Agnes a Zakázaná hora
Veronika Hájek Hurdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460369/bmid_agnes-a-zakazana-hora-sXA-460369.jpeg
5
351
95
Agnes žije v pralesním kmeni Magrejů. Lidé z její vesnice se rodí s nějakým neobyčejným darem. Jakmile svůj dar objeví a ovládnou, musí jej na Úplňkové slavnosti předvést a složit přísahu, ve které přislíbí dar používat ku prospěchu celého kmene. Jediná potíž spočívá v tom, že tento slib musí každý Magrej složit do svých dvanácti let, jinak se stane Stínem. Agnes právě oslavila své jedenácté narozeniny. A na rozdíl od ostatních stále netuší, v čem její dar spočívá. Vydává se proto na nebezpečnou cestu k Zakázané hoře. K té stejné hoře, ze které se před pěti lety nevrátil její tatínek.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Na knize mě nejdříve zaujala hezká obálka, a taky váha - kniha mi připadá hrozně těžká, ale ve finále by listů mohlo být mnohem méně, protože kolem textu je hodně prostoru a je to psáno poměrně velkým písmem - to má ale asi usnadnit čtení mladším.
V knize jsou zajímavé ilustrace a i příběh je vymyšlen moc hezky. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že já asi nejsem cílovka. Myslím, že kniha může být skvělá na čtení a povídání si s dětmi, protože má hezké interaktivní vsuvky. Ale mě nějak nechytla, nenašla jsem v ní nic navíc, nic nového. Příběh je pohádkově milý, ale myslím že by si zasloužil taky pohádkový happyend, připadá mi že pro děti je konec trochu zašmodrchaný a rozhovor se Smrtí moc nedával smysl ani mě. Čekala jsem, že Agnes přivede poutníky zpátky a nějak magicky zachrání i svého tátu.
Jak už tu někdo zmiňoval, i já našla v knize hodně chyb, korektorka svoji práci trochu odflákla.
Knihu jsem původně pořídila své neteři a protože jsem byla zvědavá, o čem příběh je, začetla jsem se. A začetla jsem se tak, že jsem knihu nedokázala odložit. Je prostě skvělá!!! Nejen mládeži, ale i dospělým může něco dát. Mno.. pak už je jen "problém", dodržet předsevzetí, že ve svém životě zkusíte něco změnit :-)))
Nejsem čtenářka ani divačka žánru fantasy. Nemám ráda motivační či seberozvojové knihy. A většinou se neztotožňuji s názory "Krkavčí matky" paní Hurdové. Přesto mě kniha bavila a dobře se mi četla - řemeslně tedy autorka odvedla sakra dobrou práci, když dokázala zaujmout i někoho tak skeptického, jako jsem já.
Kmen Magrejů, to je taková ideální společnost, jejíž členové žijí v souladu s přírodou, chovají se k sobě pěkně a každý je jedinečný - má svůj dar, který rozvíjí a díky němu má ve společenství důležitou roli. Jedenáctiletá Agnes svůj dar ale zatím neobjevila, a proto se vypraví na cestu na dosud neprobádanou horu, opředenou mnoha tajemstvími. Aby našla sama sebe, musí podstoupit několik zkoušek. Během nich se naučí mít ráda sama sebe, ignorovat našeptávače, kteří se snaží nepravdami člověku srazit sebevědomí, nelpět na věcech, s nimiž se zdánlivě nedokážeme rozloučit, vážit si smysluplné práce atd. (Mimochodem, hned první patro hory, v němž se seznamuje s človíčky pachtícími se zbytečnou prací, mi přišlo nejvyhrocenější - a také jsem v něm nejvíc identifikovala postoj Krkavčí matky.) Čtenář sice tuší, že Agnes svůj dar objeví (a ti vnímavější jistě rozpoznají, o jaký dar půjde), přesto ale čte a čte až do konce.
Je to tedy milé pohádkové vyprávění, obohacené o návod, jak žít. Moc se mi líbily vysvětlivky na konci knihy.
