0

0 https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163580/bmid_o-Xsc-163580.jpg 4 4 3

Prózy a eseje Andreje Vozněsenského z počátku 80. let 20. století: vzpomínkový text Je mi čtrnáct let (1980, č. 1981), fantaskní próza "0" (1982, č. 1983), eseje Stavitelé ducha. Ilustrace - reprodukce děl H. Moora a fotografie Borise Pasternaka. Předmluvu a vysvětlivky napsal Vladimír Novotný, výtvarný doprovod vybral a uspořádal Bedřich Holý.... celý text

Žánr:
Literatura světová

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Proraby ducha , 1984


více info...

000nugatovej
000nugatovej
30.09.2020 3 z 5

"Takový je i cíl mých útržkových poznámek - chtěl bych aspoň na chvilku uchovat tváře přátel, živé tahy obličeje, zachránit je před rychle postupujícím rozkladem - ještě jednoho, ještě jednoho ..." (str. 117) A Vozněsenskij uchovává své vzpomínky na spoustu významných světových umělců (zejména na anglického sochaře Moora). To vše za pomoci jakési černé díry: otázkou je, nakolik je ono "O" funkční...
Ono "O" nemá žádný vztah k postoji, který napomáhal demontáži systému, v němž Vozněsenskij tvořil: "Mám už dost bezcharakterních optimistických žvanilů, mám už dost neplodného reptání, které se snaží svou tvůrčí neschopnost omlouvat smlouvy: Stejně to neprojde. Jsem pro takový typ tvůrců, kteří za cenu života - a jinak to ani nejde - realizují svou myšlenku. Ublíženě obracet oči k nebi a nic nedělat je nečestné. Aspoň něco dělejte!" (str. 173)

Pro mne bylo ještě zajímavější vzpomínání na Paternaka v rámci textu Je mi čtrnáct let...

sika444
sika444
18.03.2019 3 z 5

Některé pasáže jsou velmi zajímavé, např. vzpomínky na Pasternaka. Bohužel, místy se autor dostává do polohy žvanění - a pak je to trochu utrpení číst. Taky vnímám tu povinnou úlitbu režimu, byť se ji snaží Vozněsenskij maskovat. Chce být objektivní, ale pak by musel být vůči komunismu kritický, a to si nemůže dovolit.


Oksalakka
Oksalakka
04.12.2014 5 z 5

Sovětský beatnik, zajímavá četba!