92. policejní revír zasahuje

92. policejní revír zasahuje https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286429/bmid_92-policejni-revir-zasahuje-wby-286429.jpg 4 18 9

V nových případech významného píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby se čtenáři opět setkají s píseckou galerkou, v níž se vyskytují tehdejší kasaři, kapsářky, drobní zlodějíčci, hochštapleři, lehké holky z nevěstinců, a dokonce i vrazi. Autor se opírá o skutečné kriminální případy, které písecká pátračka ve 30. letech minulého století vyšetřovala…... celý text

Přidat komentář

pepa4081
14.05.2023 3 z 5

Slušná oddechovka.
Uspokojivé.

BaPe895
15.08.2021 4 z 5

Klasická česká detektivka autora,který zná velmi dobře prostředí "českého zločinu" a následné policejní práce,ale chybí mi tam trochu více spisovatelské invence obvyklé u zahraničních titulů.


Merlinit
03.12.2020 1 z 5

Další přehlídka chvástavého "chlapáctví", významného pomrkávání a přisprostlého chvastounství.

daza.dt
30.01.2020 5 z 5

Hřebejk, Votruba, doktor Cafourek z písecké pátračky jsou úžasní. Tyto příběhy nikdy nezklamou, škoda, že jsou tak krátké. Někomu se možná nemusí líbit styl psaní či nespisovná čeština - ale krásně to vše dokresluje a vystihuje situaci.

medvedice3
30.04.2018 5 z 5

Další povídky o písecké galerce.

ivoiro
02.03.2018 5 z 5

Tuto knihu i celou sérii hodnotím jako skvělou.

inule
09.01.2017 5 z 5

Pro mě jako písečáka naprosto úžasné. Nám doma tři knihy o písecké patračce a všechny jsou skvělé. Hlavně reálný popis doby a míst, vždy mě to úplně vtahne.

ferda
15.04.2016 3 z 5

Ty příběhy jsou takový jednoduchý, žádný velký přemýšlení. Ale spíš jde o tu dobu ve které se to odehrává. Mě se ale nejvíc líbily ty starý slova, protože se tak mluvilo i u nás.

PajusenkaB
03.04.2016 3 z 5

Kniha, složená z 20 kriminálních příběhů, psané obecnou češtinou, vyprávěné v er-formě. .
Četla se mi velmi lehce vzhledem k tomu, že jsou to krátké povídky, většinou na 10 stran. Hned druhý příběh „Pepi Šperhák“ bych označila za příběh, který mě „chytil za srdce“. Aneb nevěděla jsem, jestli mám plakat nad štěstím, které strážmistr Hřebejk poskytl Pepimu, nebo nad tímto zoufalým činem.

Většina příběhů byla na „jedno brdo“ – začátek obsahoval povídání o tom, jak bylo případ těžké vyřešit, nebo jak se vlastně případ dostal na píseckou pátračku. Pokračovalo to hledáním, které většinou nebylo nijak více rozvedené, pokud v případu nehrálo velkou roli.

Jak jsem již zmínila, kniha je napsána obecnou češtinou. Objevují se tu nespisovné tvary, nejen v mluveném projevu, čímž se autorovi podařilo lépe začlenit čtenáře do prostředí a děje. Na chvíli jste se tedy stali štábním strážmistrem Hřebejkem, který postává před hospodou a baví se s prodejnou holkou.

Knihu bych brala jako takovou oddechovku – přeci jen, do děje se moc „zakousnout“ nedokážete, protože povídka je mnohdy na 10 stran, což si myslím, že je u některých příběhů škoda (dali by se poměrně hezky rozšířit a určitě by mě, jakožto čtenáře, nadchly více). Vyzdvihnout bych určitě chtěla užití obecné češtiny. Naopak si myslím, že ze série "Původní česká detektivka" má nakladatelství Moba daleko zajímavější 'příběhy', než byl tento.