Kdo ale rozhodně dobrou práci neodvedl, je korektorka. Knížka má pět set stran a já jsem si jistá, že bych dokázala najít 150 chyb (ať už špatné tvary zájmen, chybějící interpunkční znaménka či stylistickou neobratnost), a to je prostě příliš. Závidím těm, kteří poslouchali audioknihu a těchto hrůz byli ušetřeni, naopak si mohli užít přednes Veroniky Kubařové a Hynka Čermáka. Mé korektorské srdce pláče, a proto prostě musím jít s hodnocením dolů.
Je to krásná kniha. Moc se mi líbí styl psaní. Že začátku mě to sice nebavilo, ale potom to šlo rychleji a knížku jsem měla prečtenou. Už mám doma druhý díl.
Já se vám nejdříve na rovinu přiznám, že s četbou jsem otálela, možná ji dokonce podvědomě bojkotovala, a to z čistě osobních důvodů: předpojatosti. Ne vždy se totiž ztotožňuji s postoji Krkavčí matky. Nicméně jako vše důležité i Agnes si ke mně nakonec cestu našla. A já musela záhy sama sobě přiznat, že mi vůbec nevadí číst dětem i 40 stran před spaním a ještě si o tom následně povídat. Takhle má totiž kniha vypadat. Těšíte se na příběh. Bojíte se o hlavní hrdinku. Nechcete přestat, ale musíte. Trávíte děj kladením otázek. Odpovědi nesypete, odpovědi promýšlíte. Když skončíte, máte dobrý pocit z dobrého konce. A je vám smutno. Stýská se vám po kamarádech, se kterými jste trávili večery, jezdili v autě, cpali se vám (navzdory váze) do kabelky cestou k lékaři. Stali se vaší součástí, protože vás stále vedou a připomínají se vám okolními prostými těžkostmi, které vás zkouší.
Přiznávám porážku: tím VÁS myslím sebe. Anges mě skutečně čistokrevně dostala.
Nadherna kniha. Až bude má dcerka větší doufám ze si ji také přečte. Tolik moudra v ni je
Nádherná kniha. Jako maminka jí budu číst svým dětem stále dokola. Neznám lepší pro děti pro život. Veroniko děkujeme. A další díl již máme připravený.
Jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem četla. Je sice primárně určená pro děti, ale o to víc se líbí dospělým.
Já sice v poslední době začínám být na všechny ty seberozvojové knihy trochu háklivá. Ale tohle skloubení fantasy, rozvoje, dobrodružství, mě hodně bavilo. A ty nádherné ilustrace jsou velký bonus.
Nádherná, přenádherná kniha.
V knize jde zejména o osobní rozvoj, co se týče fantasy, je to pozadí celé knihy - a ocení ho zejména děti, které třeba nedovedou pojmout příběh v celém jeho všepřesahujícím smyslu. Krásně to obojí do sebe zapadá.
Kniha je velmi zajímavá. Celý ten koncept a způsob předání základních myšlenek je pro mě osobně takřka fascinující. Velice se mi líbí originální nápady, skvělé provázání s reálným životem a také to, že je tam vlastně na každou "seberozvojovou otázku" odpověď, či návod, jak s danou situací zacházet. Příběh dává smysl, je logicky provázaný, nic tam není zbytečné či "jen proto, aby to zapláclo místo".
Myslím, že já osobně jsem knihu v tuto chvíli potřebovala. Potřebovala jsem se zastavit, zamyslet a zároveň dostat odpovědi nebo alespoň trochu být pošťouchnuta, kde ty odpovědi hledat.
Říkala jsem si, že nebudu už utrácet. Ale druhý díl prostě nutně potřebuji! :D
Jako první ji četla dcera(11) a byla z ní nadšená. Tak jsem si řekla, že ji také zkusím a jsem tomu moc ráda. Není to jen příběh pro děti, ale i dospělý se díky Agnesinu putování na Zakázanou horu může zamyslet nad svým vlastním darem, sebehodnotou, čemu v životě naslouchá a čím přispívá ostatním.
