Alenčina čítanka
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26200/alencina-citanka-26200.jpg
5
225
38
Víte, děti, že malá Alenka má doma moře? A jste zvědavé, co všechno může zažít na výletě s dědečkem, nebo když se obuje do maminčiných střevíčků? Půvabné ilustrace Heleny Zmatlíkové doprovázejí Alenčiny veselé příběhy, úsměvné pohádky o zvířátkách a věcech, které Alenku obklopují. Čtivá vyprávění jsou doplněna krátkými říkadly a vtipnými, lehce zapamatovatelnými básničkami.... celý text
Literatura česká , Pro děti a mládež , Pohádky
Vydáno: 1996 , Knižní klub
Originální název:
Alenčina čítanka , 1971
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka pro malé děti. Za mě ještě o něco hezčí než Martínkova čítanka.
Pokud jste podobný ročník jako já, četli jste Alenku ve škole. Ale musím říct, že mne osobně dost zarazilo, že o Alence je vlastně jen třetina knihy. To jsem zapomněl a čučel jsem na to já i dcera. O to více, že se vlastně nedočkáme žádného pořádného zakončení. Část s loutkami je díky vzájemné provázanosti překvapivě milá, zato poslední velký příběh je otřes, ten si mohl Petiška nechat někde v šuplíku. Celkově příjemné, dnes už lehce retro, čtení.
Krásné čtení a nádherné kresby paní Zmatlíkové. Bez těchto kreseb, by ty knihy prostě nebyly ono. Vše se vším souvisí a spousta dětí si na mnohé knihy vzpomene jistě díky nádherným kresbám.
Se synem jsme s chutí přečetli Martínkovu i Alenčinu čítanku - a není náhodou, že mají knížky podobný název, ony jsou si podobné celé. Rozdíl je vlastně jen v pohlaví hlavní postavy a v prostředí, kde se odehrávají - Martínek žije na vsi, Alenka ve městě (z čehož se podle mě mohlo "vytřískat" víc). Myslím ale, že kluci mohou číst knížku o Alence, stejně jako holčičkám se bude líbit ta Martínkova. Knížky mají stejný koncept - příběhy ze života dětí jsou prokládány pohádkami, které dětem většinou vyprávějí členové rodiny. Je zajímavé, že u Martínka nás víc zaujaly kloučkovy příhody, zatímco u Alenky nás víc bavily pohádky (třeba ta kaštanová, o želvě a opici nebo o bacilech).
Je to trochu historický exkurz do výchovy v socialistické zemi. Mám ráda Petiškovi příběhy, ale jsou chvíle, kdy si jako rodič říkám, že jsme ráda, že se mnoho výchovných situací dnes řeší jinak.
K Martínkové čítance nesmí chybět Alenčina čítanka. Opět krásná vzpomínka na dětství s nádhernými ilustracemi, které jsem si obkreslovala
Jako dítě jsem tuhle knihu (spolu s Martínkovou čítankou) četla skoro pořád. A nebo si aspoň prohlížela obrázky od paní Zmatlíkové, která byla vždycky fantastická. Už si také moc nevybavuju, o čem kniha byla, ale pamatuju si ten hezký pocit, který jsem při listování touto knihou měla. :-)
Často tu zmiňuji, že knihy ilustrované Bornem a Zmatlíkovou jsou zárukou dobrého počtení. Tady bych trochu ubrala, konkrétně u téhle knížky souhlasím s níže uvedeným komentářem, že to bylo příliš všední. Tak, že teď, po 2 letech od posledního přečtení, si vůbec nepamatuji, o čemže to je. Nicméně dětem se to může líbit (nejspíš hlavně kvůli těm obrázkům) a Petišku kvůli téhle jedné věci zavrhovat nebudu, k jiným jeho obyčejným, všedním příběhům se s dcerami vracíme rády.
Vím, že je to klasika a chápu proč, jen mě Eduard Petiška bohužel moc nebaví. Jeho příběhy jsou takové - hledám to správné slovo - všední. Ne proto, že vyprávějí o všednodennosti, ale protože jakékoliv téma je vyprávěno bez jakéhokoliv vzrušení, ploše. Alespoň já mám z jeho knih vždy ten stejný pocit - jedno jestli je hlavní hrdinkou Alenka, Anička, Hanička nebo Martínek. Ale dětem se čtení líbílo. Proto jedna extra hvězda navíc k mému hodnocení.
Čtenářská výzva 2019 - 15. Kniha od autora, který napsal více než 20 knih
Skvělá knížka, milovala jsem ji jako dítě, teď jsme si ji půjčili s mými dětmi v knihovně a čteme každý den. Také se jim líbí a já jsem šťastná.
Když jsem byla ve školce, tak mi tuhle knížku vždycky četla maminka před spaním. Moc se mi líbila kapitola o Vašíkovi, tak mi ji četla pořád dokola. Nikdy jsme tu knížku nedočetly celou, ale když už jsem uměla číst, tak jsem si ji konečně celou přečetla a úplně mě okouzlila.
V dětství to byla má úplně první přečtená kniha. Zdědila jsem ji po mamce a jsem ráda, že ji mohu mít v knihovně, kde čeká na mé děti :-)
Štítky knihy
pohádky pro děti čítanky zvířátka dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1987 | Anička a básnička |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
Kniha Alenčina čítanka je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 353x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 145x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 4x |
"Z pravěku"
Po letech, kdy jsem knihu odložila s tím, že jsem na ní už stará a nevrátím se k ní jsem si ji přečetla znovu a vrátila se tak do dětství.
Úsměvné příběhy o malé Alence a její rodině, kamarádech a světu, ve kterém žije a chce to zkoumat svým dětským pohledem. V příbězích , které se střídají s pohádkami o plyšových zvířatech Alenky se objevuje způsob přemýšlení malé holky a braní věci doslova ( Slepice má slepičátko. Kohout kohouťátko. Mám dost penězí?). Krásné ilustrace Heleny Zmatlíkové.