A proto skáču
Naoki Higašida
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280283/bmid_a-proto-skacu-0Fk-280283.jpg
4
623
163
Vnitřní svět třináctiletého chlapce s autismem. Mladý spisovatel, básník a bloger z Japonska trpí tak silnou formou autismu, že nedokáže mluvit. Jeho vidění světa je však neuvěřitelně bohaté, citlivé a inteligentní. Dokázal to v bestselleru A proto skáču, který ve svých třinácti „sepsal“ za zcela mimořádných okolností. Metodou ukazování znaků na papírové matrici odpověděl na osmapadesát otázek, jež mu ostatní často kladou: Proč nemůžeš být chvíli v klidu? Proč se učíš nazpaměť jízdní řády? Co je nejhorší, když má člověk autismus? Unikátní knihu v Japonsku objevil britský spisovatel David Mitchell, sám otec autistického syna, společně s manželkou ji přeložil do angličtiny a Higašidu a jeho niterné svědectví proslavil po celém západním světě. „Představte si, že se nacházíte v místnosti s dvaceti radiopřijímači. Všechny hrají a naplno se z nich linou hlasy a hudba. Nejde je vypnout ani ztlumit a místnost nemá okna ani dveře, takže jedinou úlevu vám přinese až naprosté vyčerpání,“ přibližuje v sugestivní předmluvě Mitchell pocity lidí s autismem. Přeloženo z japonského originálu s přihlédnutím k anglickému překladu The Reason I Jump (2014), který pořídili David Mitchell a K.A. Yoshida.... celý text
Literatura naučná , Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Paseka , Pasparta
Originální název:
Jiheishō no boku ga tobihaneru riyū , 2007
více info...
Přidat komentář
V první řadě jsem od knížky očekávala něco úplně jiného, kdybych věděla, že jde o sérii otázek, asi bych si ji nepořídila. V některých částech odpovídá Naoki za všechny autisty, a vzápětí dodává, že jsou každý jiný a to, co se nelíbí jemu, nemusí být nepříjemné i pro všechny ostatní. I tak ale musím ocenit přímočarost, se kterou na jednotlivé otázky odpovídá, a přijde mi jako hodně bystrý a cílevědomý chlapec, na svůj věk možná až moc vyspělý.
Neobvyklá výpověď formou odpovědí na otázky, které by mohly zajímat nejen rodiče dětí s autismem.
Stručný, srozumitelný a uvěřitelný pohled do života lidí trpících autismem. Mnohdy jde i proti obecně doporučovaným metodám - třeba denní plány doprovázené obrázky - a přesvědčením - třeba tvrzení, že lidé s autismem nemají zájem o vztahy. Není to žádný odborný tlustospis, ale knihu pokládám za velmi obohacující.
překvapivá kniha,
přiznám se, že jsem se na autisty vždy dívala jako na mentálně postižené, ale tahle kniha mě vyvedla z hlubokého omylu.
Mladinký autor nás seznamuje nejen s tím, co to je být autista, ale i se svou tvorbou na chlapce jeho věku (13,14) chytrou a osvěžující.
Knihu jsem si půjčila z knihovny z oddělení naučné literatury z poličky "životopisy lidí". Vybrala jsem si ji, protože sama jsem měla možnost se setkávat s dětmi mající autismus a s jejich rodiči, kteří procházeli různými fázemi a ne každý došel až do fáze smíření. Tuto knihu by si měli přečíst všichni - nejen ti, co nemají žádné nebo skoro žádné informace o autismu, ale určitě i ti, kteří se v této sféře pohybují dennodenně. Kniha je psaná velice jednoduše a čtivě. Zaujal mě úvod, kterým vám dá autor možnost, prostřednictvím textu, "ochutnat" svět a vnímání těchto lidí. Ohromující na celé knížce byl poslední příběh, který mě rozesmutnil, ale zároveň mě něčím obohatil. Je třeba si uvědomit, že dnešní společnost se snaží, aby za každou cenu byli všichni normální nebo co nejvíce přibližující se normě. Ale co je to být normální? Kdo o tom rozhoduje? Kniha mě zaujala jednou pasáží, kde chlapec popisuje, že nemá rád obrázkový režim dne. V naší zemi se tento model výchovy a vzdělávání pomocí obrázkového (piktogramového) režimu dne objevuje v zařízeních velice často. Máme tendenci používat "osvědčené" a odborníky "zaručené" postupy, ale je jasné, že ne každému to bude vyhovovat. Je třeba každého brát jako samostatnou bytost, která má své vlastní potřeby a touhy. Je nutné hleda cesty a nejen ty hlavní, ale i vedlejší cestičky, které těmto lidem alespoň trochu usnadní každodenní život. Bylo to obohacující čtení.