Naprostá jednička. Četly to i obě mé dcery a starší (9.třída ZŠ) o ní napsala do čtenářského deníku: "Je to rozhodně nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Tento příběh mi úplně změnil pohled na život. Autorce knihy zemřel manžel a ona začala přehodnocovat svůj život. Její názor na něj je skvělý. Tato kniha zasáhne do srdce a změní váš pohled na vše. Překypuje láskou, úctou, sebeúctou a moudrostí.“
Na první pohled dětský příběh o dvanáctileté holčičce. Zajímavý už z anotace a když mi byl navíc doporučený spolužačkou, pustila jsem se do něj. Měla jsem pocit, že tohle musím přečíst ihned. A tak jsem po večerech četla těch 503 stran, fandila Agnes, brečela a vracela se k některým pasážím znovu, abych v nich s úplně staženým hrdlem nacházela neuvěřitelnou hloubku a pravdu. Pohádkové čtení pro děti, neobvykle silné čtení pro rodiče.
Zajímavě napsaná knížka, která vás přinutí zamyslet se nad tím, jak žijete, zda jste šťastní a spokojení, co chcete dělat jinak. Ilustrace ke knize jsou velmi hezké.
K této knize mě přitáhla obálka, ilustrace na ní i uvnitř knihy jsou opravdu nádherné; přestože jsou tmavé, nepůsobí depresivně ani strašidelně, spíš snově, a pěkně doplňují text.
Pohádkově laděný, pěkně propracovaný příběh mě zaujal, líbilo se mi, jak autorka vložila do knihy své životní zkušenosti a u postav se inspirovala ve svém životě, jen toho na sto procent pohádkového konce jsem se nedočkala - doufala jsem v záchranu tatínka a ostatních poutníků.
Psychoterapeutická okénka mi přišla fajn, i když mi nic nového nepřinesla ( pár seberozvojových knížek už jsem přečetla, ale opakovaní je matka moudrosti. :-) ), neuškodí čas od času se zastavit, zamyslet se nad sebou a svým životem a odpovědět si na otázky ducha hory.
Sice mě knížka úplně nestrhla, ale na těch pěti stech stranách mi Agnes přirostla k srdci a bavilo mě sledovat její cestu.
U této knihy opravdu nevím, jak ji hodnotit. Vybrala jsem si ji proto, že mám ráda fantasy. Naopak seberozvojové knihy opravdu nemusím. Tak jsem se těšila na fantasy příběh a odkrývání nových světů a říkala jsem si, že v tom se trochu toho seberozvoje ztratí a možná mi to i prospěje. Takže jsem se hodně přepočítala. Řekla bych, že je to spíš pohádka než fantasy a o světě ostrova Baulu jsem se nedověděla o moc víc, než to, co je jasné z popisu na obálce knihy. Asi by se to mělo prezentovat primárně jako seberozvojová kniha s originálním nápadem a zasazením děje do pohádkového příběhu. Dar Agnes jsem identifikovala po prvních pár stránkách přímé řeči....Takže jsem byla zprvu dost zklamaná. Pak přišla Zakázaná hora a onen seberozvoj. A víte co....díky těm situacím, do nichž se Agnes dostala, se z otravných otázek stalo něco smysluplného. Asi poprvé v životě jsem si řekla, že má nějaký smysl nad nimi přemýšlet. Uvedu příklad - proč hloubat nad tím, co by se změnilo, kdybych znala počet dní svého života, když ten počet neznám a znát nebudu (přesně ho nezná nikdo, ani ten, kdo má nějaké onemocnění v terminálním stadiu a ví o něm). No ale když se k tomu přidal příběh Agnes, tak to v rámci možností smysl dostalo. Takže když mě to dokázalo přimět přestat vidět ty seberozvojové otázky jako mlácení prázdné slámy, tak je to asi opravdu dobrá seberozvojvá kniha (ale jak říkám, nečtu je, tak nemám srovnání). Dokonce jsem se na každý další úkol těšila...takže, pokud se na to dívám jako na seberozvojovou knihu, měla by dostat plný počet hvězdiček. Pokud se na to dívám jako na fantasy, tak teda nic moc. Jenže fantasy to není a moje očekávání jsou můj problém, nikoli vada téhle knihy.
Knížka pro děti? Možná.
Knížka pro dospělé? Určitě.
Jakmile jsem přivykla jednodušší větné skladbě a kniha se v ději posunula k Zakázané hoře, nemohla jsem ji odložit a těšila se na každý úkol od ducha hory.
Při upřímné snaze a práci s vlastním životním nastavením, vzpomínkami i obavami ze smrti, může kniha patřit k tomu nejdůležitějšímu, co stojí za přečtení.
