16-03-20

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

"Eddie žije v době, kdy se lidstvu konečně podařilo zničit si matičku Zemi pod nohama. Není to tak vzdálená budoucnost, jak si možná myslíš. Ty si dnes užíváš přírodní jídlo a v zimě řádíš v kupách sněhu, ale Eddie se musí ze Země odstěhovat, aby vůbec přežila. Jako jedna z mála dostane šanci začít nový život na té malé červené planetě za Zemí. Má štěstí, protože naprostá většina lidí bude prostě ponechána napospas pomalé a bolestivé smrti. To není příliš spravedlivé, že? Některé lidi na palubě evakuační lodi, která míří k Marsu, to opravdu hodně naštve. Tak moc, že jsou schopni zabít."...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448416/big_16-03-20-Hyr-448416.png 3.937
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha 16-03-20

puczmeloun
28. dubna

(+ SPOILER) Jak moc rád bych byl, kdyby se mi kniha líbila stejně jako mnoha zdejším čtenářům a čtenářkám. Rozumím, jak vznikla i kdo je její autorkou. Ovšem pokud je volně na trhu mezi dalšími tituly, nemůžu ji subjektivně hodnotit pouze podle okolností vydání. Zvláště ve chvíli, kdy je její děj bohužel podivuhodně nedokončený, jazyk nezralý a člověk narazí na nemalé množství podivuhodností. Mezi jinými mě především zaráží, že se hlavní postavy stěhují na Mars ve vesmírné lodi s „klasickým pohonem“, uvnitř se pohybují s pomocí nepohodlných levitačních kabin a „minibusů“, přitom se ale v servisních a všeobecně nepřístupných částech skrývají jakési portály (červí díry) velmi vysoké technické úrovně. A člověka napadá spousta otázek, zda by tyto pokročilé technologie nevyřešily třeba ono stěhování tvořící ústřední část děje a s ním spojené množství komplikací…

Když jsem se do knihy poprvé začetl, už první stránky na mne působily mírně uměle – množstvím přídavných jmen a přirovnání, střídáním velmi spisovné a hovorové češtiny, korekturou, která neodhalila chybku hned v prvním odstavci... V tu chvíli jsem se podíval po okolnostech vzniku knihy a... ono přepsání povídky na knihu mi prostě přijde jako nekoncepční nafukování (a velmi by mě proto zajímal originál pro srovnání)… Postupně se to s přibývajícími stránkami zlepšuje, například 15. kapitola je parádní (byla by to skvělá povídka sama o sobě), ale stále člověk naráží na střídání velmi podrobného textu s kraťoučkým popisem, přeskakující děj zaměřující pozornost na stále nová témata a nakonec i na závěr, za jehož podobu by se nestyděl Steven Moffat s Markem Gatissem (v podobě jejich posledních děl, kde se natolik snaží šokovat, že už jim to divák prostě nežere). Mimochodem, proč se tam najednou objeví postava dříve nepředstavená? A proč se jedné říká nějak, a pak najednou jinak (a jedna má jen přezdívku, ale jméno se nedozvíme)? Připomíná mi to tak dost čtení poslední Paoliniho knihy Spát v moři hvězd. Není to špatné, ale něco tomu (příběhu i psanému textu) chybí. Nemůžu proto souhlasit se zdejšími komentáři o geniálním jazyku a textu, který nejde přestat číst.

A teď doplnění výše zmíněné červí díry o výběr dalších otázek, které mě během čtení napadaly (bylo jich víc, ale celek ať každý čtenář posoudí sám):
- Na jednu stranu není lidstvo schopné zlepšit podmínky na Zemi a/nebo vyřešit populační explozi, na tu druhou má tak vyspělou technologii, že dokáže odhalit nanotechnologií sklony k psychickým poruchám (sestaví psychologický profil) a "na počkání" člověka buněčně proměnit v "sukulent, který přežije na Marsu". Zároveň ale není schopno vyřešit výběr lidí do posádky, aniž by myslelo, třeba na náhradníky, nebo možnost výměny. Něco, na co myslí i dystopie typu Hunger Games.
- Na celém světě se už několik staletí mluví anglicky, jen v Rusku mají pořád přízvuk a Česko je pořád Česká republika. A jí se tam pribináček, dostupný i v době děje knihy na mezinárodní vesmírné lodi! Všechno jídlo je mimochodem z náhražek a všichni jsou povinně vegetariáni.
- Některé detaily se kniha snaží vysvětlit, například existenci zbraní na palubě, nebo množství vlasových přípravků v době krize. I tak se ale člověk zamýšlí na tím, že lidstvu dochází voda, policie ale rozhání protestující dav vodními děly. Nebo, že je zvláštní knihy stále ručně třídit pomocí kódu EAN a proces vrácení do knihovny je na horší než současné úrovni. RFID čip? Nějaké spárování? Ne! A to jsme v době, kdy má každý svou osobní umělou inteligenci (na takové úrovni, že by prošla Turingův test).

