorná, depresivní, romantická, děsivá, laškovní to všechno je tato básnická sbírka od samotného Ještěrčího Krále. Nachází se zde několik známých zhudebněných básní až po různé zápisky a poznámky Jima. Musím říct, že jsem se sbírkou velmi spokojen, věci do ní vybrané jsou skvostné a vyprávějí všechny možné pocity samotného autora. Rozhodně doporučuji.
"Začít znovu: Měly by události těch dnů... Sen o incestu & vypuzení z kmene. Velká sestra. Říká se tomu tripl. Ty tam, pojď sem, třešničko. Byla jsem panna. Trvalo to 10 vteřin. No, nic moc. "Jsem nějakej nesvůj." Natáhnout si kožený kalhoty na zítřejší hodinu.
Opustili mě, opustili při, poselství či slovo pro dalšího boha. "Vykopáváme tě z našeho vesmíru!" Ptal se po tobě. O co, že jo."

24.10.2016

Velmi těžce hodnotitelná sbírka básní, protože poezie sama o sobě je hodně subjektivní a na každého působí jinak. Ze všech textů je znát, že Morrison měl rozervanou duši, byl složitá osobnost a přemýšlel nad mnoha věcmi. Jeho poezie je plná jinotajů, skoro neidentifikovatelných symbolů a je velmi těžko pochopitelná i po několikátém přečtení. Střídají se tu básně epické a dlouhé s lyrickými a krátkými, dost podobnými haiku. Ke čtení by bylo možná potřeba být pod vlivem, aby se před čtenářem otevřel nějaký ucelený význam. Na českém vydání oceňuji opravdu citlivý a řekl bych i výborný překlad a především doslov, který trochu pomáhá s výkladem a orientací v autorově poezii. Temnou a poněkud depresivní atmosféru dotváří abstraktní ilustrace. Dobrá práce na knize, která umožňuje poznat Morrisona jako člověka, který má k bohémské star, kterou nepochbyně byl, na míle daleko. 70 %

19.10.2016

...přebírá dni moc. Když zavládne, za svitu luny z perleti, přichází ON, nesmrtelný noční faun, Jeho nejtemnější temnost, nejtajemnější z tajemných, ikonický Ještěrčí král - Jim Morisson. Jiskřivý, komplikovaný, potřebně vulgární, poeticky zvrhlý, anděl necudně obcující s ďáblem. Rozrytá duše vinoucí se pod kůží umělce, rozbolavělý sten, ohnivá šelest člověka, hozená ven. Tajnosnubný trysk rebelského nitra, z nitra rozkoše i smilstva. Prořízlá tepna, z níž prýští krev nirvány i temnoty světa. Pocitový brainstorming. Hypnotický snář, spalující rauš, mystérium slov, nočních můr zář. Umělec s duší, rozeklaně provokující, vzpurný, žádaný, svůdně intimní, temně rozjetý, nejniterněji nekompromisní. Prokletý básník kvílení 20. století, provazochodec psychedelických rituálů, balancující na okraji fenoménu génia a potenciálního vyděděnce konformní absurdity kalných incidentů přitažlivosti, za dveřmi lokálu cizoložného vnímání. Jen pochopit, nalézt ten správný klíč, zabořit se do lůna fatalistického flámu, proniknout a ukojit nedostupný, nejtajnější, nekonečný chtíč. Nic pro líné oko ani mysl, tím spíš.

12.08.2016

Nádherné básně představující poetickou mysl Jima Morrisona a magičnost jeho vnitřního i vnějšího světa. Básně mají hluboký význam, často jen naznačený v symbolických obrazech, také jejich zvučnost je vždy nádherná. Talent básníka známého spíše z výborné kapely The Doors tak zde naplno otevírá dveře do fantazie a netušeného světa za ní, který nenechá ochotného a chápajícího čtenáře bez odezvy. Básně jsou navíc výborně přeložené, čeština tak neubírá nic na významu, ani na kráse.

"Jestli o nic nejde, proč se o tom bavit.
Co se řeklo, znamená něco
i něco opačného & cokoli jiného.
Žiju, umírám."

Krásné verše jsou doplněny pěknými kresbami, na konci knihy je pak výborný doslov podávající výjimečně zajímavý pohled na Jimovu básnickou tvorbu (možná i díky tomu, že se originálně vyhýbá obecně známým faktům jeho hudební dráhy). Dlouho jsem si nepřečetl tak poutavé pojednání o poezii, natož o Jimovi, básníkovi a hudebníkovi, který neunesl tíži svého mládí. Na závěr jedna hádanka, na jejíž řešení jsem dosud nepřišel: Proč je pod většinou textů písní v knize napsáno "words by John Morrison", když se Jim celým jménem jmenoval James Douglas Morrison?