Aglajina zem

Kniha je sice tenká a krátká, ale to vůbec ničemu nevadí. Protože v knize nechybí napětí ani láská. Prostě tam tohle všechno najdeme.
Opravdu se člověk nenudí když knihu čte.
Postavy jsou příjemné, jak jsem psala knize nechybí napětí.

Hlavní hrdinka prodává v knihkupectví, což je pro nás knihomoly jak dělané. Taky hledá svoji životní lásku. Lásku najde, ale dozví se u toho i spoustu jiných věcí.
Je fajn, že v knize není nic co by zbytečně prodlužovalo děj. Tak je kniha za chvilku přečtená a hned se dozvíme jak to celé je.

Kniha je velmi čtivá. Proto jsem ráda, že brzy bude venku i druhý díl. Který po přečtení toho prvního prostě musíte hned mít.

Taková fajn pohádka, která kdyby byla více propracovaná, mohla z ní být super fantasy.
Kniha pro mne byla příliž krátká, což beru jako velkou škodu.
Bylo to příjemné čtení a já si ho užila.

Knížka mě zaujala svou anotací a sám příběh má i co předat. Ovšem velká nevýhoda, jak víc zaujmout čtenáře je za mě její délka. Najdeme tu dva světy, nebo spíše planety. První z nich je naše země, kde se jeví vše hekticky a rozhodně ne všude žijí lidé v klidu a míru bez soudů ostatních. Naopak právě Aglajina země je tímto velmi zvláštní. Zde neexistuje hlídání si času na hodinkách, nebo nenávist vůči druhé osobě. Ovšem nejsou zde sami, existuje tu i zlo, jenž má snahu převzít nadvládu nad celou zemí. Dobro však utrpí velkou ztrátu, v podobě smrti své Ochránkyně čarodějky Divieny.
Poté se přesouváme na naši planetu, kde žije svůj život Melinda, jenž pracuje v knihkupectví. Volný čas tráví spolu se svou kamarádkou a doma na ní čeká jen mouratou kočka. V milostném životě se jí totiž moc nedaří. Ovšem jen do doby, než potkává Adama. No víc raději prozrazovat nechci. Přeci jen je to velmi krátká knížka.
Příběh samotný má za mě velký potenciál. Chybí mu však to něco, co dodá příběhu touhu poznat tento úžasný svět víc. Ač mě zaujalo pojetí Aglajiny země, nedostalo se mi třeba většího popisu. Místní magie je také úžasná a rozhodně zasluhuje o dost větší prostor. Dále tu mám za mě asi jednu z věcí, co mě nejvíc táhlo dějem, a to romantickou linku. Spřízněné duše, které k sobě neoddělitelně patří je pro mě velkým lákadlem. Ovšem víc dialogů i pasáží by rozhodně bylo super. Díky tomu si k nim čtenář určitě najde tu svoji cestu lépe.
Tak vyčerpala jsem ty části, co bych ráda, aby mohli být více rozvinuté, a pokračuji k asi jedinému mínusu co mi moc nesedl. Tím je neskutečně rychlí sled událostí. Několik akcí po sobě jdoucích dávalo pocit, že naši hlavní hrdinové vlastně vůbec nad ničím moc nepřemýšlí, a to občas vyústilo v další problém s důsledky. Což mě docela mrzelo. Je to možná zapříčiněno tím, jak krátká kniha je, a i tak se v ní děje vlastně tolik jako kdyby obsahovala dvojnásobek své délky. Plus však připisuji ještě zápletkám, ty mě rozhodně navnadily a ráda se dozvím co se bude dít dál. Jaké asi další překvapení naše hrdiny čeká?
Kniha má velký potenciál, který doufám autorka využije v jejím pokračování. :-)
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Petře Variant.

Zdála se vám v poslední době nějaká kniha příliš krátká?

Aglajina zem mě zaujala už podle anotace. Neotřelý fantasy příběh starší hrdinky, která žije v našem světě, ale patří i do jiného.

