A hory odpověděly
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172925/bmid_a-hory-odpovedely-bKg-172925.png
4
1400
341
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie. Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
And the Mountains Echoed , 2012
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od autora a rozhodně ne poslední. Měla jsem trochu obavy, co mě čeká. A čekal mě krásný příběh, který se jako tenoučká nit táhnul vyprávěním vlastních příběhu několika postav. Všechno uvěřitelné, pochopitelné a autentické, vzhledem k reáliím.
Tuhle knihu budu doporučovat, kudy půjdu.
Ďalší zaujímavý a veľmi emotívny román od Hosseiniho. Nemal pre mňa takú silu ako Majster šarkanov, ale určite stojí za prečítanie. Odporúčam.
Knihy Khaleda Hosseiniho jsou u nás docela dobře hodnocené, tak jsem chtěla od tohoto autora něco vyzkoušet. Sáhla jsem po jeho díle A hory odpověděly - a byla to celkem dobrá volba. Byť nehodnotím naplno, byl to zajímavý příběh a jsem moc ráda, že jsem si ho přečetla.
Co bylo pro mne přínosem, bylo zasazení příběhu do prostředí Afghánistánu, který je pro mne v literatuře zcela neprobádanou oblastí. Příběh tak v sobě nesl jakýsi punc něčeho vzdáleného, až exotického. A vlastně to pro mne bylo z tohoto důvodu obohacující. Autor tu reflektuje určité události z nedávné doby, které čtenář může znát ze zpráv - válka, Tálibán, chudoba atd. Nejedná se však o historický román a ani to není literatura faktu. Tyto informace tu jsou spíše na pozadí a spíše dokreslují atmosféru knihy jako celku.
Středobodem jsou osudy dvou sourozenců Abdulláha a jeho mladší sestřičky Párí, jejichž osudy se z určitých důvodů rozdělují. Autor jejich osudy bere hodně ze široka a zahrnuje tu příběhy dalších postav, které nějak zapadají do života těchto dvou sourozenců. Výsledkem je tak jakási kronika jedné rodiny, kde se člověk z různých úhlů pohledů postupně dozvídá o životě Abdulláha a Párí a skládá si dohromady jeden velký celek.
Přiznám se, že toto pojetí bylo pro mne v určitých pasážích možná až moc "rozplizlé" a hodně rozvláčné, což mi celkově trochu kazilo dojem z knihy. Občas jsem se musela přimět vzít knihu do ruky. Ale přitom celkově to byl příběh zajímavý a svým způsobem dojímavý a silný.
Hodně jsem tu přemýšlela nad tím, jaké všechny věci mohou mít vliv na to, jaký život člověk prožije. Co všechno může ovlivnit naši cestu a jak stačí někdy málo, aby se náš život stočil odlišným směrem.
Nakonec dávám slabší 4 hvězdy. Nečetlo se mi to vždy úplně dobře, ale celkově jsem moc ráda, že jsem se s autorovou tvorbou mohla seznámit. Určitě od tohoto autora zkusím ještě něco dalšího.
Jako bylo to zajímavé, ale myslím, že to, že vypravěčem byl co kapitolu někdo jiný a neustále se střídaly časové roviny, bylo spíše překážkou a čtivosti knihy to fakt uškodilo. A co jsem vůbec nepobíral byly postoje a nazory Níny a Madaline - to byly skutečně velmi nesympatické ježibaby pro něž jsem neměl nejmenší pochopení. Předchozí autorovy knihy mě teda zaujaly mnohem více.
Přečteno v rámci ČV24 - 6 Kniha s citátem na začátku
Poslední Hosseiniho knížka, kterou jsem ještě nečetla a přišla mi úplně nejslabší. Čekala jsem větší hloubku, rozervanost, bezvýchodné a velmi smutné situace, u kterých si pěkně pobrečím a místo toho jsem dostala opravdu hodně sentimentu.
Nebyla to špatná kniha, to vůbec ne, ale čekala jsem víc. Dokonce jsem si podle stylu psaní myslela, ze je to Hosseiniho prvotina a ona to zatím byla jeho nejnovější kniha.
Četla se příjemně, příběh byl zajímavě vymyšlený, ale autor vložil víc snahy do rozvržení knihy do několika příběhů, jejichž děje spolu tvořily jeden velký příběh než do hloubky samotných příběhů.
Uvidíme, čím mě Hosseini překvapí příště, jestli ještě něco napíše.
Nádherná kniha, skvěle popsané pocity a vnitřní pnutí hrdinů. Husí kůži jsem měla během celé četby.
Pro mě snad nejhůře čitelná kniha, se kterou jsem se setkala. Četla jsem s velkými přestávkami tři roky.
Moje druhá kniha od Hosseiniho a opět nezklamala. Osudy lidí, jejich vztahy, které změnila bída a válka. Knížka která začíná pohádkou se postupně mění v lidské utrpení a končí tak emotivně, že nelze než dočíst v slzách.
