Deset plus jeden
Ed McBain
Steve Carella a jeho spolupracovníci z 87. revíru řeší případ osmi postupně stejně provedených vražd a dvou zabití, přičemž dosti pozdě zjišťují, že všichni až dosud zavraždění účinkovali před lety, v době, kdy se USA chystaly ke vstupu do druhé světové války, na univerzitním ochotnickém představení a že vrahem by mohl být někdejší válečný odstřelovač. Napínavý, přesvědčivě motivovaný příběh přináší i tentokrát překvapivé rozřešení.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , BB artOriginální název:
Ten plus one , 1962
více info...
Přidat komentář
Napínavý příběh který se moc hezky čte a potěší každého příznivce 87 revíru. Na autorovi musím docenit, že dává ve všech příbězích pár stránek před koncem jasný bod kde má čtenář možnost zjistit kdo je vrah dříve než je odhalen.
Salvatore bol výborným spisovateľom nielen detektívok (napr. Džungľa pred tabuľou) a ja sa rád stretávam s jeho stručnými, no o to údernejšími príbehmi. Sedemnáste stretnutie s detektívmi 87ho obvodu bolo ako všetky predchádzajúce stretnutia veľmi príjemné, no nepatrí k tým najlepším knižným rendezvous. Príbeh je tak trochu krkolomný a mierne neuveriteľný, avšak Salvatorov rukopis s jeho typickým humorom, ako aj opisom veľkomesta, okorenený nahliadnutiami do súkromia detektívov, tak toto všetko dáva dohromady celkové pozitívne vyznenie. Nuž, dovidenia na budúce 87čka, teším sa.
80%
Výborná detektivka. Mrtvých přibývá, ale detektivové z 87. revíru nakonec vraha odhalí. Pěkně se četla a doporučím ji.
Další kniha z řady o 87. revíru a podle mně to opět nemá chybu, nicméně upozorňuji, že mé hodnocení není asi objektivní, autor totiž patří mezi mé oblíbené a jeho knihy mohu číst kdykoliv a kdekoliv a většinu z nich po delší době i opakovaně.
Venku na ulici se Carella zeptal: „Co myslíš?”
„Myslím, že je čistý,” řekl Meyer.
„Proč?”
„Když chceš, tak ti to teda povím. Koukám se na televizi, chodím do kina, čtu knihy, takže o vraždách něco vím.”
„Kupříkladu co?”
„Jestli je do případu zapleten nějaký žid nebo Talián, černoch, Portorikán nebo vůbec chlápek s nějakým cizokrajným jménem, není pachatelem nikdy on.”
„Proč ne?”
„Poněvadž se to nenosí. Vrahem musí být stoprocentně čistokrevný běloch, Američan protestantského vyznání. Vsadím se s tebou o pětku…“
...
V Isole tentokrát neobvykle přituhuje, a to nejen v 87. revíru. Carella, který se tu během vyšetřování projevuje jako dokonalý „pomáhat a chránit“ policista, stojí před zatím nejkrvavějším případem kariéry.
A McBain už v roce 1962 předpověděl současný hon na „historicky provinilé“ bělochy.
90 % (zatím 90 hodnocení s průměrem 89 %).
P.S.
Tentokrát vyšetřují hlavně Carella, Meyer a Kling.
Další skvělá, svižná detektivka. Tentokrát si vrah myslel, že je jeho plán i chování geniální.
To se ale přepočítal.
Už se vám stalo, že jste po shlédnutí kulturního pořadu chtěli herce zabít? Určitě ano! Ovšem pouze v 87.revíru to někdo doopravdy udělá!
Mám prostě ráda tyhle staré dobré detektivky. Ani tento díl nezklamal.
Proč by někdo vraždil po letech ochotníky?
I hledání jehly v kupce sena hoši z 87. revíru zvládnou. Sice je to tvrdý oříšek, ale i ten byl rozlousknut s elegancí. Samozřejmě za mé účasti. Rozešli jsme se po šichtě o půl třetí ráno :-)))
Slabší detektivka, prvních 80. Stran nudnější, pak dobrá zápletka, celkově mně to však nijak výrazně nepřekvapilo?
Autor se zase vytáhl. Zaměstnal celý 87, revír a jeho nejbližší okolí pátráním po sériovém vrahovi. Dokonalý popis policejní práce, vtipné dialogy, kupředu se valící děj bez zbytečných odboček - nemám námitek a prohlašuji: zase to byla pohodová oddychová četba!