Musím říct, že mi kniha přišla na její obsah hodně krátká. Mnoho věcí kolem hlavní dějové linky by se dalo mnohem víc rozvinout. Navíc mě mrzelo, že se hodně přeskakoval čas. Zajímalo by mě, jak se Diviena seznamovala se svou silou, co všechno našla v knihách, které četla. Jak vlastně funguje její magie? Určitě to bylo povrchově vysvětleno, ale chtěla bych o tom vědět víc.
Myslím, že vyjadřování a jazyk příběhu by se hodil spíš pro mladší čtenáře. Kdyby kniha dostala víc času na vypracování a stránek, mohla by to být epická věc.
Každopádně příběh možná až moc rychle ubíhal a četl se moc dobře. Svět Aglajina zem má obrovský potenciál a líbí se mi, že má svou historii, která nám byla v rychlosti i představena. Zajímalo by mě, jak to bude dál se záporákem. V jedné části mi ho bylo i trochu líto, ale fakt jen trochu. Zato Diviena a její sestry byly moc fajn, ale opět bylo vše tak rychlé, že jsem s nimi nestihla navázat vztah. Některé akce probíhaly až moc rychle a bez problému a následně mě zase mrzelo, že bez magie si Diviena nedokázala vůbec poradit.
Nejvíc se mi líbila část v chatě u lesíka na nepřátelském území. A taky hrdinky záliba v knihách – Melinda totiž pracuje v knihkupectví.
Příjemná pohádka, u které člověk vydechne a odpočine si. Jednoduchá zápletka a krásný svět.
Obálka a grafika: Obálka se mi moc líbí a vystihuje i náladu knihy.

Verdikt: U této knihy jsem se rozhodla spíš pro slovní hodnocení, protože hvězdičky to nedokážou vystihnout. Aglajinu zem doporučuji mladším nebo méně náročným čtenářům. Hezky si u ní odpočinete.

Příjemná kratší pohádka o mocné a rozpolcené hrdince. Kniha se mi líbila a s dalšími úpravami a prostoru by dokázala být epickou fantasy. Víc v mojí recenzi.

Kniha není vůbec špatná, jediná "vada" je, jak už bylo zmíněno, její délka. Námět mě na první pohled zaujal. Jedná se o neotřelý nápad, zajímavý svět i samotné postavy. Styl psaní se mi líbil, velmi dobře se čte a příběh tak snadno plyne. Možná že právě až moc snadno. Narazila jsem hned několikrát na pasáže a důležité části příběhu, které by se daly mnohem více a podrobněji rozpracovat. Na některých místech tak příběh působí trochu ploše a povrchně. Kniha ale rozhodně není špatná, právě naopak. Zaujala mě a čtení jsem si užila.

Hlavní nevýhoda tohoto příběhu je v jeho délce. Autorka tak nemohla pořádně své vyprávění rozvinout, i když se to nabízelo. Mohla více rozvést nejen krásy Aglajiny země, ale také boje dobra se zlem. Bohužel bylo její vyprávění pořádně okleštěné o hromadu střípků, které by příběhu dohromady daly daleko slušivější kabátek.

Příběh Aglajiny země bych doporučila spíše náctiletým čtenářkám, které si jej jistě užijí se vším všudy. Osobně se mi tato pohádka líbila, ale...

Příběh v sobě skrývá veliký potenciál, po jehož rozvinutí by to klidně mohla být vynikající fantasy. Ale na prvotinu to je nápadité a četlo se to příjemně :)

Melinda vede naprosto obyčejný život. Pracuje v knihkupectví po boku své kamarádky Viktorie. Svůj volný čas tráví většinou s ní nebo u sebe doma se svou kočkou Daenerys. Vede celkem spokojený život, ale něco jí přeci jen chybí. Láska. A ačkoli už měla za třicet let života několik známostí, žádný z jejích vztahů nevydržel.

To vše se ale změní, když navštíví své rodiče a potká jejich nového souseda Adama. Mezi Melindou a Adamem okamžitě vzplane jiskra a vypadá to, že konečně našla toho pravého. Tedy až do chvíle, než Adam zmizí a Melinda se dozvídá, že všechno není tak, jak se zdálo.

Adam totiž odešel bránit Aglajinu zemi. A ačkoli to zní neuvěřitelně, Melinda je ochotná uvěřit čemukoli a jít do jakékoli země, aby se mohla znovu setkat s Adamem. Ale její osudová láska není to jediné, co na ni v Aglajině zemi čeká.

Příběh je napsaný v ich formě z pohledu hlavní hrdinky Melindy. Díky tomuhle stylu psaní je lehké se vžít do kůže hlavní hrdinky a tak i do příběhu. Ale v případě této knihu to trochu kazí občasné pasáže, kdy Melinda mluví přímo ke čtenářům. Naštěstí jich tu není moc, ale i to málo stačí, aby se člověk vrátil zpátky do reality.

Styl psaní je celkem čtivý. Moc se mi líbí autorčiny popisy, především pak prostředí, které jsou opravdu skvěle promyšlené a detailní, ale vůbec ne nudné. Moc mi ale nesedly dialogy. Hodně jich na můj vkus bylo až příliš jednoduchých a působily na mě trošku uměle a klišoidně. Především se jednalo o dialogy mezi Melindou a Adamem.

