64

64 https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199107/bmid_64-AkG-199107.png 4 30 5

Privátní záznam z cesty do podsvětí či k archetypům kolektivního nevědomí? Zpozdilý moralistní hanopis? Pomýlený manifest? Snad takto lze vnímat a číst nejnovější soubor básnických textů Daniela Hradeckého, který po sbírkách Muž v průlomu (2004) a V cirkuse Calvaria (2009) představuje svou zatím nejosobněji pojatou knihu. Autorova poetika, těžící z impozantní sečtělosti a jiskřící pádnými, aforisticky sevřenými formulacemi, je ve sbírce 64 méně širokodechá a získává až existenciální rozměr: řada veršů jako by zde chtěla sloužit něčemu mnohem podstatnějšímu, než je poezie. Deziluzivní zkušenost ikarovského pádu a zjištění, že "svět je přesně takový, jakým se jeví", vede k důsledné, obnažené, smrtelně vážné zpovědi, při níž se autor neuchyluje k žádným básnickým trikům, které dnes tak rády nacházejí vděčné čtenáře.... celý text

Žánr:
Poezie

Vydáno: , Perplex
více info...

Přidat komentář

JP
20.12.2021 3 z 5

Má to víc do sebe, než odráží moje hodnocení. Tak to, zdá se, mám s Hradeckým.

"Sebeláska k průměrnosti je užitečná věc,
ale už tě viděli nepříčetně zkrásnět
blízkostí smrti?"

"... že kdo dřív přijde
ten dřív mele z posledního..."

Ithaka
06.03.2021 5 z 5

Brána po kapkách. Jednou denně, někdy však i třikrát. Lapena do sítí. A po pár týdnech znovu. Prokládána prací, procházkami, všednodenností a návraty. Dokud se ještě je kam vracet. Existenciální filosofické pásmo v 64 dávkách. Nesamozřejmost smyslu. Es lebe Narr von Oberleutensdorf!


Ronnie68
14.03.2020 5 z 5

Za mě zajímavá sbírka 64 básní (plus Nultá báseň) od současného autora ...

Navaya
22.02.2018 4 z 5

"Připomeň si, že vstupní brána k radosti
je otevřena každému.
Kdo ale stojí o to být jedním z každých?
Proto se k bráně nedostaví nikdo,
aby zjistil, že už otevřená není.

Jde o jediné: aby tvůj přístup k životu
nebyl ústupem z něj."

puml
26.08.2015 5 z 5

Básně, ktré v mnohém upomenou na staré básnické mistry, jako byl například Holan. Kultivovaný styl, množství filosoficky laděných postřehů a precizní formulace, to jsou přednosti sbírky 64.

K téhle sbírce se vracím docela často. Je to jedna z mála skutečně dobrých sbírek od současného autora. Líbí se mi Hradeckého leckdy upocený styl psaní, to lámání jazyka v některých textech, to zvláštní pnutí slov nepodobné nikomu ze současných autorů. I když Hradecký umí být i pozér, tak je to v tomto případě vždy pozérství autentické a srozumitelné. Doporučuji.