I když mohu mít vůči knize jakékoli výhrady a připomínky (chyby, které korektura přehlédla, nebo nepřesnost při srovnání textu a opravdu krásných obrázků), jsou v podstatě mizivým procentem proti samotnému faktu, že taková kniha je na světě. Považuji ji za skvělý počin a moc fandím, aby si ji přečetlo co nejvíce lidí. Je docela jedno, jak daleko čtenář došel v poznání sebe sama, protože jednotlivá zastavení mohou být vnímána (a opakovaně absolvována) různě v různém věku. Takže je to vskutku kniha, kterou můžete číst, ať je vám osm nebo sto, přesně jak je psáno na obálce.
Nápad skloubit dobrodružný příběh a seberozvoj je zajímavý, jeho realizace se v různých částech knihy povedla různě. Někde to bylo v rámci možností vydařené, jinde naopak dost uměle naroubované. Co mi však na knize vadilo víc je způsob seznámení se světem Magrejů a s jednotlivými postavami. Místo aby je čtenář postupně poznával na základě děje, je mu autorkou často jen pár větami vysvětleno, jací jsou a proč. Popsaný svět tak působí silně nevěrohodně, k čemuž přispívají i drobné detaily jako používání skla společností, která nevypadá, že by se zabývala jeho výrobou ani obchodem. Na druhou stranu to u knihy pro děti možná tolik nevadí, nechci tedy tento nejspíš originální počin zcela zatracovat.
Knížka mi mluví z duše. Hýčkat si svou výjimečnost by měl každý… ale i přesto by měl být pokorný ke světu. Z knížky jsem plná emocí a četla se mi z lehkostí. Každému bych vřele doporučila si tuto knížku přečíst.
Štítky knihy
duchovno nadpřirozené bytosti sebepoznání, sebepoznávání fantasy pro děti dobrodružství džungle sebeuvědomování dětská dobrodružství fantasy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Agnes a Zakázaná hora |
| 2017 | Moje milá smrti |
| 2022 | Božidara |
| 2017 |  Krkavčí matka? |
| 2021 | Agnes a ostrov Stínů |
Kniha Agnes a Zakázaná hora je v
| Právě čtených | 25x |
| Přečtených | 493x |
| Čtenářské výzvě | 111x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 137x |
| Chystám se číst | 236x |
| Chci si koupit | 79x |
| dalších seznamech | 4x |
Tohle byla opravdu zajímavá knížka. Před jejím přečtením jsem váhala, zda ji budu číst sama nebo se synem, protože jsem si nebyla jistá, pro jak staré děti je určena. Nakonec jsem ji četla sama, ale asi bych ji klidně mohla číst i se synem, i když si nejsem jistá, zda by ho to bavilo.
"Je to vlastně velmi zajímavé, kolik s sebou všichni lidé vláčejí životem věcí v přesvědčení, že k nim neodlučitelně patří, ba co víc, že to jsou oni sami.A pak na konci života s úlekem zjišťují, že všechno měli ve skutečnosti jen na pár let půjčené a budou to muset zase vrátit."
Samotný příběh má ze začátku úžasnou atmosféru, správného pohádkového fantasy. Úvod je opravdu fantastický. Hrozně se mi líbily myšlenky, které v knížce zazněly.
" Od narození vás lidi provázím a snažím se vám svítit na věci, které jsou skutečně důležité. Ukazuju vám, jak žít lepší život. A když se pak ten nachýlí ke svému závěru, vezmu vaši duši něžně do náručí a odvedu ji zpátky domů.“
Pro mě nastal trochu zlom v momentě, kdy se Agnes vydá na Zakázanou horu a k fantasy se přidá osobní rozvoj. Podle mě knížce v tento moment začne trošku chybět spád. Ale vlastně to ani ničemu nevadí, protože v tom je knížka právě originální.
"Když si je člověk něčím jistý, přestane to vnímat. Když si je člověk něčím příliš jistý, přestane o to pečovat. Věci, kterými jsme obklopeni od narození, jsou pro nás natolik šedivé, že splynou s každodenností a my si jich zapomeneme vážit."
Celkově se mi knížka líbila a mohu ji doporučit.