1984

Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově antiutopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra. Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29399/-29399.jpg 4.67340
Originální název:

Nineteen Eighty-Four (1949)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Index
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (932)

Přidat komentář
veamertl
včera

Děsivě nadčasový, strohý, nesentimentální, mrazivý a možný, úplně klidně možný..

JoSvob
15. září

Kdybych mohla, dam tehle knizce sest hvezd. Orwell byl neuveritelny autor a predevsim nadcasovy, coz potvrdil timto romanem. Dalsi z povinne cetby, kterou jsem zhltla jednim dechem, a zaroven jedna z nejlepsich knizek, co jsem kdy cetla.

kristyna3
12. září

1984 patří mezi mé oblíbené knížky. Nejde ani vyjádřit,jak je pro mě tahle kniha dokonalá! Nejde popsat slovy, musíte si ji jen přečíst, abyste pochopili o čem mluvím. Ale uznávám, 1984 mě dostalo do takového psychického rozpoložení na několik dnů jako málokterá kniha!

Anoell
11. září

Knihu rozhodně doporučuji přečíst (nejen k maturitě), příběh je nadčasový a svět, ve kterém se odehrává, probouzí ve čtenáři nepříjemný pocit. Děs této knihy nespočívá v mučení zločinců, ale v samotném ovládání lidí režimem, který má pod palcem nejen jejich činy, ale i myšlenky.

Ajaiwik
11. září

Špička světové literatury. Děsivě blízká realitě. Krutě podrobné popisy, úplně se mi svíralo hrdlo. Ale určitě doporučuji přečíst, protože pokud si neuvědomíme, jak absurdní jsou totalitní režimy, budeme nuceni si to doopravdy zažít. Díky pane Orwelle.

Zoran
10. září

Určitě top 10 světové literatury.

nai.ivka
09. září

Místy jsem měla husinu, z tohohle jsme utekli, jen jsme si toho lízli a stačilo mi to. Myslela jsem na KLDR, tam tomu jsou asi nejblíž.

VladimirTetur
07. září

Huxleyho Brave New World je pořád špičkou žánru, ale Orwell se mu osmdesátčtyřkou hodně přiblížil. Je to hodně tvrdé a temné, ale člověk na to potřebuje trošku víc intelektu a reálného povědomí o zákonitostech světa, které zážitek z knihy tísnivě násobí. Goldsteinova kniha patří k těm nejlepším kapitolám, co jsem kdy četl. Jde o obrovské, žel masami nepochopené varování pro dnešní dobu a mám pocit, že se Orwell sekl jen o čtyřicet let. Prolétům dneška stačí stáhnout si film, proklikat obsah a říct, že "to četli" (proto aby byli "in" v těch lepších kruzích) a demagogicky dodat verdikt o tom jaká je to nudná blbost (obvyklý trik nastartování neplodné diskuze sporem, z kteréžto vyjde prolét s dobrým pocitem toho, že zapadl bez práce mezi ty, kteří obětují desítky hodin poctivému studiu vážného problému). Doublethink Velkého bratra sedí na několik špiček pyramidy dnešního světa, papežem počínaje, korporátním zmrdem konče. Určitě si to přečtěte.

Arcade
07. září

Já nevím, mně to prostě přišlo jako blbost, a to mi v době čtení bylo patnáct. Kdyby bylo 1984 žánrově horror, mělo by to i potenciál jakožto víc psychologicky zaměřený Saw, ale Orwellova zoufalá potřeba udělat to všechno hrozně Hluboké a O Politice (diktatura je špatná, kdo by to býval řekl!) z knihy činí nudnou, těžkopádnou, "poučnou" a docela i nesmyslnou knihu. Kdyby se postava O'Briana pojala víc abstraktně a nebyl z něj udělanej blbej egoistickej záporák s divnou nedořčenou motivací a papírově tenkým pohledem na život a kdyby Winston nebyl absolutní kretén (buď ještě blbější nebo naopak mnohem použitelnější), mohlo by to dopadnout jinak. Kdyby byl autor šikovný, nadčasový či postmoderní, udělal by z toho schizofrenickou fantasmagořinu, která by byla alespoň ke čtení zábavná. Ten svět taky moc nefunguje, příliš realistických popisů, moc informací a detailů, prostě boi, Orwelle, to se ti fakt nepovedlo. Ne že by se ti něco někdy nějak extra povedlo, no.