Bleskovýčtenář
01. dubna

Páni, knížka byla super. Vtipná, nápaditá, nepříliš zdlouhavá, přečtená jedním dechem. Ale. Co. Ten. Konec?? Jdu se vybrečet do polštáře


zuzanie1
25. března

Tento žánr běžně nečtu, ale zajímala mě knížka od autorky ze Znojemska. A smekám. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Poutavý příběh, který dokáže vtáhnout do děje a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Už se těším na další knížku od této autorky.

Upřímnáduše
23. března

Zajímavý nápad, skvělé jazykové schopnosti a nádherný obal knihy. Vzhledem k věku autorky považuji za úspěch už to, že knihu dopsala. Umím si představit že za tím stálo mnoho hodin práce a trpělivosti. Kniha je velice subjektivní a přítomnost autorky i její promluvy ke čtenáři mě bavily asi ze všeho nejvíc, to se opravdu povedlo! Kniha má samozřejmě pár nedostatků, což je naprosto pochopitelné. Začátek je dobrý, vlastně hodně dobrý. Hlavní postava je zajímavá, ale kromě pár informací na začátku se o ní toho moc nedozvíte, není moc dobře popsaný její charakter a tak vám nějak nestihne na ní začít záležet. To platí i pro ostatní postavy, které jakoby měli jen jeden povahový rys a řídili se podle jeho vzorce. Další problém vidím v množství témat, která kniha obsahuje. Ty myšlenky jsou dobré, ale dohromady je jich prostě moc. (s ohledem na počet stran). Že je konec nedokončený mi nevadilo, kde je ale prostředek? :DD
Shrnula bych to: neurazí, nenadchne, ale potenciál to má:)

MladýWerther
16. března

Pěkná knížka.

Lena91
13. března

Skvěla dějová linka a velmi zajímavý nápad. Líbí se mi autorčin osobitý styl a jazyková stránka knihy. Hvězdičku dolů dávám za možná zbytečně rychlý a nedotažený konec...vše se odehraje během posledních pár stranek a rozhodně mi chybí pár vysvětlení. Jinak ale super záležitost.

Šebestová3
12. února

Žánr není můj šálek kávy, ale klobouk dolů před autorkou a skvěle vystavěným příběhem!

Alenkaala
21. ledna

Pokud tato dívenka takto píše v 18-19 letech. Tak jak bude psát za 10, 20, 30......let? Neskutečná slovní zásoba, slohově úžasné. Poněkud drsný příběh, člověku až mrazí, ale nemůžete přestat číst. Rozhodně doporučuji!

Gurus
22. února

Tak moc jsem si přál, aby knížka byla dobrá.... Abych to upřesnil tak první polovina je super tak za 4/5, ale pak to jde rychle dolů a ten konec je tak 2/5 max. Konec byl nelogický a zmatený... Knížka obsahovala také poměrně dost nelogičností, a celkově to nezapadalo. Například to vypadá cca do 70% knížky, že je vypravena retrospektivně, ale neřekl bych podle konce.
Ano styl psaní autorky je na dobré úrovni, ale zase ta druhá půlka to kazí. Líbilo se mi vystihnutí myslí mladého člověka, jde poznat, že to nepíše "dospělák". Zajímalo by mě jestli bude druhý díl? Je to vůbec v plánu?
*SPOILER*
Na konci se vlastně nedovíme, jak to s lodí dopadlo. Pořád tam bylo hodně náboženských fanatiků. Co otec Traylor? Dostal kulku jak si zasloužil? Co Sushi a ta jeho holka? A co ten Cormac, to by byl opravdu tak malicherný? Přišlo mi to velmi nepravděpodobné, nevím asi autorka neměla větší prostor pohrát si se zakončením. Tak cca ještě 100 stran by tomu pomohlo

Prostě tohle se nepovedlo a je mi to opravdu líto, mělo to potenciál. Každopádně se těším sčím dalším Veronika Pekárková příjde.

