Finch
Jeff VanderMeer
Ambra série
John Finch je detektivem v Ambře, městě okupovaném a terorizovaném tajemnými bytostmi z podzemí, zvanými „šeďáci“. Prastaré město se propadá do anarchie, šeďácké houby a plísně bují na domech i v lidech, povstalecké síly jsou demoralizovány a rozprášeny, a parciálové – lidští zrádci, přetvoření šeďáky v cosi jiného – kráčejí ulicemi a trýzní obyvatele. Finch má na příkaz šeďáckého nadřízeného vyřešit nepochopitelnou dvojnásobnou vraždu. V průběhu vyšetřování narazí na krajně podivné události, je nucen připomenout si svou vlastní, pečlivě utajovanou minulost, a kromě toho se dostane na stopu klíčovému tajemství historie Ambry. Jak se zdá, osud celého města bude nakonec záviset na jeho rozhodnutí…... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Fantasy
Vydáno: 2020 , Argo
Originální název:
Finch , 2009
více info...
Přidat komentář
Všechna čest autorovi, který má takovou fantazii a dokáže vytvořit tak komplexní a živoucí svět, se svou historií, s frakcemi a hlavně podivnostmi všeho druhu. Doufám, že se do Ambry VanderMeer ještě vrátí (nebo vydavatel přeloží i starší věci z tohoto univerza). Příběh naopak trochu drhne. Jde o klasickou neo noir detektivku s hrdinou, jehož tíží temná minulost. Nechybí ani femme fatale, případ, který může stát hlavní postavu život, nějaké ty zvraty a akce. Nic víc, nic méně. Ono to ale docela dobře stačí.
Mám strašně ráda VanderMeerův styl. Půlku času nemám páru, o čem mluví, druhou půlku času si užívám podivné prostředí, jeho nápady, a emoce, které textu propůjčuje. Houby už nikdy nebudou jako dřív.
Můj jediný problém s knihou spočívá v obtížné orientaci v jednotlivých frakcích, které proti sobě v Ambře stojí – nepobrala jsem vymezení mezi Osadami, Zítřkem, původním obyvatelstvem, obyvateli pouště... Jenže Finch je třetím dílem trilogie. Dost možná je vysvětlení součástí předchozích dílů a je logické, že ho autor neopakuje dopodrobna stále dokola. Vše ostatní bylo výborné - atmosféra je perfektní, přesvědčivá, vyprávění ve stylu noir špionážního románu napínavé (snad jen scéna s parciálem s kufříkem na nářadí v závěru románu trochu nechutná), autorova fantazie okouzlující. Jestli vyjdou i další díly, určitě si je koupím, i když raději bych četla chronologicky…
Fungální zbraně, myšlenkové hlízy, šeďáci, parciálové, prvky sci-fi i urban fantasy, střípky historických podobenství...a ejhle ona je to vlastně jen špionážní noir detektivka! Teda...odehrávající se na plesnvějícím chlebu.
Ale to bych vlastně autorovi křivdila, není to totiž tak jednoduché. Jeho styl je těžko uchopitelný, jakoby proklouzával mezi prsty (takový dojem jsem měla už při čtení Anihilace), příběh i prostředí má dost vrstev, které se odhalují jen pozorným čtenářům. A mně se to moc líbí a tuším, že v jeho tvorbě určitě najdu nějakou opravdovou srdcovku. Divnoknihy, to je totiž moje. Jen škoda, že jsme do tohohle světa nahlédli jen za pomoci třetího dílu, zajímali by mě i ty předchozí.
