Epicentrum

26.01.2022

„Za
váš
podíl
na
budoucnosti“.

TAM NĚKDE VENKU JE PRAVDA.

Jsem rád, že se mi podařilo sehnat několik knížek v této sérii. Začal jsem pozdě a tak je nemám všechny. Jako milovník celé seriálové série Akta X jsem byl s tímto příběhem velmi spokojený. Je v tom špetka napětí, nějaký ten Mulderův „strašidelný“ humor a i Scullyová se mi tentokrát zdála víc „věřící“. Ano, měla ten svůj negativní skepticizmus k nadpřirozeným věcem, (Já radši věřím na náhody než na nadpřirozená vysvětlení kdejakého nepochopitelného jevu). ale její závěrečná zpráva, k tomuto případu, mě potěšila.

Malá ochutnávka:
Síla bouře k němu hovořila – hrozné hlasy i ty ostatní šepoty, které ho vítaly. Konečně.
Ryan Kamida byl jejich součástí, členem jejich přízračné skupiny, ale přitom k nim nepatřil. Ne proto, ža byl slepý nebo zjizvený, ale proto, že byl živý.

Překvapilo mě číslo počtu zkoušek jaderných zbraní po celém světě. Fakt jsem si nemyslel, že až do jakéhosi zákazu z roku 1963 proběhlo tolik nadzemních jaderných výbuchů. Planeta Země musela a stále trpí. Zde je do toho, jak asi jinak, zapleteno i nějaké to nadpřirozené tajemno, ale to prostě k Aktům X patří. Ne, nejsou v tom mimozemšťani, spíš něco duchovního. Příběh není nudný, nejsou v něm zbytečné pasáže a rychle se to čte. Dávám čtyři jaderné Hetošovo vulkanicky šedivé motýlky.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )

Citát: ...dneska pořád ještě vyrábíme bomby proti nepříteli – ale už si nejsme jistí, kdo to ten nepřítel vlastně je.