Amadoka
Obsáhlý, mnohovrstevný román významné ukrajinské autorky o paměti, jejím uchovávání a vytrácení v osobním i světovém měřítku. Hrdina románu zázračně přežije zranění, avšak s následkem ztráty paměti: neví, jak se jmenuje, odkud pochází, nepamatuje si ani zlomek ze svého předchozího života. Opatruje jej žena a spolu se dotknou nejhlubších vrstev vzpomínek, spojí rozptýlené kousky podvědomí a odkryjí společnou historii. Název Amadoka označuje největší jezero v Evropě, které se nacházelo na území dnešní Ukrajiny. Zmiňuje se o něm už Herodotos a po několik století jej starověcí a středověcí kartografové zaznačovali do map. Až do okamžiku, kdy jezero zmizelo beze stopy. A to jsou další poschodí této knížky. Jak ale mizí jezera, světy, kultury a co po nich zůstává?... celý text
Komentáře knihy Amadoka
Přidat komentář
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
75 %
83 %
90 %
87 %
80 %
83 %
81 %
76 %
76 %
83 %
60 %
Na nemocničním lůžku se probouzí muž jménem Bohdan. Neví, jak se do nemocnice dostal, netuší proč trpí nesnesitelnými bolestmi, a celá jeho identita je pro něj jen bílým, nepopsaným papírem. Po čase do nemocnice vstoupí žena jménem Romana, která tvrdí, že je jeho manželka, a navzdory odporu lékařů si ho odvede domů. Tam mu začne vyprávět příběhy z jeho života. On však v jejich slovech nenachází žádné spojení sám se sebou. Přesto na základě jejího vyprávění začíná přijímat tuto identitu, kterou mu předkládá. Jenže co když mu Romana neříká pravdu?
Amadoka je komplexní román skládající se z několika vrstev, které dohromady tvoří vzájemně propojené, monumentální dílo. Základní rovinou je osobní příběh o osamělosti, zhoubné lásce a ztrátě paměti. Jeho prostřednictvím autorka vybízí k zamyšlení nad tím, co vlastně definuje lidskou identitu. Je to především paměť? Pokud ano, čím se stává člověk trpící amnézií? A je možné vybudovat vlastní identitu pouze na základě cizího vyprávění? Celý příběh Bohdanovy minulosti poznáváme prostřednictvím Romanina vyprávění, které se stává jediným vodítkem pro něj i pro čtenáře. Čtenáři ovšem není jasné, zda Romana skutečně sděluje pravdu, nebo zda události svévolně upravuje. Tento prvek nespolehlivého vypravěče tak nutí neustále zpochybňovat autenticitu příběhu.
Amadoka není jen silným osobním příběhem, ale i dílem, v němž lze každou postavu a událost vnímat v mnohem širším měřítku. Romana se stává symbolem Ukrajiny, která se snaží zachovat vlastní identitu navzdory ztrátám. Jak se dále odvíjí děj, autorka jej zasazuje do historického rámce, kdy se vedle paměti jednotlivce odvíjí i paměť celé země. Dotýká se zejména moderní historie Ukrajiny, která podobně jako Bohdan prožila mnohá bolestivá období, jejichž následky se propisují do přítomnosti.
Celá kniha je postavena na silném obrazu ztráty paměti, jenž je v autorčině podání spojen s bolestí, touhou i otázkami identity. Autorka mistrně pracuje s proměnlivostí vypravěčských perspektiv a s využitím nespočetných symbolů. Každá část textu odráží autorčinu schopnost budovat napětí a zároveň propojovat intimní příběh s historickými událostmi.
Amadoka je mimořádné dílo, které vyniká svou hloubkou, promyšlenou strukturou a jazykovou vytříbeností. Vyžaduje ovšem náročného čtenáře, který je ochoten číst mezi řádky, přijmout nejednoznačnost a nechat se vést textem, jenž klade více otázek, než dává odpovědí.
5/5