"Našel jsem smutnou malou vílu,
v stínu papírového stromu
Znám jednu smutnou malou vílu
již v noci vítr pdvanul"
Krásně napsaná kniha, která má kromě silného příběhu v sobě i poučení o tom, co život přináší a bere ve chvílích, kdy to nejméně čekáme.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy po 8 letech. Afgánská linka je psaná velmi poutavě, krásně popisuje přátelství, sourozeneckou lásku, část odehrávající se v Evropě a Americe mě tak nebavila.
Každý příběh by si zasloužil svoji knihu. Takhle dohromady jsem se ztrácela v čase i v postavách a vždy na začátku nového příběhu mi chvíli trvalo než jsem se zorientovala a uvědomila si o kom je ten další příběh.
Dojemný a hluboký příběh o přátelstvích a rodinných vztazích. Román skládající se z devíti samostatných příběhů, které se postavou hlavního hrdiny krásně prolínají.
Má první kniha od Hosseiniho a určitě přečtu i ty ostatní. Málem jsem si ji přidala do oblíbených, ale k tomu přece jen něco málo chybí - nebo spíš přebývá - a sice některé kapitoly o vedlejších postavách, přestože i ty byly nádherné. Kniha na mě působí až poeticky, pohádkově, čte se neuvěřitelně lehce, je prostě kouzelná a vlastně strašně smutná. Děkuji bohu za to, kde a komu jsem se narodila, zapomínáme si vážit toho, co máme - tato kniha mi připomněla, že nic není důležitější než rodina a lidi, které milujeme, vše ostatní je nahraditelné.. Zase jednou kousek, který se dostane pod kůži. 96 %
Zasáhne vás. Nenechá vás bezmyšlenkovitě obracet stránku za stránkou. Skvělá kniha.
Knihu jsem nedočetla - každá kapitola o něčem jiném . Styl mi neseděl. Měla jsem pocit, že při každé nové kapitole, začínám číst novou knížku, seznamuju se s hrdiny a stylem psaní.
Trochu zklamání po předchozích dílech. Kniha je strašně roztříštěná, každá kapitola má jiného vypravěče, který pak často zmizí a už se neobjeví, a děj neustále skáče o desítky let vpřed a vzad. Vím, že to byl záměr, ale takhle si čtenář těžko vytvoří k postavám nějaký vztah. Přitom hlavní zápletka měla potenciál, stačilo se soustředit na dva hlavní protagonisty, jako v jeho předchozích románech.
Romány Khaleda Hosseiniho překypují emocemi a nesčetnými dramaty. V tomto díle snad není jediná osoba, která by neutrpěla ztrátu osobní, životní či fyzickou. Jakýkoli záblesk naděje, lásky, budoucnosti či nedejbože splněného přání Hosseini poctivě vyrve i s kořeny, a pokud některé výhonky zůstanou, tak je pro jistotu zadupe do země těžkými vojenskými bagančaty. Není místo na světě, tím méně v Afghánistánu, kde by člověk v Hosseiniho podání chtěl být. Být na mně, uberu emoční plyn alespoň o 30%... Musím však autorovi přiznat nesporné literární nadání nejenom vložit srdcervoucí emoce do kteréhokoliv situace, ale stvořit komplexní generační příběh o několika paralelních, plasticky a dopodrobna rozpracovaných liniích s celým spektrem postav, které osud rozesel po několika kontinentech, které se nicméně řízením Hessioniho pera protnou v nečekaných situacích, jakkoli zpravidla už dost pozdě na cokoliv. Hosseiniho svět, tím afghánským počínaje, je ponurý a smutný, plný bolesti a ztrát. Vždycky jsem se chtěla podívat do Afghánistánu. Mám ale pocit, že už jej po přečtení tří románů Khaleda Hosseiniho téměř důvěrně znám, takže si jeho návštěvu velmi pravděpodobně odpustím. S Tálibánem znovu pevně u moci jde vlastně spíš o jistotu. Afghánistánu a afghánskému lidu nebylo a není pomoci, zdá se.
Štítky knihy
Afghánistán homosexualita 20. století islám muslimové sourozenci rozhlasové zpracování adoptované děti LGBT, queer, LGBT+ afghánská literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Kniha A hory odpověděly je v
| Právě čtených | 35x |
| Přečtených | 1 999x |
| Čtenářské výzvě | 186x |
| Doporučených | 173x |
| Knihotéce | 517x |
| Chystám se číst | 593x |
| Chci si koupit | 81x |
| dalších seznamech | 11x |
Výborná kniha. Moc mě baví číst knihy z jiného kulturního prostředí. Autorův stěžejní příběh je pro nás velmi silný a nevadilo ani odvedení od ústředních hrdinů a seznámení nás s příběhy hrdinů ve vedlejších rolích. Bravo a děkuji!