Jednu hvězdičku za to, že jsem na 1984 četla docela dobrou erotickou fanfikci.

zolanda1883
03. září

Skvělá kniha, která mě naprosto uchvátila.. doslova jsem jí zhltla během několika dní. Nachází se zde spoustu věcí, které člověka nutí k zamyšlení a taková má podle mě kniha být... kniha, ze které si člověk něco odnese.

nvlik
03. září

Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem kdy četl. Strhující příběh vyvolávající úzkost z pouhé myšlenky, že by se tato utopie mohla stát skutečností.

SalvorHardin
29. srpna

ájdeme tu toľko desivých námetov, že by nám na dlhé storočia mali byť varovaním, že vždy sa tu nájde niekto, komu by takýto systém vyhovoval. Vonkoncom o podobný systém sa pár ľudí aj pokúsilo. Napr. Nacistické Nemecko, Stalinov Sovietsky zväz a v súčasnosti Severná Kórea. Štát, ktorý chce mať totálnu kontrolu. Ktorý vidí všetko a vie všetko. Veľký brat ťa pozoruje. Systém, ktorý sa snaží eliminovať nielen súkromie človeka, ale aj súkromie jeho mysle. Systém, ktorý je neomylný a je jedinou realitou. Nie je alternatíva. Vojna je mier. Sloboda je otroctvo. Nevedomosť je sila. Nič iné ako tento systém neexistuje. Žiadna iná moc neexistuje. Preto môže byť dva a dva päť.

Minulosť rovnako ako podstata človeka sa dá meniť. Je tvarovateľná. A v rukách Štátu.

MilanCFC
29. srpna

Dlouho, až moc dlouho jsem si knihu nechával nepřečtenou. A dobře jsem dělal. Neustále jsem si tak oddaloval to potěšení. A teď závidím všem, kteří si knihu stále nepřečetli a kteří se na ni chystají. Určitě to tu padlo několikrát, ale je strašidelné, že kniha vyšla vlastně krátce po válce...

karelpeter
28. srpna

Pozoruhodné, že tohle někdo napsal v roce 1948 ..

Wowot
27. srpna

Dokonalá kniha, Orwellův nadčasový genius je neskutečný. V knize je zobrazen perfektní a extrémně efektivní totalitní systém. Tedy má pouze jednu chybu... Byl vyprojektován člověkem, co byl proti totalitě. Kdyby takového ducha měl například Stalin, tak by Rusko hořelo v pekle mnohem více než dnes.

Na knize mne fascinuje nejen genialita toho systému, ale líbí se mi obecně filosofování. Toto všechno je ztělesněné v osobě O'Briena. Kdybych měl parafrázovat geniální citát, tak bych napsal „Ten, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kde vlastně existuje minulost? Minulost je pouze ve vzpomínkách, nikde jinde. Ten, kdo ovládá vzpomínky, ovládá budoucnost. Ten, kdo ovládá lidskou mysl ovládá budoucnost, minulost i přítomnost. Kdyby Strana chtěla, tak by voda tekla nahoru.“

Dále je tu extrémně fascinující myšlenka toho, že člověk myslí ve slovech. Vzpomeňte si na jakoukoliv věc. Co se vám vybaví? Slova. Samozřejmě, nikdo nemyslí nad rámec slov, slova jsou mysl. Jak zabránit myšlení? Zničíte slovník. Eliminujete mnohoznačnost a rozmanitost slov, potažmo myšlení. Zprimitivizujete myšlení. Všechnu možnou inteligenci vyzabíjíte.

Kniha je hrozivá, ale uklidňující v tom, že už byla napsána a že je tu nějaká skupina lidí, která je připravena.

dancadragneel
26. srpna

Čekala jsem asi od toho více... První část mě moc neuchvátila a spíše mě nudila, ale postupně od druhé části knihy jsem se začetla a šlo to samo.... Je neuvěřitelné jakou sílu může mít někdo k tomu aby ostatní ovládnul a změnil jejich názor.