Budu přísný. Autorova neskutečná fantazie mě opět unášela úžasnými prostředími (samotná Ambra, Zilion, Tonzurův hrob, šeďáci, fungální zbraně). Pozadí příběhu, kdy se o území původních obyvatel (Tris) přetahují lidé s nově příchozími šeďáky, jsem chápal jako metaforu kolonizace Ameriky a vlastně se mi tato myšlenka líbila - Boje o moc mezi rody a státy, zatímco původní obyvatelé nikoho neajímají. Ale to je v podstatě všechno, co mě na knize zaujalo. Nejsem příznivcem detektivek a kromě Forsytha mi nic neříkají ani špionážní romány. Mnohem více mi sedla mysteriózní Anihilace, Adaptace a vlastně i Veniss Underground. Za mě tři hvězdy za fantazii, ale není to málo, Jeffe Vandermeeroviči? :)
Lehce obtížné na začtení, ale jak se chytíte, už chcete vidět, jak se vyloupnou postavy a co se stane, až šeďáci konečně dostaví ty dvě věže. Výborně vymyšlený svět s atmosférou rozpadání, zmaru a prorůstání všeho vlákny mycelia. Vzpomněl jsem si několikrát na ságu Mycelium Vilmy Kadlečkové, ale podobnost prostředí je čistě myceliální ;-)
Tohle mi prostě nějak nesedlo. Po knize jsem sáhla především kvůli obálce. Nedokázala jsem se začíst, stále jsem se ztrácela... Nic pro mě.
Je to takové vlhké, slizké, mazlavé, temné a zneklidňující - dlouho jsem nic takového nečetla. Trochu jsem se bála, že se mi o tom světě bude v noci zdát nebo že se mi na krku objeví nachové skvrny...
Ambra, ve které detektiv Finch žije, je až obdivuhodně propracovaný a promyšlený imaginární svět. Je ale zároveň tak složitý až je to na úkor čtivosti celého románu. Není to snadná záležitost, čtenář potřebuje trpělivost, čas a soustředění ke správnému pochopení a orientaci v textu. A na houby si nějakou dobu nechám zajít chuť.
Hlavní hrdina Finch je detektiv, který se dostane k podivnému případu úmrtí dvou osob, lidská oběť a takzvaná šedácká oběť. Těla nenesou pořádně žádné stopy násilí.
Postupně se dozvíme něco bližšího o šedácích, kde se vzali a odkud pochází.
Celkové střídání hlavní dějové linky a flashbacku a vysvětlujících kapitol je velmi solidně napsáno.
Zjistíme, že všude po příběhovém světě hrají roli houby, které parazitují na všem živém i neživém.
Jedná o velice zvláštní až záhadné vyprávění plné tajemných postav, které nejsou na první pohled zřejmé.
Nakonec se dozvíme, že vše se týká docela velkých až kolosálních rozměrů.
Finch je velmi zajímavý mix několika žánrů, který Vás buď bavit bude, nebo si řeknete co to je za kravinu. Já byl naštěstí první případ.
Hodnotím 75%
Jsou ti a TI.
Jsou ti,kteří houby sbírají a poté papají.Pak jsou ti,kteří sbírají,ale nepapají.Třetí jsou ti,kterým je to šumák.A dále rybáři,tenisáci,gaučáci atd.
At tak,či onak velevážené mykologické obecenstvo,u této knihy je to úplně jedno do které odnože spadáte.A jestli jste zastáncem myšlenky,že houbové organismy patří spíše do říše živočišné než rostlinné,budte vítáni.
Toto impérium,tahle složitá struktura všelijakých druhů a struktur je pohlcující.Říše výtrusů rozmnožovacích schopností neukojených.
Takže zasunte plodnici jedeme dál.Poněvadž na něco takového ve stylu kloboučku s nožičkou v podobě hříbečku ve stínu v mechu a kapradí račte zapomenout.
Pokud jste ovšem o nějakou muchomůrkovou halucinační VanderMeerovku již nezakopli,čeká vás docela jiný svět.Jedná se o složité struktury houbovitého organismu,jakási snad entita-technologie zároven těsně spjatá s místními dominantními šedáky.Taková posmrtná hlíza,to je panečku věc a spousty jiných podivuhodných zákonitostí a zákoutí města Ambry.Hlavně taky Finch není žádný boreček ani spasitel a to je vždy fajnově věrohodnější.Doufejme,že Argo vydá celou sérii.
Dost o příběhu,poněvadž v tom je to kouzlo objevování.Paranoidně nedůvěřivá.Deprimující a zároven úhledná směsice krimošky žánru noir,prvky fantasy nebo spíše sci-fi.Dystopické šmírování bych tam šoupnul taky.A určitě mnohem více.
Ne že by tu nebyl žádný akčnější moment.I jedna doslova hrůzně drtící na kterou se nezapomíná.