Antoinette
15. února

(+ SPOILER) Dovolím si říct, že slečna má skvěle našlápnuto, aby se stala úspěšnou a známou českou spisovatelkou. To, jak dokázala popsat část děje, kde Emma vyhledává informace na internetu, považuji za neskutečný majstrštyk a jazykový talent. Jiný spisovatel by tuto činnost popsal patrně slovy "Emma seděla u notebooku a vyhledávala v databázi špínu na jiný lidi." Naproti tomu Veronika popsala na celou stránku barvitě až étericky jakým způsobem kmitají Emminy prsty po klávesách, přirovnává to až k tanci, a jak žádná informace, ani to nejmenší zrnko špíny, není uchráněno před Emminým "baletem". Obdiv. Neskonalý obdiv.
Slečna má zajímavou až děsivě vystihující schopnost popsat stav duše nebo událost - Dali si záležet, aby mě to bolelo co nejvíc. Stalo se to během obědové pauzy, kdy se všichni vyhrnou na školní dvůr natěsnaní v tak těsném chumlu, že na okamžik tvoří tělo jediného obrovského tvora. Hladového, nezastavitelného a nemilosrdně porážejícího vše, co mu stojí v cestě. - Co se tedy slovní zásoby týče, nemám nejmenších výhrad.
Černé stránky, na kterých se odehrává děj okolo Církve, mi i týden po přečtení připadají jak z jiného světa. Jak kdyby je nepsala devatenáctiletá žena, ale postarší členka Církve, Světlo. Nádherně to doplňuje děj, přestože to není obsaženo přímo v ději, ale na vyhraněných černých stránkách, nerušilo to celou kompozici, naopak příjemně oživilo.
Kladně hodnotím způsob, jakým hlavní postava promlouvá ke čtenáři, jedná se o geniální gagy, které specifikují tuto knihu. Malou výtku bych měla ke korektuře, přes kterou proklouzlo pár chybek. Ale není to nic tragického.
Těším se na další tvorbu. Až se z Veroniky stane slavná a uznávaná spisovatelka (věřím tomu, že to nebude dlouho trvat) s nesmírnou radostí opackuju všechny její knihy, stejně jako kotě, kterému někdo hodil klubíčko vlny. (Ti co četli, vědí.)

JaChciPandu
06. února

No, já nemám slov!
Nemůžu uvěřit, že tohle je autorčina první kniha, obzvlášť v tak mladém věku.
Nejsem žádný velký nadšenec knih, ročně přečtu možná tak obsah cerealií u snídaně, ale tuto knihu jsem měla dočtenou do 2 dnů.
V první řadě bych chtěla vytyčit bohatost jazyka, kterou autorka používá. Mile mě to překvapilo a fascinovalo, v jejím mladém věku bych to neočekávala.
Důvod proč vyhrála tato kniha plné hodnocení je za mě dějová linka. Krásná propletenost několika žánrů - scifi se špetkou detektivních prvků a s pořádnou dávkou humoru.
Autorka si s Vámi vyloženě hraje. Celou knihu Vás utvrzuje ve vašem názoru, kdo je vrah a následně do toho všeho vhodí bombu a všechny jistoty jsou ty tam. Tolikrát mě zmátla, že jsem jen ležela a proklínala ji. A ten konec! Byl sice trošku zbrklejší, ale to se mi upřímně líbilo. Mělo to akci, spád a člověk prostě nemohl přestat číst. A hlavně to bylo nečekané.
Jediné co bych vytkla, byly občasné chyby, ale to se u prvního vydání může stát. Já se vsadím, že v této recenzi se chyba taky někde najde.
Doufám, že další kniha bude taky tak dobrá. Ráda bych tuto autorku podporovala dál.

robin9739
31. ledna

Planeta země je na svém úplném konci. Lidé, ti kteří jí měli opatrovat a hýčkat, ji absolutně a nenávratně zničily. Několik generací už neví, jak vypadá sníh nebo co je maso. Hlavní hrdinka příběhu mlada Eddie žije v době, kdy je uzavřena klimatizovaná místnost, nejlepší kamarád a sprcha je časově omezena, což je fakt o nervy. Jediná naděje pro lidstvo je kolonizace Marsu, ale tady bohužel dochází ke střetu. Jelikož do vesmíru může omezený počet lidí. Eddi má to štěstí, že její matka je pilotkou na jedné z lodí, a to ji umožní cestovat na Mars. Bohužel valná většina lidi to štěstí nemá a člověk je tvor pomstychtivý a krutý.

Nikdy nevěř že nová šance na nový začátek je to nejlepší.
Nikdy nevíš, kdo ti tvou novou šanci ¨zabije¨.

Kniha je autorčina prvotina, musím před ní smeknout klobouk, před její slovní zásobou a celkovým složením vět. Text se čte naprosto plynule, nikde sem neměl pocit, že je tu něco zbytečně nebo navíc.
Autorka někdy používá velmi specifické výrazy a slova, a to se mi líbí. Zajímavostí je občas použitá přímá řeč hlavní hrdinky k čtenářovi. Většinou mi to vadí ale v tomto případě to k hlavní postavě sedí. Celkově je to velký svéráz a její charakter je propracovaný. Začátek knihy je pomalejší ale ukazuje nám svět a seznamuje nás nejen ze situací na něm ale i s Eddie, hlavní hrdinkou. Prostředek knihy nám naservíruje vesmírnou odyseu a vrchol lidských technických možností v podobě obří soběstačné vesmírné lodi. Jediná moje výtka je konec knihy, příběhově a zvratově je to na jedničku s hvězdičkou. Bohužel se to za mě odehraje všechno moc rychle a nad schopností a možností hlavních postav, hlavně psychických. Jako celek je kniha úchvatná a vřele doporučuji. Sám si určitě chci přečíst, někdy v budoucnu něco dalšího od téhle velmi nadané autorky.

2