Na první pohled může příběh vypadat stejně, jako mnoho dalších, ale není to tak. V knize se sice objevuje myšlenka dobro proti zlu, ale ta je obsažená snad skoro ve všech knihách podobného zaměření. Příběh samotný je podle mě pojat opravdu zajímavě.

Moc se mi líbilo celé pojetí Aglajiny země a především to, jakým způsobem do ní a z ní a postavy cestovaly. Bylo to opravdu originální prvek, který mi vykouzlil úsměv na tváři a celou knihu ozvláštnil.

Trochu mi v knize chyběl nějaký historický aspekt. Neříkám, že se Petra Variant vůbec nezabývala minulostí Aglajiny země, ale na můj vkus to bylo až příliš stručné. Tenhle příběh by si podle mě zasloužil skvělý historický podklad, který by ho udělal ještě lepším, komplexnějším. Bez toho, jako kdyby kniha fungovala jen v jednom rozměru. Sice jí to neuškodilo, ale zároveň jí to ani nevyzdvihlo.

Postavy jsou podle mě největším problém této knihy. Autorka je sice popsala, ale stejně jako v případě Aglajiny země nešla do hloubky, do jejich minulosti. A vzhledem k tomu, že často na jejich opis používala podobná slova, přišli mi všichni jako přes kopírák. Jen sem tam byly nějaké maličkosti, které je odlišovaly od ostatních.

Anglajina zem se mi moc líbí. Autorka přišla se skvělým příběhem, který má toho hodně co nabídnout. Bohužel si ale nemyslím, že využila veškerý potenciál, který její nápad měl. Stejně tak i styl psaní je skvělý, co se týká popisů, ale bohužel pokulhávají dialogy. Je to opravdu krásný příběh, který i navzdory nedostatkům určitě stojí za přečtení.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Petře Variant.

,, Já jsem byla v pohádce. A vy ne! Heč." Takhle by to jistojistě řekla pyšná princezna. Ale já na to řeknu pouze tohle. ,, Jééééééééé"

O čem kniha je:
Aglajina zem je planeta tolik odlišná té naší a přece tak krásná. Zde je hlavní hrdinkou Diviena. Je Ochránkyní a čarodějkou Aglajiny země. Bez ní by Agalinu zem ovládly temné síly. Ale co se stane když Diviena zemře?

U nás na Zemi je hlavní hrdinkou Melinda. Melinda je obyčejná holka, co pracuje v knihkupectví. Stále ještě nenašla muže, který by ji pohltil. Jenže pak potká Adama a všechno je najednou naruby. Melinda v hloubi duše ví že on je ten pravý. Ale Adam zmizí! A Melinda bude muset za ním až do Agalajiny země...

Chcete na chvilku pryč odsud? Z této planety kde je začouzený vzduch? Pryč od lidí co neustále koukají do mobilu? A pryč třeba z dálnice kde jsou reklamní bilboardy a snaží se vám něco vnutit?

Já takové místo znám. Ptáte se mě: ,, Vážně?" Ano vážně. A není to jen místo je to planeta. Té planetě se říká Agaljina zem. A jak se na této planetě žije? Úžasně. Aglajina zem je neskutečně výjimečná.

Na téhle planetě mají tři měsíce. Lidé jsou zde neskutečně milí. Je tady čistý vzduch, lidé nestárnou a žijí déle.Čas vnímají mnohem jinak než my. Oni totiž neznají slovo pospíchat! A je tady jen samá příroda. A pokud jste příbuzní Ochránkyně, můžete bydlet v zámku!

Co si o knize myslím:
Fantazie je zde opravdu dost. Aglajina zem je skvostná. A jako většina lidí ( co tuhle knihu četli ) i já tam chci bydlet. Moc se mi líbila historie Aglajiny země. Bylo to promyšlené opravdu do detailů. Fascinoval mě ,, černý obřad". Pokud chcete zjistit co to je musíte si knihu přečíst! A nebo ten nápad s tou kočkou.Ani občas ten vtip tu nechybí. Zkrátka bylo tam toho hodně. Postavy mi byly sympatické. Ale co se asi stalo jenom mě, že mi bylo hlavního záporáka někdy líto. Příběh vypráví člověk co místo pamatuješ si, říká pamatuješ se. Místo kafe říká kafčo. Ale to se mi i naopak líbilo. Já takhle nemluvím a bylo hezké v téhle mluvě číst. A ta obálka!