Clara_C
22. srpna

Pane jo, pěkně strašidelná představa fungování totalitního světa..
Až při čtení určitých pasážích mrazí..
A že byl hlavní hrdina lehce naivní? No, v takové osamocené době by se každý upínal k jakémukoliv náznaku vzpoury a až pozdě přišel na to, že změnit běh věcí prostě nejde..
Každý by si měl přečíst, už proto, kam se momentálně ubírá naše politika..

Ronny97
22. srpna

Překvapivá kniha, ve které si myslíte, že víte, co bude zrovna následovat, ale nakonec to stejně dopadne úplně jinak, než jste čekali. Strhávám hvězdičku za místy nudné úryvky, které jsem musela přeskočit.

penthyn4419
20. srpna

Když jsem se ke knížce dostal, tak trochu jsem očekával příběh o jedinci, který se postaví proti všemu, co považuje za morálně špatné (což vlastně v téhle knížce znamenalo celou společnost) a něčeho dost podobného jsem se i dočkal. Celou dobu šel z příběhu cítit takový jakoby náznak naděje, takže mě konec nasáklý porážkou, ze kterého vystupovala snad jen beznaděj docela vyděsil.

moonell
18. srpna

Je mnohem víc... znepokojivá, než působí v literárních rozborech. Další z mnoha důkazů, že klasiky je třeba poznat, ne o nich jen číst.

Chajda69
15. srpna

Velmi dlouho jsem otálel ani ne tak s hodnocením knihy, ani jsem neuvažoval o jiném, ale spíše o tom, co ke knize napsat. Orwellovo dílo mám rád, ač zcela nesouzním s jeho světonázorem, a tohle byla jeho první kniha, která se ke mně dostala. Po dočtení mi bylo jasné, že Orwella si prostě musím přečíst celého. Odkazy na 1984 jsem poté přidával do většiny svých středoškolských a vysokoškolských prací, protože odstrašující prvky Orwellovy knihy jsou stále velmi aktuální. S moderní informační společností možná více než kdy jindy.

Winston Smith... od doby prvního přečtení je pro mě ikonickou postavou antiutopických děl. Orwell neuvěřitelně popsal, jak se i silný charakter rozpadne pod nátlakem neutuchající propagandy a hlavně - fyzického mučení. Žít v tomto Londýně 1984 znamená nejen to, že je člověk pod neustálým dohledem, znamená také to, že děti udávají vlastní rodiče, že kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost a dějiny jsou tak jen nástrojem moci vládnoucí garnitury, že jakékoli myšlení na víc než na věci denní potřeby je nežádoucí, že permanentní válka je skálopevnou oporou totalitní moci a že člověk neznamená pro totalitní režim nic víc, než pracovní nebo bojovou jednotku.

Úděsné, přesto ne tak vzdálené od reality. Některé z prvků totalitního Angsocu byly společné totalitám dvacátého století, některé byly hnané až do extrému, kterým by se ale snadno mohly stát (udávání rodičů vlastními dětmi v KLDR, permanentní válka ve jménu nacionalismu v Rusku, zamýšlený stálý dohled kamer v Číně a další a další)... a když se zkombinují všechny v jednom státě, je konec. Postupné ukrajování liberální demokracie ústí právě ve zvrácený Orwellův totalitní stát.

Vztyčený varovný prst pro všechny, kdo si váží své svobody. Tleskám.

Sisssi
15. srpna

Chudák Orwell by se asi divil, kdyby mohl nahlédnout do dnešní doby...

Legr0
14. srpna

Skvělý popis totality, ale příliš zdlouhavé pasáže popisujíci to samé stále dokolečka.

Ester71
13. srpna

Přelouskáno, chvílemi mě knížka nebavila, přestože myšlenka, jak by vypadal svět ovládnutý Velkým bratrem, je geniální. Psychologicky výborně propracované postavy, na druhé straně pro mě nudné dlouhé pasáže..

viviann
12. srpnaodpad!

