Zlatý kód bazar

V tomto díle se Marcinko ocitá v Moskvě, aby vyšetřil smrt svého přítele Paula Mahona, který tam pracoval jako vojenský atašé a byl zabit i se svou rodinou Marcinkovým kmotřencem Adamem. Marcinko s Paulových záznamů získal stopu, která vedla k místnímu mafiánskému bossi Andreji Judinovi. Po výslechu jedné z jeho goril zjistil, že se Judin nachází na jedné horské dače. Proto se Marcinko soplu s příslušníky OMONu (ruská elitní jednotka ministerstva vnitra) tuto daču přepadl. Judin tam však nebyl. Když se vrátil zpět do Moskvy, prohlídnul znova Paulovi záznamy a po dlouhé době našel zmínku o ruském zábavním klubu pro bohaté „Dynamo“. Marcinko se tam spolu se svým teamem vypravil a setkal se tam osobně s Judinem a jeho ženou (podle Marcinka to byla prý pěkná kočka). Ale po jeho boku seděli také Werner Lantos, velice vlivný a bohatý člověk (mimo jiné vlastnil i síť bank po celém světě) a Viktor Grinkovov, ruský ministr vnitra. Marcinko hned Judina zmáčkl a obvinil ho z Paulovi smrti. Judin vše zapřel. Když Marcinko odcházel, vyslal za nim Judin dvě gorily, aby ho cestou sejmuli. Marcinkovi hoši je však na blízkém hřbitově předběhli. Jednu gorilu zabili a druhou vzali na výslech. Dozvěděli se od něj, kde Judin bydlí. Další noc se tam vydali, ale našli Judina a jeho rodinu po smrti. Při odchodu z jeho bytu narazili na Grinkova a střelce z OMONu. Ty zabili Judina a teď šli po Marcinkovi. Kluci je zabili a Grinkova zajali. Ale venku čekali posily, takže se Marcinko musel opevnit v budově. Poté zavolali ZVM (zástupce velitele mise USA v Rusku) Barlettta Austina Weytha. Jenže ten Marcinko neměl moc rád, takže vyjednal vyhoštění ze země. Marcinkovi a jeho klukům nezbývalo nic jiného, než se rozhodnutí podvolit. Takže ještě tentýž den odletěli i s Paulovými dokumenty zpět do států, kde mu hned Pinky Prescot III oznámil, že jeho team rozpustil a že byli všichni rozhozeni do jednotek po celé zemi. Marcinko proto začal apelovat na jednohvězdičkového kontraadmirála Keneta Rose, aby s tím něco udělal. Po týdnu čekání byl Marcinko konečně přidělen k jednotkám SNS ( sbor náčelníků štábu). Následovně byl vyslán do Paříže, aby zjistil podrobnosti atentátu na americké ambasádě. Tam se zkontaktoval svého izraelského přítele (neboli jak mistr s oblibou říkával „pohanského psa“) Aviho ben Gala, který v Paříži rovněž vyšetřoval atentát, pro změnu na izraelské ambasádě, a domluvili se na spolupráci. Marcinko mezitím zašel za Wernerem Lantosem, kterého podezříval, a prohodil s nim pár slov. Pak se vrátil do hotelu a s Wonderem a Avim se připravovaly na vloupání o Lantosovy kanceláře. Večer se vydali na lup, ale získali jen laptop s výbušninou. Z laptopu se dozvěděli o existenci nějaké továrny v Libanonu, která zpracovávala materiál dvojího užití (výroba atomové bomby). Po dlouhém přemlouvání dostane Marcinko svolení k likvidaci továrny. Tak spolu s Wonderem, Avim a Kobym (instruktor v jedné parašutistické škole na blízkém východě a bývalý letec-veterán z Vietnamu) vyskočili z letadla asi deset kilometrů od továrny, ukradli auto a dojeli do továrny. Tam našli Wernera Lantose a Ehuda Golana s laserovými zaměřovači a biologickým plynem. Avi Golana zabil, Wonder zdokumentoval důkazy a rozmístil nálože. Lantose vzali s sebou a později ho zabili. Marcinko a ostatní obdrželi pochvalu a jeli domů.... celý text