Hodně však vévodí temnější tajemná atmosféra s komorním laděním a mnoha zajímavých dialogů.Vnitřním hlasem Finchovými prolínačkami,zároven korespondují v rekapitulaci prožitých zážitků a stop v pozvolném pátrání.
Vander Meerův typický rukopis.Jistá dávka čtenářské soustředěnosti.Titul Bourne byl kapánek méně přístupnější i přitažlivě pohlcující ke čtení. Mutantním laděním se však blíží k houbákům.Anihilace je pro mě zatím doslova zásadní moderní scífko a jeho šmrncnutí se ukrývá samozřejmě i v Ambře.Nedořečenost,mnohoznačnost bez všech odpovědí,podobně tak jako v sérii Jižní zona.
A Ti kdo vstoupili do Veniss Underground,jistě tuší o čem je řeč.To byl přeci jenom,ale jiný level v jisté dávce náročnosti.Titul Finch více podává ruku to sice ano,ale pořád je to více méně nevšední okrajová surealistická fantastika.Viz zdejší hodnocení všeobecně.Čtenářsky k pomilování to rozhodně.
Mé přání,že ty spory chytí i další nadšence a brzy nás čeká další pokračování (u nás pozpátku) v češtině.Houby jsou všude.A ten nápad a celá myšlenka velmi povedené.
Zatím jdu nasávat podhoubí do lesa.Na Šedáky,tam asi nenatrefím,ale letos údajně rostou :)
Zajímavá kniha. Četla se docela dobře. Jen jsem se nemohla nějak začíst, škoda.. Prostředí hub a všeho opravdu krásné, jen je opravdu škoda že to nevyšlo postupně po sobě. :( asi by mě to pak chytlo více.. A obálka naprosto nádherná!
Detektivky zrovna nevyhledávám, ale Finch pod rouškou fantasy, sci-fi, noiru lehce líznutého hororem zafungoval skvěle.
Pohltila mě nejen temná atmosféra houbami prorostlé Ambry, ale také vypravěčský Vandermeerův styl. Za mě jedna z nejslušnějších jízd tohoto roku.
temná, depresivní nádhera. trochu detektivka, trochu spiknutí, hodně hub, maličko ozvěna Války s mloky. byl to takový mazec, že jsem pak týden nemohla číst nic jiného..
Asi jsem závislák.
Jaksi náhodou jsem v knihkupectví sáhla po této knížce, ne úplně si vědoma toho, do čeho se pouštím. Mé překvapení nemohlo být větší. Sice jsem ze začátku měla problém si všechna ta "stvoření" představit a někam zařadit, ale pak jsem to vzdala a nechala se unášet tím neuvěřitelným tempem, kterou tato noir knížka má. Určitě doporučuji i pro sci fi, fantasy začátečníky.
Napětí a temná atmosféra na každé stránce.
Finch u nás vychází jako samostatná kniha. Ve skutečnosti je to ale třetí (a poslední) část volné trilogie Ambra od Jeffa VanderMeera. Nemůžu říct, jestli je to dobře nebo špatně. Jedno je jisté, do světa Ambry tak nevstupujeme zvolna a opatrně, ale vletíme do něj rovnou po hlavě. A nevím, jak Vám, ale mně to setkání vyrazilo dech. Ambra je monumentální a ůchvatná. Alespoň tedy musela být, než ji zničily války a invaze šeďáků a jejich "biotechnologie". Ale i z těch obrazů trosek a z úryvků historie na Vás ta velikost dýchá. VanderMeer je v tomhle mistr. Stejně jako jsem se zamiloval do jeho Oblasti X nebo do Borneova Města, zamiloval jsem se i do jeho Ambry. A stejně jako u těch předchozích, bych se chtěl do ní přenést, kráčet jejími ulicemi, objevovat a žasnout. A to i za cenu, kterou by jeden musel asi zaplatit.
