AC/DC Story aneb Budiž rock

09.02.2019

Hudba AC/DC vždy byla, je a bezesporu i bude mou srdcovou záležitostí, a tak jsem se moc těšil na knihu o těchto hudebních mohykánech. Bohužel se zlou jsem se potázal. Mělo mě varovat už to, že v textu jsou vloženy celostránkové inzeráty na uzeniny, parapetní systémy, stavebniny a další pitomosti, které nemají s hudbou ani vzdáleně nic společného. Obsahově je pak kniha suchopárnou encyklopedií, která se sice snaží vyjít čtenářům vstříc, ale bohužel se jí to nedaří ani omylem. Pominu-li jazykovou neobratnost, kdy špatný slovosled, repetitivnost a zmatené mluvnické rody jsou těmi nejvíce do očí bijícími prohřešky, je tato kniha jen souvislým odosobněným tokem dat - jména, města, roky, turné, desky, skladby… Autorka sice sama sebe tituluje jako blízkého přítele skupiny, ale valnou většinu materiálu podává zprostředkovaně, tzv. z druhé ruky. Chápu ještě citace z různých hudebních periodik, ale přetiskování celých odstavců z jiných knih, to mi hlava nebere. Když se Susan konečně odhodlá zlidštit text osobním komentářem, je její familiární invektiva vrcholem stupidity. Díky tomu se „pohled za oponu“ mění v jakési groteskní hraní si na pískovišti, kde se nedaří uplácat ani jednu jedinou bábovičku. Prostě a bez obalu - zklamání na druhou.