Pěkná a napínavá detektivka s nečekaným rozuzlením.Autor prostě umí napnout děj a jeho 87.revír je prostě jednička.
Případy 87. revíru jsou (téměř) vždy absolutní sázkou na jistotu, ať jsou starší nebo mladší. Tenhle byl docela mimořádný a trochu připomněl, odkud se berou náměty třeba severské současné krimi - pomsta za staré křivdy, zde v podobě smrtící kulky, na rozdíl od seveřanů, kteří dnes rádi oběti nechutně mučí a pak je teprve nechají skapat.
Sériové vraždy s nakonec odhaleným motivem vypadají na někoho duševně narušeného, ale nakonec i pachatel k tomu přistoupil rozumně, chtěl si chránit vlastní kůži, a tím svůj prvotní záměr vlastně dokonale popřel. Prostě jako ze života.
Humor, filosofie, napětí, skvělé dialogy, parádně vykreslení policisté i civilisté, skvělý koktejl pro jakoukoli příležitost. Bez debat 100%.
Vše začalo v červenci 2009. Tehdy jsem v Levných knihách na Novodvorské objevil Eda McBaina, brožovaná vydání knih Dej mládencům ruku jako lopatu a Překupník. Protože mě zaujaly samotné obálky, formát knih i obsah, rozhodl jsem si je koupit. Tak začala moje láska k 87. revíru, která vyvrcholila v první červencový den roku 2016. Bylo to krásných 7 let, během kterých jsem přečetl celou sérii o tom nejlepším pátracím oddělení ze zlého, velkého města jménem Isola, jehož skutečným předobrazem je New York. Sedm let, během kterých jsem zhltal všech 55 příběhů o 87. revíru v čele s doslova nesmrtelným Stevem Carellou a nejlepším padouchem všech dob, Hluchým.
Je to drsný svět, resp. město, v němž se Steve Carella, Meyer Meyer, Andy Parker, poručík Byrnes, Bert Kling, Arthur Brown, Hal Willis, Cotton Hawes, Miscolo a další nacházejí. Jsou to přímočaré detektivky, ve kterých není nouze o nečekané zvraty, ale které netrpí žádnou překombinovaností.
Líbí se mi, že první příběhy se odehrávají několik let po druhé světové válce, na kterou se také několikrát odkazuje, zatímco v posledních dílech se objevuje zmínka o počítačové hře GTA. Série 87. revír "žila" v letech 1956 až 2005, ale postavy zestárly jen o pár let.
Deset plus jeden pro mě představovalo velké finále. Byl to strhující příběh, kde snad v každé kapitole někdo zemřel. Lepší rozloučení s celou sérií jsem si nemohl přát. Nechci znít morbidně, ale čím víc vražd v detektivkách, tím lepší.
Od McBaina si dám na chvíli přestávku, ale vím jistě, že k 87. sérii se jednou vrátím. A přečtu si ji pěkně od začátku do konce, takto jsem totiž četl vše na přeskáčku. Sečteno, podtrženo - McBaine, díky za vše! Byla to strhující, sedm let trvající jízda!
P. S.
Posledního McBaina jsem přečetl při čekání na koncert Lucie v průběhu několika málo hodin. Díky tomu mi čekání hodně rychle uteklo, snad nejvíc v životě. Je to taková má tradice vzít si McBaina při čekání na koncert v Edenu. To samé jsem udělal i 24. června 2013, když tam hrál Bon Jovi. Jenže vzhledem k tomu, že celý den pršelo, nepřečetl jsem ani řádku a po koncertě jsem zjistil, že se mi kniha promočila... O tři roky později už naštěstí pálilo sluníčko... Takže až půjdu příští do Edenu na koncert, zase si vezmu Carellu s sebou!
I zde jsou nejsilnější částí příběhu rutinní vyšetřovací metody. Společné úvahy o případu mezi Carellou a Meyerem, výslechy svědků, z nichž mnozí jsou podivné existence , řada omylů a nedorozumění. Z tohoto pohledu je zlatým hřebem rozhovor Carelly s detektivy Monoghanem a Monroem.Celkově je tento díl klasickým McBainovým standardem.
Štítky knihy
zfilmováno detektivní drsná škola
Kniha Deset plus jeden je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 167x |
Čtenářské výzvě | 8x |
Doporučených | 7x |
Knihotéce | 153x |
Chystám se číst | 28x |
Chci si koupit | 4x |
Velmi příjemné čtení. Zajímavý námět. Líbí se mi, jak to celé hezky odsýpá i díky pohotovým dialogům.