Ambra už dávno není místem přívětivým pro lidi. Moc drží v rukou šeďáci a jejich zájmy jsou tajemné a nepochopitelné. Vládne absolutní totalita, lidé buď živoří v přetvořených ruinách města nebo jsou rovnou zavírání do pracovních táborů, kde jsou nuceni podílet se na konstrukci dvojice obrovských Věží, jejichž účel znají jen šeďáci sami. Městem se potulují zoufalé stíny lidí, hrdlořezové, špehové okolních států, povstalci, náboženští fanatici a podivní mutanti. Všechno je nám a našemu světu na jednu stranu hrozně blízké, ale na stranu druhou tak moc cizí.
A uprostřed toho všeho Finch, coby "detektiv" je kolaborantem šeďáků. Ale vlastně se stejně jako tisíce ostatních snaží jen nějak přežít a sem tam možná udělat správnou věc. V knize sledujeme týden jeho života. Týden, ve kterém se možná rozhodne o osudu Ambry i celého světa. Ale Finch není zdaleka strůjcem událostí. Mnohem víc je jen pěšec na šachovnici. Sem tam ohrozí nějakou figuru, občas nějakou i vyhodí, většinu času je ale jen postrkován vpřed nebo sleduje tahy ostatních a snaží se pochopit, o čem tahle podivná šachová partie vlastně je. Partie, kdy nejen že nevíte, kdo je vlastně černý a kdo bílý, ale i hráčů je mnohem víc a ještě k tomu v průběhu hry mění strany. A možná se ta partie ani nedohraje. Konec knihy je ale parádní. Z těch posledních pár stránek mne doteď mrazí a ty obrazy jsou ohromující.
VenderMeer je prostě moje krevní skupina a Finch je skvělá kniha. Připočtěte k tomu výborný překlad Jakuba Němečka a nádhernou obálku a máte kandidáta na knihu roku, alepoň co se žánru SF&F týče.
Jaké můžete Finchovi dát hodnocení, když máte rádi Vandermeera a jeho styl a navíc jste ještě houbaři? To bylo předem daných pět hvězd a taky tam padly :)
Svět města Ambry je jako oživlá noční můra, se všemi těmi houbami, plísněmi a nakaženými lidmi, a do téhle atmosféry se ta linka noir detektivky prostě hodí. Město, které je už tak zdecimované předchozími klanovými válkami, okupuje mimozemská rasa šedáků a ovládá ho právě pomocí všudypřítomných hub a jejich výtrusů. Je to tvrdý a brutální svět a jeho obyvatelé nejsou o nic lepší, nějakého klaďase byste tu hledali marně. Nelze tu samozřejmě čekat ani žádné šťastné konce a detektiva Finche ani celou Ambru zřejmě přes všechno čím prošli žádné klidné a spokojené zítřky nečekají.
Zato nám by šťastné zítřky zajistilo vydání dvou předchozích dílů, předem děkuji nakladatelství Argo :)
VanderMeer je jedinečný. Dokazuje to každou další knihou co u nás vyjde, není třeba hledat hloubku Venissu, prostě nainhalujte trochu spor a nechte představivost plynout...
Štítky knihy
detektivní a krimi romány sci-fi
Kniha Finch je v
| Přečtených | 85x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 94x |
| Chystám se číst | 76x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Tak jsem dočetla a mám pocit naprosto ztracneho času. Jako detektivka je to naprd. Jako noir je to docela fajn, jenže noir potřebuje temneho hrdinu, ale dobře představitelné prostředí. A tady je kámen úrazu.
Za celou dobu, co jsem četla, jsem si nedokázala udělat pořádek ani v tom jak Ambra vypadá, ani v tom, kolik frakcí tam vlastně žije. Jasně, kniha je součástí série, ale mám pocit, že autor nás v tom naschvál nechává plavat v jakýsi pokus o magický realismus.
Do toho je tam omnipotentnost nepřítele (a ne těch houbovitejch vetřelců, který by na to teoreticky mohli mít nárok), ale normálních lidskejch. Tajemná přítelkyně, ze které se nakonec nic nevyklube, bojovnici na svobodu, kterým jde o bůhví co a tajemné dveře mezi dimenzemi, které umí otevírat další divný omnipotent.
A konec? Autor ve sve Knize divů říká, že rád nechává konce otevřené, aby sdělil nějakou filozofickou myšlenku. Tady je myšlenka jediná. Autor neumí psát konce.