Stejně jako ostatním i mně docela vadilo že tam bylo málo popisů. Ale ke konci knihy jich tam pár bylo a já se úplně radovala. Zdlouhavé popisy mě moc nebaví jenže tady bylo málo i těch krátkých. Kniha je celkem dost krátká, takže vztahy nejsou propracované moc do hloubky. A děj na mě plynul moc rychle.

Já vím je toho hodně. Ale tohle jsem slyšela v jednom filmu. ,,Když máš moc záporů udělej z nich klady." Tak přesně tohle já můžu udělat pro vás. Nemáte rádi popisy? Máte naopak rádi když v knize všechno rychle odsýpá? A nebaví vás dlouhé knihy? Tak v tom případě je tahle kniha pro vás.
Ale je tady i magie ( tu já miluju ), láska, fantazie a úžasný nový svět.

ROZSUDEK:
Takže i přes to všehno co jsem o knize řekla, se mi líbila. Myslím si že Agaljinu zem musíte poznat. Knihu bych doporučila číst o Vánocích. O Vánocích protože to je pohádkový čas. A nebo když začíná jaro a všechno kvete. V Aglajině zemi je taky hodně přírody. No a nebo když se budete chtít prostě zasnít.

A ještě na závěr bych chtěla poděkovat Petře Variant Benešové, za poskytnutí knížky k recenzi.

DOPORUČUJI

Příběh a celý ten svět a jeho fungování je velmi dobře promyšleno. Je to zajímavý a originální nápad, má to ovšem chyby na kráse. Tou hlavní je za mě délka. Knížka je doslova knížečka o pouhých 144 stránkách a na těch pár stránkách se toho stane docela hodně.

A protože se toho zvládne stát nemálo, tak je naprosto jasné, že celé to vyprávění je strašně málo rozvinuto. Ocenila bych podrobnější popisy, dyť Aglajina zem musí být vážně nádherná, proč ji nevěnovat více prostoru. Hlavní hrdinku bych zas nechala trochu cukat, ne se hned se vším smířit a vědět.

Rozhodně ale není kniha špatná, doporučila bych ji ovšem spíše mladším slečnám. Hlavní hrdince je sice třicet, ale rozhodně takový dojem nebudí. Celkově i vyjadřování a hodně zdrobnělin dělají z knížky příběh pro mládež.

Asi žádný člověk by si nemyslel, že existuje svět, kde všichni lidé žijí v harmonii a míru. Ale takový svět opravdu existuje. Je to Aglajina zem. Je to opravdu krásná a panensky čistá planeta, ale zrovna teď hrozí návrat temných časů. Hrozí návrat strachu a utrpení. Ochránkyně a čarodějka Diviena umírá. Diviena má na srdci, aby byli všichni lidé v bezpečí, proto se před svou smrtí rozhodne k riskantnímu činu, které by mohl obyvatelé zachránit.

Melinda má obyčejný a klidný život. Je jí třicet, má nejlepší kamarádku Viki, pracuje v knihkupectví, bydlí sama se svou kočkou. Jediná věc, která jí chybí k úplnému štěstí je láska. Žádný vztah jí moc dlouho nevydrží, ale zajímavé je, že to pokaždé přestane bavit Melidnu. Touží konečně najít toho pravého. Založit si rodinu, stát se matkou a taky na ní furt tlačí její matka, že by už chtěla vnouče.

Pak jí do života vstoupí Adam. Melinda je šťastná, zamilovaná a myslí si, že konečně našla toho pravého. Svou pravou lásku, se kterou bude do konce života. Ale pak Adama ztrácí. Melinda je odhodlaná udělat cokoliv, aby se znovu setkali. Nechce se vzdávat bez boje a je ochotná za svou lásku bojovat.

Než se Melinda naděje, tak je v Aglajině zemi.

