Ostrov tisíce hvězd

Knížka se mi četla dobře a příběh mě zaujal.

Po slabším druhém dílu následuje ještě slabší třetí. Začátek v Berlíně mi přišel slibný, ale hned jak se děj přesunul do kolonií, přestala mi dějová linka nějak dávat smysl. Stejně jako charaktery a jednání dvou protagonistů Pauly a Toma. Připadá mi, jako by autorka psala a psala bez toho, aby měla dopředu připravenou osnovu a věděla, kam vlastně směřuje.
Taky jsem doufala, že se trilogie uzavře a že se, byť ve vedlejší dějové linii, vyřeší nezodpovězené otázky okolo Charlotty a Kamala Singha. To se nestalo a třetí díl na předchozí vůbec nenavazuje, kromě shody místa a času děje.

Tohle mi opravdu nesedlo, přestože rodinné ságy mám ráda.

Tahle kniha mi sedla ještě víc než pánský dům. Nechybí dobrodružství, romantika ani vtipné komentáře vypravěčky. Zápletka má hloubku a užila jsem si hřejivý pocit při čtení knihy. Hned bych se do Afriky vypravila taky.

Africká sága byla trochu méně čtivá než jiné ságy, ale i tak to bylo zajímavé čtení. Přece jen evropské poměry jsou nám bližší než Afrika.

Mě se příběh moc líbil

Kniha se celkem dobře četla, ale jinak žádná sláva. Taková červená knihovna.

Autorku mám ráda,ale Africká sága se jí moc nepovedla,průměrné čtení.

(SPOILER) Kniha se my líbila.Paula jako hrdinka,která si jde za svým cílem.Zdolává plno překážek.Je i v ohrožení života.Najde svoji lásku,kterou nejdřív odmítá,Tom to nevzdává a dokáže jak Paulu miluje.Nakonec najde i svého otce.Kde se dozví šokující zprávu.Vše je úplně jinak než čemu věřila.Pak další šok maminka nebyla její maminka,ale vlastně teta.

Jsem překvapena nízkým hodnocením, mně se kniha moc líbila, i když už byl konec tak nějak jasný, a nebyl překvapivý. Nicméně to v tomto žánru není zase tak podstatné.

Já vám nevím, mám smíšené pocity. Knížku jsem tedy přečetla velmi rychle, příběh mě zajímal, ale závěrem musím dodat, že takové termo to zase nebylo. Stránky jsem i přeskakovala, například tu Pauly výpravu za zlatem. A taky jsem asi pořád čekala nějaké propojení z prvních dílů, což by bylo asi i velmi zajímavé. Závěrem musím říct že autorka umí lepší knihy.

A. Jacobs mám velice ráda, ale tato kniha nejde hodnotit moc kladně. Děj se táhnul, až ke konci mi to začalo připadat zajímavé a čtivé. Kdo sáhnul po této knize jako první od autorky, určitě doporučuji zkusit jiné její ságy, protože stojí za to.

Příběh byl pěkný,ale moc pomaly se rozvíjel a jenom na konci to bylo lepší.Autorka ale i tak zustává mou oblíbenou.Další knížky od autorky si určite přečtu,ale tahle sága se jí nezdařila.

No nemuzu rict, ze by se mi kniha nelibila, pribeh jako takovy byl hezky, ale.. Bud bych tak 150 stran ubrala a nebo je vyuzila k tomu, aby byl pribeh ukonceny, takhle bych rekla, ze nas ceka dalsi dil a obavam se, ze stejne roztahany, jako tyto 3.. Autorciny knihy mam rada, ale asi by mela zvolnit a nechrlit jednu knihu za druhou za kazdou cenu..

Třetí díl je pro mne velkým zklamáním. Zdlouhavé popisy, děj a zápletka téměř chybí. Červená knihovna ztracená v písku.

Od Anne Jacobs i jejích pseudonymů jsem přečetla leccos. Vlastně téměř vše co u nás vyšlo. A postupem času nadšení pro tuto autorku u mě opadá. Africká sága se mi z jejích “rodinných ság” líbí nejméně a ani tento třetí díl můj názor nezměnil. Naopak. Kniha byla rozvláčná, příběh by se dal rozvinout na podstatně méně stránkách a bylo by to dostatečné. Nic moc dramatického se v knize nedělo a závěr, který sice dává čekat že povede ke 4. dílu ságy byl pro mě asi jediným napínavějším místem knihy. Jako by autorka jela opravdu na množství knih, chrlí jednu za druhou, ale kvalita Panského domu nebo třeba Domu na útesech se někam vytratila. Já se už budu hodně rozmýšlet, zda po dalším jejím bestselleru opět sáhnu. Spíš ne.

Četla jsem první díl Africké ságy a pak poskočila přímo k trojce. Ta nezavazuje na předchozí díly. Hlavní hrdinka Paula je sympatická, skromná, vzdělaná, odměřená k mužům” vzhledem k době, ve které se román odehrává, se není čemu divit. Nicméně, i přes nerovnost žen, se odváží sama zkoumat Afriku, a dle jedné fotky se snaží najít muže důležitého pro nalezení sama sebe. Příběh je protkaný romantickou linkou Pauly a Thomase, první světová válka je spíše okrajová. Mě děj zaujal více než u Nebe nad Kilimandžárem. Popis koloniální Afriky je úžasný.

Kniha ma krásnou obalku, ale nemohla jsem se vubec začíst. Pro mě tenhle žánr spíš moc není.Kniha se mi dostala do ruky náhodou.