"Děkuji, chlapče, za možnost nakouknout do tvého světa".
Dle bodu 51 - "ˇŽivot je někdy vážně boj." Pro zdravé lidi se říká, že je život jednodušší, ale je to pravda? Každý z nás by si měl tuto knihu přečíst a zamyslet se, jakými prkotinami se někdy zabýváme, jak nepřirozeně se v určitých situacích chováme, ať sami nebo přinuceni okolím. Ano, píše to chlapec jenom ze svého pohledu, který žádá o pochopení a lásku. Nádherná je povídka na konci knihy. Obdivuji a skláním se před rodiči a všemi, kterí se o autisty starají. V této knize je ukázka života jednoho autisty, ale i ten nám přiblíží autismus.
Pokud jdete vyloženě po informacích, tahle knížka je super, ale pokud po informacích nejdete, nic moc vám nepřinese.
Musím říci, že od knížky jsem čekala zcela něco jiného než jsem dostala. Zarazilo mě už to že v knihovně to bylo v sekci naučná literatura. Ale to co jsem nakonec obdržela bylo velmi ale velmi krásné. Nejhezčí z knížky pro mě byl závěrečný příběh a také bajka o želvě a zajícovi.
Druhý díl se mi líbil možná tak o píď víc...ale stejně...jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout za tu skořápku těla a viděla i duši autisty. Jednoduché otázky a celkem krátké odpovědi na pár stránkách udělá docela dost s vaším uvědoměním a možná i porozuměním :)
Naprosto neuvěřítelná kniha, skoro se nechce věřit, že by to byl schopen napsat 13-tiletý kluk s autismem. Dobrý ukazatel při pátrání, proč se autisté chovají, jak se chovají - ale pozor, je to výpověď jednoho autisty, u druhého to může být úplně jinak.
Kmiha umožňuje nahlédnout do života autistického chlapce. Sice se chová zvláštně a má problémy s komunikací, ale působí mnohem vyspěleji, než jiné děti v tomhle věku
Přínosný náhled do života, myšlení a prožívání každodenních situací (pro většinu z nás zcela běžných) 13 letého autistického chlapce. Mnohdy jsem ani nechtěla uvěřit, že takovéto myšlenky v sobě skrývá duše "dítěte". Klobouk dolů všem, jež autismem trpí a všem jejich rodinným příslušníkům, kteří se snaží o to, aby se co nejlépe zapojili do pro nás "běžného" koloběhu života.
Velmi zajímavá kniha pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco více o problematice autismu. Mě osobně nejvíce překvapilo to, že knihu napsal sám třináctiletý autistický chlapec. Kniha určitě stojí za přečtení.
Zajímavý pohled na vnitřní svět autistů. Jednoduše podané pro obyčejného člověka.
Četba k odpolední kávě. Ne, nejsem necita. Myslím, že je to hodně pozitivní knížka. Mluví se v ní sice o neporozumění, ale daleko víc z ní čiší radost ze života. Mám k tématice blízko díky nějakým přímým zkušenostem i literatuře. Díky za Naokiho odvahu, psát takto otevřeně o svém světě, životě, pocitech. A Davidovi Mitchellovi za vše, netušil jsem, že má autistického syna! Jen se přiznám, že mi občas trošku neseděl překlad, možná se ale pletu a v anglickém textu je to formulováno podobně. Překvapilo mě, že je text překládán (aspoň myslím) z angličtiny, nebo tak na mne aspoň působil - nechci nakladatelství křivdit a překladatelka má v portfoliu hodně publikací japonského původu, tak se třeba pletu.
Štítky knihy
autismus zfilmováno japonská literatura otázky a odpovědi
Část díla
A proto skáčuKniha A proto skáču je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 930x |
| Čtenářské výzvě | 317x |
| Doporučených | 58x |
| Knihotéce | 200x |
| Chystám se číst | 613x |
| Chci si koupit | 151x |
| dalších seznamech | 15x |
Zajímavé si představit, co se autíkům děje v hlavě. Představa, že jediný způsob, jak zastavit zvuky, hlasy, cokoliv zvenku, je unavit se do absolutního vyčerpání, ta je pro mě šílená. Obdivuji všechny autisty, kterým se podařilo s jejich onemocněním jakž takž funkčně žít, i když u řady z nich to prostě není možné. Obdivuji všechny, kteří se o takto nemocné děti nebo dospělé dokáží s láskou a pochopením starat. Jednu hvězdičku ubírám jen za chybějící trošku větší hloubku tématu, ale pro představu skvělé! (červen: 664 str.)