Ukázka:
„Další vztah v háji," vyhrkla jsem. „Kolikátý už?" dodala jsem ironicky v duhu. Seděla jsem zabořená ve velké sedačce, jejíž rezavá barva ladila s mými dlouhými zrzavými vlasy.
„Hele, pokud to není ono, tak je lepší to neprotahovat. Za co by to stálo?" usmála se na mě povzbudivě Viki. Postavila přede mě hrneček kafe s nezbytným mlékem i dvěma kostkami cukru a sedla si do křesla, které bylo potaženo stejným stejným rezatým potahem jako sedačka. Vytáhla si z polodlouhých tmavě hnědých vlasů stříbrný skřipec, zatřásla hlavou, aby se jí rozprostřely po ramenou, a upřela na mě své čokoládové oči.
„Neboj, Mel, o se ten pravý jednou objeví!" pokoušela se mi zvednout náladu jako obvykle.
„Jo, jasně, ale abych na něj nečekala až do důchodu!" houkla jsem otráveně, zamíchala lžičkou kafčo, i když mi ho kamarádka připravila přesně tak, jak ho mám ráda, a rozhodně ho nezapomněla promíchat.
No jo, je mi skoro třicet a žádný vztah i nevydržel déle než tři měsíce. A vždycky jsem ho ukončila já. Prostě mi nikdo nevyhovuje, jen nevím proč. Holky v mém věku jsou většinou vdané a mají děti - pokud nedělají kariéru. Já nemám ani děti a ani nebuduju kariéru - tak co je to sakra se mnou?
Myslela jsem si, že tentokrát to bude jiné. Honza byl pohodář, ale bohužel až moc velkej. Jediné, co ho zajímalo, byla funkční televize a dostatek piva. Takže nuda, a to nehorázná.

Kniha se mi líbila, i když jsem teda na erotické romány. Příběh na mě působil jako taková oddychová pohádka. Dobro a zlo, magie, láska... Ale láska vždycky zvítězí nad zlem. Ale obálka zaujme hned. Je krásná a myslím si, že se k příběhu dokonale hodí. Příběh je rozhodně čtivý, oddychový a originální. Ale co mě na téhle knize trošku mrzelo bylo to, že byla kniha moc krátká, ale zase jestli bude další díl, tak se to pochopit dá. Kniha není úplně můj styl a bylo tam pár věcí, které bych čekala jinak, tak nemůžu dát plný počet hvězdiček, ale kniha rozhodně stojí za přečtení.

Kniha se mi líbila, i když jsem teda na erotické romány. Příběh na mě působil jako taková oddychová pohádka. Dobro a zlo, magie, láska... Ale láska vždycky zvítězí nad zlem. Ale obálka zaujme hned. Je krásná a myslím si, že se k příběhu dokonale hodí. Příběh je rozhodně čtivý, oddychový a originální. Ale co mě na téhle knize trošku mrzelo bylo to, že byla kniha moc krátká, ale zase jestli bude další díl, tak se to pochopit dá. Kniha není úplně můj styl a bylo tam pár věcí, které bych čekala jinak, tak nemůžu dát plný počet hvězdiček, ale kniha rozhodně stojí za přečtení.

Aglajina země je vyprávěním o jednom světě, propojeném s tím naším. Je mezi nimi však zásadní rozdíl. V Aglajině zemi se nikdo za ničím nehoní, žijí tam vyrovnaně a v souladu s krásnou přírodou a na oplátku její obyvatelé jsou stále mladí, krásní a vyrovnaní. Jenže i v dokonalé zemi se mohou vyskytnout problémy a Melinda, česká pracovnice v knihkupectví, je musí vyřešit a najít opět své spojení s minulostí a dědictvím Aglajiny země, které si s sebou nese kamkoliv. Fantasy příběh pro méně náročné čtenáře a věčné snílky, kdy všechno má šanci dobře dopadnout a nic není nemožné. Knihu bych však doporučila spíše mladším čtenářům jako kulisu k jejich prvním láskám a lepší šanci sžít se s pocity hlavní postavy. Mně, jako pomyslné vrstevnici hlavní hrdinky, se to již nepodařilo.

Nápaditá česká fantasy, která by však měla být určená pro mladší čtenáře, protože tak prostě působí. Bohužel by dost pomohlo, kdyby byla i o malinko delší a vypracovanější. Za mě tak 60%...

Je to spíš krátká pohádka plná nelogičností kde se všechno opakuje.
Zapórák občas vytáhne růžky, na to jak je hlavni postava mocná, tak mu vždycky podlehne a někdo jí musí zachránit a tak pořád dokola. Nuda.

Když jsem si na poště vyzvedla tuto knihu, tak mě hodně překvapilo jak je útlá, má jen 142 stránek. Přestože mám ráda knihy psané v ich formě, tady jsem se se stylem psaní chvíli srovnávala a v první polovině knihy mě i vadil rychlý a nepropracovaný spád děje. Vše se odehrávalo hrozně rychle. Myslím, že kdyby autorka tolik nepospíchala na Aglaju a více rozepsala děj knize by to vůbec neublížilo, ba právě naopak. Na druhou stranu děj odehrávající se v Aglaijině zemi byl strhující a hrozně mě bavil. Vzhedem k otevřenému konci předpokládám, že nás časem čeká pokračování a já si ho ráda přečtu.