Můj finanční plán

Kniha Můj finanční plán od Aloise Rašína se zabývá kroky, které první československá vláda provedla v oblasti měnové a fiskální politiky. Rašín, který v této vládě zastával post ministra financí, uvádí jednotlivé důvody, které ho k těmto krokům vedly. Hlavním bodem jeho finančního plánu je vytvoření nové měny. Tato měna má být výsledkem hospodářského života a má vyjít do oběhu na základě potřeby hospodářství národního, nikoli hospodářství státního. První krok byl odpoutání tehdejších bankovek od bankovek Rakousko-uherské banky. To proběhlo okolkováním bankovek, které se nacházely na území Československa. Při této příležitosti bylo staženo padesát procent bankovek (Rašín chtěl 80%) z důvodu, aby nedostatek oběživa donutil obchodníky jít si půjčit k bankám. Dalším krokem byla přeměna poboček Rakousko-uherské banky na území Československa na státní banku Československa. Okolkované bankovky budou vyměněny za státovky. Další platidla mohou být dána do oběhu jen tehdy, je-li pro ně plná soukromoprávní úhrada bankovní. Rašín dále chtěl vytvořit zlatý poklad pro budoucí banku cedulovou, a to třemi způsoby: dobrovolnými dary, půjčkou ve zlatě a cizích valutách, nucenou nabídkou cenných kovů. Také bylo nutné zavést dávku ze jmění. Ta byla proveditelná až po provedení důkladného soupisu majetku. Dávka ze jmění měla být progresivní a měla zachytit mírně jmění předválečné a ostřeji jmění válečné. Další Rašínův cíl byla rovnováha v rozpočtu. Rašín chtěl co nejrychlejší splacení válečných dluhů, protože byl přesvědčen, že přesun těchto závazků na další generace je špatný. Jelikož v té době rostly neustále výdaje, musely růst i příjmy. Zde je nutno říci, že výdaje rostly proti Rašínově vůli. Ale tehdejší Národní shromáždění tento růst výdajů nezodpovědně provádělo dál. Příjmy státního rozpočtu šlo zvýšit zvýšením tehdejších daní a zavedením daní nových. Takže byly zvýšeny daně pozemkové, daň z úroků, poplatky z nájemních smluv, tarif na železnici. Rašín navrhoval zavést dávku z majetku, stálou mírnou daň majetkovou jako doplněk daně z příjmu a daň z konjunkturních zisků. Majetkovou dávkou měly být staženy státovky úplně, za současného zřízení cedulové banky, která by vydávala platidla. Účel dávky ze jmění byl pouze a jedině náprava měny, aby se pokryl státní dluh státovkový. Rašín byl pro akciovou banku cedulovou, která musí být (za přísného dozoru státu) oddělena od správy státu, aby nebyla ovlivněna kolísáním státního úvěru. Chtěl řádně podložené bankovky, nemyslel při tom na kovový poklad. Teoreticky podle něj nebylo potřeba kovového pokladu pro zvýšení bonity bankovek. Kovové krytí je nutné z důvodu psychologického pro vrácení důvěry k penězům - po válce, kde se hřešilo tolik tiskařským lisem. (Novotný Martin) Hodnocení: V této knize je zajímavě popsáno tehdejší řešení problému, které s sebou přinesl vznik samostatného Československa. Rašín se jeví jako velmi zodpovědný správce státní pokladny. Jeho důraz na vyrovnaný státní rozpočet se musí i z dnešního pohledu ocenit. Že se za to nedostávalo Rašínovi popularity, nezměnilo nic na jeho postoji. Ale i v době první republiky musel kvůli tomu svádět boj s Národním shromážděním, které schvalovalo stále nové výdaje. I názor na provedenou měnovou reformu musí být ten, že byla úspěšná.... celý text