Nadšeně jsem si knihu donesla domů a začetla se... velké zklamání. Nevím, co se na tom komu líbí. Naprosto děsivá scéna mučení s krysami... knihu jsem dočetla obstranu jen z principu.

kedlis
09. srpna

Kniha mě bavila asi tak do půlky a potom mě začala hrozně nudit. Námět je děsně zajímavý, naprosté ovládnutí lidského života je děsivá představa, newspeak/doublethink mě překvapil, ale podle mého se jeho vysvětlení na konci dalo vynechat. Když už tu píšu o vynechání, pasáže z Knihy jsem přeskočila.
Autor se nám snaží představit Winstona jako člověka který přemýšlí jinak než všichni okolo (tak mi to alespoň přišlo), ale vzápětí nám popisuje jeho myšlenky na znásilnění Julie (vážně to tu nikdo nezmínil?) což jsem absolutně nepochopila. Kdyby byla kniha o polovinu kratší dokázala bych jí nejspíše ocenit víc.

blankaa89
09. srpna

Zpočátku se mi kniha velmi líbila a četla se sama. Avšak cca po dvou třetinách mi připadalo čtení trochu nezajímavé a až moc protkané politikou, což jsem vlastně od knihy očekávala od začátku. Rozhodně ale nelituji, že jsem knihu přečetla. Patří k těm čtivým a zajímavým klasickým dílům.

pismeno
08. srpna

Ten pán, co napsal toto skvělé dílo, musel mít trochu myšlenkový problém. Zdá se mi v tom více patologického, než co lze dělat "jen jako" v zájmu sepsání působivého textu. Možná bych s ním nechtěl obývat jeden prostor. Neznám jeho životopis, nevím, co tak strašlivě zlého mu někdo udělal. Ale nešť, to tak s génii někdy bývá. A genialita byla při psaní přítomna.

V textu někdy temnost možná zakrývá to, co se děje. Jsou tam prostě části, které nejsou určené k akčnímu chápání a představě reality, nýbrž primárně k navození pocitu temnoty. A na tom se jistě i dnes lze učit, jak dobře to provedl.

Bylo napsáno mnohé, nebudu nosit dříví do lesa. Mě však teď zaujala jedna charakteristika z oficiální anotace. Přepisování textů z historie na ministerstvu pravdy. Již delší dobu mám totiž pocit, že jako civilizace nadměrně spoléháme na všudypřítomnost a všeobsáhlost Internetu a jeho informačních zdrojů, dohledatelnost. Je podsatně těžší přepsat historickou knihu na papíře, nebo časopis, který mám doma v polici (nebo náboženskou knihu skrytou v době protireformace v trámu chalupy), než "informační zdroj" na Internetu. Ne, dnes ještě nejde zaručit přepis všech zdrojů na celém Internetu vyjma likvidace těch nejunikátnějších. Rozšiřují se však ostrovy Internetu, odkud neni v dosahu celý Internet, protože je cenzurován, z důvodu zajištění linie toho kterého místního ministerstva pravdy. V těchto ostrovech taková likvidace určité informace zařídit jde (Čína neni jediná). A zamaskovat ve vyhledávači nepohodlný okruh informací nánosem dalších s podobnými klíčovými slovy, jde taky. Umí to zdá se mi vlády na východě, západě, církve ... :-) je to účinnější, než snaha o zákaz, nemáte -li moc zákaz zařídit.

ne.ver
07. srpna

Kniha mi prijde naprosto genialne napsana. Prostredi totality se ctenari vryje hluboko pod kuzi, takze je v tomto svete brzy jako doma, chape i slozita zakouti absurdniho systemu a jen hlta dalsi stranky a musi pokracovat, i kdyz tusi, ze to asi nedopadne zrovna ruzove. Obzvlast zaverecny "dialog" O'Briena s hlavni postavou mi prijde fascinujici a tak "za roh", ze jsem to precetla vyberove hned jeste jednou. Myslim, ze se to tezko popisuje, ale navzdory vsi hruze, leze z knihy i neco jako "krasa a uhrancivost zla" - pokud je spojeno s inteligenci a propracovanou peclivosti, ktera nic nenecha nahode. A v tom je mozna i to nejvetsi nebezpeci... Tohle zlo bylo vsudypritomne, naservirovane skvele uplnym hlupakum i tem, kteri premysli a bojuji za svobodu... a prakticky nad nim neslo zvitezit...

xxtom
07. srpna

Dost strašidelná kniha o tom, jak může fungovat totalitní režim.